Nejroztomilejší na celém setkání bylo, že když Martin Baxa přišel do studia a uviděl na obrazovce svoje fotky, některé i dvacet let staré z doby, kdy se stal ve třiceti letech plzeňským zastupitelem, nechtěl jednak uvěřit tomu, co vidí, jednak si chtěl všechny prohlédnout a poznat, odkud jsou, jaká to byla událost a jak jsou zhruba staré. Podařilo se mu poznat a určit všechny až na jednu.

Martin Baxa s ohromením sleduje své i dvacet let staré fotky.

Některé v něm vyvolávaly údiv, pobavený smích i závan trapnosti.

O svém odcházení z postu ministra kultury

Beru to tak, že mám za sebou čtyři roky práce, kdy myslím, že jsem udělal, co bylo možné. Samozřejmě že mám v sobě nějakou i lítost a nostalgii, protože pozice ministra kultury mě opravdu těšila. Jsou i nějaké věci, které jsem nedokončil, ale jsem rád, že je jich méně než těch, které se povedly. Měl jsem velké privilegium práci ministra kultury vykonávat s tím, že potkám mnoho zajímavých lidí od umělců přes oblast vědy. Samozřejmě se dá práce ministra kultury taky dělat tak, že člověk sedí pohodlně v tom paláci a nehne se, ale takový jsem nebyl.

O prvním dojmu z festivalu ve Varech

Na karlovarském festivalu jsem nikdy předtím, než jsem nastoupil do funkce, nebyl. A já se k tomu veřejně přiznám, Vary jsem vnímal takovou tou optikou toho, co se vždycky o Varech říkalo, že to je akce celebrit a že se člověk tam stejně nikam nedostane. A když jsem tam jel v roce 2022 s manželkou poprvé, jeli jsme s napětím a s obavami a já jsem k Varům za ty čtyři roky přilnul. Letošní Vary jsem si opravdu užil, protože jsme viděli výborné filmy, byla tam skvělá setkání, byla tam poprvé prezentace ministerstva v prostoru Filmmakers Lounge, kde se mohla ukázat česká kinematografie. Každý si tam své najde. Kdo shání podpisy celebrit, kdo chce na dobré filmy... A patří fakt velké uznání týmu pod vedením výkonného ředitele Kryštofa Muchy nejen proto, jak letos ten festival odprezentovali v kontextu toho, že vlastně měsíc nebo pár týdnů předtím odešel Jiří Bartoška.

O debatě o Otu Klempířovi

Je to důležité, protože Ministerstvo kultury je klíčovým partnerem naprosté většiny velkých kulturních akcí v zemi a bez jeho finanční podpory by se velká většina akcí uskutečnit nemohla, takže je to důležité. Nevím, jak pro umělce, ale je to určitě významné pro pořadatele, kulturní promotéry a organizátory akcí, protože výhradně ministr rozhoduje o tom, na co se budou vypisovat dotace, jak dotační programy budou nastavené, takže ano, sleduje se to vždycky s velkou pozorností, protože ministr má na to velký vliv. Jedno doporučení pro svého nástupce, ať to bude kdokoliv, mám. Neměl by tlačit na média veřejné služby, což je čistě politické téma, a měl by naslouchat, protože já jsem nepřicházel na ministerstvo kulturou nepolíben. Byl jsem primátorem Plzně v době, kdy chystala naplnění titulu Evropské hlavní město kultury, byl jsem mezi svými dvěma primátorskými obdobími náměstkem primátora pro kulturu v Plzni, věnuju se kultuře z hlediska veřejné správy už dvacet let a stejně jsem se musel na ministerstvu hodně učit a dělal jsem to s velkým respektem.

O tom, že nic neumí

Vystudoval jsem geografii a historii, tedy obory, které s kulturou souvisí, ale kultura mě obecně od dětství bavila. Zajímavá věc je ta, že já aktivně nic neumím, nehraju na žádný hudební nástroj, neumím hezky zpívat, nenamaloval bych nic, co by stálo za pozornost, ale jsem vášnivým milovníkem všeho možného kulturního. Moje manželka je ze Slovácka, takže mám záběr od folklóru až na na tříhodinový koncert nové hudby v Doxu. V kultuře mám rád všechno.

