Matěj Stropnický a Daniel Krejčík byli zvyklí, že se zámek zaplní jenom o víkendech návštěvníky a v létě diváky divadelního festivalu. Nyní se ale o areál dělí se třemi ukrajinskými rodinami, které zde našly krátkodobé útočiště.
„Máme ještě jeden pokoj volný, psal jsem to do koordinačního centra, ale ještě mi nikdo neodpověděl. Tam na té lince jsou většinou dobrovolníci, kteří moc nevědí, která bije,“ řekl nám na úvod Stropnický, který s partnerem dělá všechno pro to, aby se Ukrajinci na jeho zámku cítili co nejlépe.
„Každá rodina má svůj pokoj, ale ty pokoje jsou velké jako běžný byt, mají skoro 60 metrů čtverečních. Stavěli jsme litinová kamna, teď jsme zařídili rychlejší internet. Koupili jsme nový bojler, ten jede od rána do večera,“ popsal dále politik, který už nemíní nabízet ubytování pro uprchlíky na Facebooku.
„Myslím, že ta fáze koordinace by měla být už pokročilejší. Navíc když to dáte na Facebook, je to velmi časové náročné. Celý den voláte a zařizujete. Vysvětlujete lidem, že to není v Praze, že je to na vesnici, že se tu topí dřevem... Já chápu, že je větší zájem o byt v paneláku v Praze, ale my to taky nikomu nevnucujeme, ale jen nabízíme,“ vysvětluje Stropnický.
Není tomu dlouho, co z osečanského zámku dvě rodiny odešly, protože jim život na vesnici nevyhovoval.
„Jedna rodina jela do Nizozemska, druhá do Německa. Oni si tam našli práci. Jedna paní byla pediatrička a tady nefunguje uznávání doktorátů z Ukrajiny, v Německu to ale šlo, tak jeli. Ti, co jeli do Nizozemska, jeli za lepším ubytováním. Neříkám, že tady je to nejlepší, před 14 dny tady byla fakt zima, ale teď si myslím, že se tu budou mít všichni dobře,“ věří Stropnický.
Matěj Stropnický promluvil o soužití s ukrajinskými uprchlíky.
Za první peníze od úřadu se koupil míč a maso
Během zhruba hodinového rozhovoru si kousek od nás v areálu hrály tři ukrajinské děti s fotbalovým míčem. Hezky nás pozdravily a na první pohled vypadaly, že jim tu nic nechybí.
„Ten balon, to byla první věc, co si Ukrajinci koupili za peníze od úřadu. Druhá byla maso. Lidé sem sice navezli trvanlivé věci, ale nemůžete jíst 14 dní v kuse nudle, oni mají chuť taky na něco jiného,“ popisuje Stropnický.
Ukrajinské děti, které našly azyl v Osečanech u Stropnického s Krejčíkem.
Na zámku se nyní nachází také těhotná mladá žena, která má každým dnem přivést na svět miminko. Stropnický s Krejčíkem už jí domluvili porod v Benešově.
„Ta komunikace není jednoduchá, angličtina u nich není žádná sláva. Trochu se domluví jen ta těhotná paní, které jsme pomohli najít porodníka v benešovské nemocnici, který umí trochu rusky. Museli jsme udělat soudní překlad oddacího listu, aby se vědělo, komu se to dítě narodí,“ říká Stropnický.
Ostatním Ukrajinkám zase Stropnický s partnerem Danielem pomáhají najít práci.
