Blonďatá raketa večer namol: Silný příběh Marly Růžičkové (†28), neznámé dcery Česka

Marla Růžičková riskovala svůj život, aby mohla pomáhat jiným. Podle českého novináře Tomáše Etzlera byla fenoménem. | foto: Reuters

Energii by mohla rozdávat a pro rodiny nevinných obětí válek na Blízkém východě platila za anděla strážného. Aktivistka Marla Růžičková byla ženou, která za svůj krátký život změnila stovky dalších. Jako Američance s českými kořeny jí nebylo jedno, že armáda Spojených států úřaduje v Iráku či Afghánistánu způsobem, který vedle teroristů odnášejí i civilní oběti, a postupně se jí podařilo nasbírat čtyřicet milionů dolarů na jejich podporu. „Marla byla fenomén. Bývalý ministr obrany USA o ní hovořil jako o blonďaté raketě,“ vzpomíná český reportér CNN Tomáš Etzler. Jaký je příběh hrdinky, které nebyly osudy jiných lhostejné?

Tomáš Etzler platí za světově uznávaného reportéra, takovou pověst si vydobyl především roky strávenými ve službách americké stanice CNN. Nejsou to však zdaleka jen zkušenosti, co si po návratu do Česka ze Spojených států přinesl, ale i slušná porce vzpomínek. Třeba na aktivistku Marlu Růžičkovou.

„Marla byla fenomén. Bývalý ministr obrany USA Donald Rumsfeld o ní hovořil jako o blonďaté raketě. Ona třeba vtrhla na jeho tiskovkou a ptala se na velice tvrdé otázky, byla navíc velmi chytrá, dobře pracovala s médii. Pomáhala rodinám v Iráku či Afghánistánu, které přišly o příbuzné, také pomáhala lidem, kteří byli zranění americkými vojáky,“ vzpomíná Etzler v rozhovoru pro Radiožurnál.

Marla Růžičková má české příjmení, za oceánem byla fenoménem, ale u nás se o jejím příběhu prakticky neví. A to je velká škoda.

Každý večer byla úplně namol

Marla se narodila v Kalifornii do rodiny českého emigranta, který za minulého režimu z Československa prchl. Odmala platila za dívku, která přímo srší energií. A hlavně za dívku, které záleží na životech jiných možná více než na vlastním.

Český novinář Tomáš Etzler vzpomíná na Marlu Růžičkovou jako na fenomén.

Český novinář Tomáš Etzler vzpomíná na Marlu Růžičkovou jako na fenomén.

Vše dokazují už jen příběhy z jejího dětství. Když byla Marla v osmém ročníku, zorganizovala obří protest proti válce v Perském zálivu. Zburcovala tehdy celou školu, přerušila vyučování a všechny spolužáky shromáždila před školou. 

V sedmnácti letech zase začala pracovat jako dobrovolnice v mezinárodní organizaci pro lidská práva Global Exchange. Studovala v několika zemích včetně Izraele či Zimbabwe a právě v Africe si nakonec našla i osudovou lásku.

Hlavní část jejího života a aktivistické kariéry se ovšem začala psát po návratu ze studií. Když se 11. září 2001 odehrál teroristický útok v New Yorku, armáda Spojených států se pomstila vpádem do Afghánistánu. Neblahé tušení tam ovšem táhlo i Marlu. Šest týdnů po vypuknutí dodnes probíhající války se na Blízký východ vydala a tamní situace ji šokovala.

Blonďatá sympaťačka navštívila uprchlické tábory v pákistánském Péšávaru. Narazila zde na stovky osiřelých dětí z Afghánistánu, jejichž domovy byly po amerických náletech srovnány se zemí. Namísto plánovaného návratu do Ameriky Marla počkala, až padne Tálibán, a vydala se přes hranice sbírat příběhy civilních obětí. Psychicky náročné životní období ovšem nezvládala dobře.

Marla Růžičková pomáhala pozůstalým po obětech války v Iráku či Afghánistánu.

Marla Růžičková pomáhala pozůstalým po obětech války v Iráku či Afghánistánu.

„Já když jsem ji poprvé potkal v Afghánistánu, to bylo někdy v roce 2002, tak ona byla každý večer úplně namol. Tvrdila, že chce pomáhat civilním obětem, jejichž blízké američtí vojáci omylem zabili. Každý jí říkal, ať už lidé ze CNN či New York Times: ‚Proboha, běž domů, tady je to strašně nebezpečné.‘ Když jsem ji viděl o rok později v Iráku, tak už byla v pohodě, svůj život si urovnala,“ vzpomíná Etzler.

Česká novinářská legenda hovoří o další etapě života Marly Růžičkové. Když armáda Spojených států vtrhla do Iráku, cílevědomá aktivistka přesunula svou pozornost tam. Založila neziskovou organizaci Civic, která měla původně za cíl počítat civilní oběti války, protože právě to americká armáda nedělala. Podle Růžičkové se tím vláda snažila zakrýt horentní sumy, které do konfliktu sypala.

Nakonec však byly aktivity organizace Civic mnohem rozsáhlejší. Zrodila se kampaň na pomoc nevinným obětem války, Růžičková navštěvovala nemocnice a tlačila na Spojené státy, aby civilisty, kterých se konflikt dotkl, kompenzovaly. Zabralo to. Celkem se jí takto podařilo vybrat neuvěřitelných čtyřicet milionů dolarů, tedy více než 900 milionů korun.

Oběť sebevražedného atentátníka

V roce 2003 v rozhovoru prohlásila, že od protestů v Americe, kde byla dokonce zatčena za narušení projevu George Bushe, dávno upustila a raději se začala věnovat výhradně humanitární péči.

„Rozhodla jsem se nezaujmout postoj k válce, ale pokusit se dělat správnou humanitární věc,“ vysvětlovala tehdy.

Marla Růžičková riskovala svůj život, aby mohla pomáhat jiným. Podle českého...

Marla Růžičková riskovala svůj život, aby mohla pomáhat jiným. Podle českého novináře Tomáše Etzlera byla fenoménem.

Marla Růžičková dokázala výrazně změnit postoj Spojených států k vojenským operacím na celém Blízkém východě. A to i přesto, že ve velmi nízkém věku zemřela.

Šestnáctého dubna 2005 se stala obětí sebevražedného atentátníka v Bagdádu, který zabil ji i jejího řidiče cestou na letiště. Po její smrti se Civic rozrostla v organizaci s rozpočtem šest a půl milionu dolarů (bezmála 148 milionů korun), která působí hned v několika zemích světa.

„Dneska americká armáda nepoužívá slovo kompenzace, protože to by znamenalo, že uznávají chybu. Ale říkají tomu platba ze sympatie a je to součástí zákona o mezinárodní pomoci a ten rozpočet nese jméno Marly. Té holce nebylo ještě ani třicet, když ji zabili. Udělala na mě obrovský dojem,“ říká Tomáš Etzler.

Fotogalerie

Komentáře