O přátelích v politice

S některými lidmi z politiky v Plzeňském kraji se znám už dvacet let a jsme za tu dobu kamarádi, a možná že nyní i ve vrcholné politice bych řekl, že jsem s některým lidmi v kamarádském vztahu. Já jsem tehdy začínal v Plzni jako zastupitel spolu s Jiřím Pospíšilem, my jsme spolužáci z gymnázia, ne přímo z jedné třídy, z vedlejší třídy. Už na základce jsem se zajímal o společenské dění a Jiřího politika zajímala vždycky, postupně mě dovedl do mladých konzervativců, potom do ODS a do doby, než jsme začali každý vykonávat své funkce od sebe vzdálené, tak jsme tu politiku, bych tak řekl, táhli spolu.

O tom, jak přestal kouřit

Pamatuju si ještě dobu, kdy se ve vlacích kouřilo, a jel jsem třeba šest hodin vlakem a mohl jsem kouřit. Tak já tady teď můžu veřejně říct, že jsem kouřil hodně dlouho, od osmnácti let, a kouřil bych pořád, ale měl jsem vážnější zdravotní komplikace, což mě donutilo přestat. Kouřil jsem opravdu hodně a taky se to na mně projevilo. Když vidím tady ty moje staré fotky a do toho je ministerská funkce taková nepohyblivá, tak se to na mojí váze podepsalo hodně. Dávám si závazek, že bych měl na sobě pracovat.

Takhle Martin Baxa reagoval na to, když se viděl jako mladíček před dvaceti lety.

Takhle Martin Baxa reagoval na to, když se viděl jako mladíček před dvaceti lety.

O vracení památek a historických artefaktů

Podle mě je to z mnoha důvodů obtížně uskutečnitelná věc. Občas se už některé věci dějí, třeba Německo vrátilo některé svoje artefakty z doby, kdy bylo koloniální velmocí v Africe. Podle mě ta debata bude ještě desetiletí trvat, musí se zvážit, jestli napravovat křivdy z doby, kdy vznikaly a kdy byla úplně jiná situace, a jakým způsobem velká většina institucí ve světě o sbírky pečuje a přiznává, že pocházejí z doby kolonialismu. Na Radě ministrů Evropské unie je ob řadu ode mě švédská ministryně kultury a nikdy mě nenapadlo říct: Hele, prosím tě, vrať nám ten Codex gigas. Je silný argument, proč jsou sbírky odvezené z Egypta vráceny, a stejně tak jsou silné argumenty, že ve světových muzeích je o ně skvělá péče a nedají se šmahem napravovat věci odehrávající se před staletími. Já neumím říct, k jaké variantě bych se nepoliticky přikláněl, ale debata na toto téma je legitimní a bude ještě dlouho trvat.

O Netflixu, bulváru a jak se pozoruje, zda je v článku

Když je příležitost, s manželkou si taky pustíme Netflix, mě teď zaujaly filmy Miki a Černák nebo Dům plný dynamitu. Netflix je schopen zařadit umělecky zajímavé filmy a nyní je u nás novela zákona o audiovizi, kdy streamovací platformy budou podporovat původní tvorbu, což je velká věc, tedy že se v Česku podpoří výroba streamovacích hitů, jako byly třeba Hořící keř nebo Pustina. Bulvár čtu. Bylo by falešné říct, že se nedívám, jestli jsem v článku. Jsem rád, že když je nějaká společenská akce, že mě vyfotí, takže koukám: Tady je rozhovor, tady je akce, už tam jsem, vešel jsem se tam? A taky se pozoruji, jak vypadám na fotkách. I to patří k naší práci, že člověk se sleduje, jak se tváří.

Co se ještě dozvíte

Kam jezdí na dovolenou, podle čeho si ji vybírá a co u ní zrovna minule pokazil, jak funguje v Plzni klan Baxů a odkud to jméno přišlo, jak si rozumí s umělou inteligencí a jak zasahuje do umění, co říká na to, že bude umělcům ve své funkci chybět, jak raději tráví svátek 17. listopadu a proč si myslí, že to je lepší varianta než trávit čas na Národní třídě pískáním, nebo co si myslí o současné české kinematografii.

Fotogalerie 8 fotografií