Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Tajemství mrtvého studenta Šmída: Nikdo mě nepraštil, měl jsem hrát mrtvolu

    Jeho úkolem bylo rozkrývat ilegální studentská hnutí pod jménem Milan Růžička. | foto: Profimedia.cz

    Vrátná na vysokoškolských kolejích v Praze Drahomíra Dražská vypustila během sametové revoluce do světa zprávu o smrti studenta Martina Šmída. Neověřenou informaci poté rozesílali čeští novináři do světa. Později se ukázalo, že šlo o předem domluvenou fámu. K její autenticitě pomohla i přítomnost ležícího bezvládného těla po zásahu. Tělo patřilo Ludvíku Zifčákovi (59), příslušníkovi StB, který byl pod krycím jménem nasazen do studentského hnutí. Jaký je jeho příběh a co se mu skutečně 17. listopadu stalo?

    Ludvík Zifčák vystudoval policejní školu. Členem SNB byl od 1. ledna roku 1982. Působil jako inspektor pořádkové služby Veřejné bezpečnosti v Praze 1. Později se propracoval do pozice velitele čety 1. praporu Pohotovostního pluku VB.

    V březnu roku 1989 se stal starším referentem 2. oddělení II. odboru správy Státní bezpečnosti Praha. Používal jméno Milan Růžička a jeho úkolem bylo proniknout jako student Vysoké školy báňské v Ostravě do studentského hnutí a zjišťovat informace týkající se případných stávek či demonstrací.

    Zifčák se coby student Milan Růžička zúčastnil i obří demonstrace 17. listopadu, která skončila policejním zásahem na Národní třídě. 

    Podle prvotních zpráv byl udeřen do předloktí a v důsledku nervového vypětí asi na deset minut omdlel. Pohled na jeho nehybné tělo pomohl rozpoutat fámu o mrtvém studentovi Šmídovi.

    Zifčák byl poté ošetřen v nemocnici a v následujících dnech se opět pohyboval mezi studenty na demonstracích.

    Údajnou zabitou obětí měl být student Matematicko-fyzikální fakulty UK. Na dané škole studovali dva Martinové Šmídové. Oba byli ve druhém ročníku. Ani jednomu se ale nic nestalo. Jeden z nich na demonstraci vůbec nebyl, druhý z ní odešel ještě před zásahem policie.

    Vrátná si prý vše vymyslela, Zifčák nesouhlasí

    Fáma o smrti Martina Šmída byla dlouhou dobu předmětem spekulací. Mnoho lidí vůbec nechápalo především motivaci vrátné Drahomíry Dražské. Kolovaly různé konspirační teorie o její spolupráci s StB. Dražská ale prohlásila, že si zprávu vymyslela sama a rázně popřela, že by s StB spolupracovala.

    Zifčák, který se naopak spoluprací s StB nikdy netajil, opakovaně tvrdil, že úlohu mrtvého studenta sehrál úmyslně. Měl se také podílet na založení „nezávislého studentského hnutí“, které demonstraci na Albertově svolalo a informaci předalo do zahraničních médií.

    Zifčák prohlašoval, že měl se svými kolegy za úkol navést průvod demonstrantů na Václavské náměstí a sehrát tam mrtvého studenta. Stejně mluvil i Zifčákův tehdejší nadřízený major Petr Žák. Podle něj měla šíření zprávy zajistit právě vrátná Dražská, která byla údajně členem Zifčákovy skupiny.

    Vyšetřovací komise Federálního shromáždění označila Zifčákovo tvrzení za opakovanou snahu přisuzovat své osobě a reálným událostem podstatně jiný význam. 

    Nikdo mě nepraštil, měl jsem hrát mrtvolu

    „Na 17. listopad byl vytvořen určitý scénář. Byly vytvořeny tři skupiny, které měly své úkoly. Já jsem měl na starost jednu skupinu, bylo to pět lidí, kteří na sebe vázali další. Tato vrcholná skupina měla za cíl vytvořit situaci mrtvého studenta. Další skupina měla nějakým způsobem ovládat ten průvod a třetí skupina byla zásahová jednotka, lidé převlečení za parašutisty. Ti měli na starosti zajištění prostoru, kde jsem se pohyboval a kde měla ležet mrtvola,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Zifčák, který po letech přiznal, že na Národní třídě ho nikdo nezranil a pouze spadl tak, jak měl.

    „Nebyl jsem vůbec zraněný, prostě jsem využil situace, kdy došlo k prvnímu střetu. Spadl jsem na zem tak, jak to bylo dohodnuto. Naprosto všechno si pamatuji – kdo byl kolem mě, jak to tam probíhalo, která lékařka se tam pohybovala,“ říká Zifčák.

    Jeho úkolem bylo rozkrývat ilegální studentská hnutí pod jménem Milan Růžička.

    Úkol pro „Martina Šmída“ byl podle Zifčáka krátkodobý. Zpráva o jeho smrti měla fungovat jako dezinformace. Kdo tehdy k této akci vydal rozkaz, ani dnes nechce prozradit. Plnil prý ale pokyny svých tehdejších šéfů. 

    Hoteliér z nouze

    Zifčák se po revoluci neúspěšně ukrýval na vysoké škole. V červenci roku 1990 byl propuštěn z SNB. 

    Za svou činnost v roce 1994 vyfasoval osmnáct měsíců vězení. V kriminále strávil ale jen osm měsíců. 

    Ludvík Zifčák

    Za působení u StB se Zifčák vůbec nestydí. Naopak, je na to patřičně hrdý. 

    „Pokud bych byl znovu pověřen úkoly, které jsem tehdy plnil, tak bych je opět splnil, jak nejlépe bych dokázal,“ říká s odstupem třiceti let Zifčák, který podle posledních zpráv podniká. Provozuje hotel v lázeňském městečku Karlova Studánka uprostřed Jeseníků.

    „Začít podnikat byla jediná cesta,“ řekl letos pro ČTK Zifčák, který prý po návratu z kriminálu nemohl dlouho najít práci.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 23:00 sobota 14. března 2020. Anketa je uzavřena.

    • Super
      89
    • Trapas
      61
    • Tvl
      41
    • Haha
      39
    • Cože
      34
    • Sladký
      32