Když pro švédský server Expressen.se vzpomínali bývalí spolužáci na muže jménem Michael Skramo, popisovali ho jako podivína, který si oblíbil hip hop. Neexistoval jediný náznak toho, že by ho zajímalo náboženství. Přesto však v roce 2005 zničehonic konvertoval k islámu a svůj dosavadní život včetně svého koníčku hodil za hlavu.
Stát se tak mělo během jeho cesty do Egypta. Kromě samotného přijetí islámu ho víra natolik uchvátila, že ji začal studovat, cestoval po arabských zemích a učil se arabsky.
Přechod na islám vzal Skramo, který se narodil v Norsku, ale žil ve Švédsku, se vší vážností a velmi brzy začal stoupat hierarchií švédské muslimské obce.
Přijal jméno Abdul Samad al Swedi, angažoval se v mnoha organizacích a časem začal kázat v
Michael Skramo, švédský expert na islamofobii, který konvertoval k Islámskému státu.
Skramo se snažil veřejně bojovat proti odmítavému postoji Evropanů vůči islámu a prosazoval, že negativní obraz jeho nové víry je založen na lživých představách o násilném náboženství.
Jak úsměvně to všechno zní, když vezmeme v potaz další vývoj Norova života.
Skramovi se totiž zalíbilo radikální pojetí islámu a začal vyznávat džihád. Nejenže vyzýval další islamistické stoupence k teroristickým útokům ve Švédsku, ale časem dokonce sebral manželku i svoje čtyři děti a odjel s nimi do Sýrie, aby mohl bojovat ve službách Islámského státu. Kromě toho na dálku verboval do služeb IS i další podobně smýšlející Švédy.
Jak velkým fanatikem Skramo byl, to dokazuje skutečnost, že se po boku dalších džihádistů za Islámský stát rval až téměř do úplného konce. V posledních týdnech, kdy už je porážka Islámského státu neodvratitelná, pomáhal bránit Baghúz, jednu z posledních bašt radikálních islamistů, kterou zoufale brání před kurdskými milicemi.
Právě tam ale jeho pouť životem radikála skončila. Jak informoval server Expressen.se, někdejší bojovník za toleranci islámu byl mezi padesáti džihádisty, které kurdští bojovníci v Baghúzu zajali.
Do Sýrie vzal Michael Skramo i ženu a svoje čtyři děti.
„Byl zajat společně se skupinou lidí, která se snažila skrýt ve vykopaném tunelu. Bylo jich asi padesát, včetně dětí a žen. Někteří z nich byli Švédové, ale byli tam i další Evropané,“ řekl serveru švédský voják, který bojuje na straně Kurdů.
Michael Skramo nepochybně skončí ve vězení, o jeho vydání se poperou nejen Švédi, ale i Norové a Američané. Pokud by padl do rukou norské vlády, jeho trest by nejspíš nepřesáhl sedm let, ve Spojených státech by ovšem Skramo mohl skončit za mřížemi až na třicet let.
