Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Máma říkala, že to napálí do stromu. Rozhovor s dívkou, jejíž matka měla zabít sebe i děti

    • V pátek dopoledne se u Mníšku na Liberecku srazilo osobní auto s popelářským vozem.
    • Na místě zemřela řidička a jedno z dětí, které vezla, druhé posléze podlehlo zraněním také, a to během převozu do nemocnice.
    • Jednalo se o dvě dívky ve věku čtyři a šest let.
    • V sobotu v odpoledních hodinách, tedy den po smrtelné nehodě, se na Facebooku objevilo video nahrané jistou Májou Hanouskovou.
    • Ta se ve videu představila jako dcera řidičky a nevlastní sestra obou dívek.
    • Mája ve videu tvrdí, že její matka způsobila nehodu záměrně, a to z důvodu pomsty kvůli sporům s otcem dětí.
    • Otec obou dívek, Májin otčím, byl podle slov mladé ženy její matkou křivě obviňován a zabraňovala mu v péči o ně.
    • Mája ve videu obžalovává systém sociální péče, a to zejména kritizovaný OSPOD.
    • Policie případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.

    Mája Hanousková mluví o smrti svých nevlastních sester. | foto: koláž Expres

    Zpověď Marie Hanouskové otřásla českou veřejnosti. Ta totiž tvrdí, že dopravní nehoda, při níž zahynuly její máma a dvě mladší sestřičky, nebyla náhodná. Ze smrti svých sester přímo obviňuje svou matku a úřady, které podle jejích slov nejednaly tak, jak měly. Přestože jim prý společně s otčímem poskytli veškeré důkazy o tom, že matka zabitím dětí pravidelně vyhrožuje, nestalo se nic. Zdrcená dívka nyní Expresu poskytla šokující rozhovor, v němž popisuje průběh celého případu, který dospěl v páteční tragickou nehodu!

    Kdyby úřady jednaly ve prospěch dětí, nemuselo dojít k takové tragédii. To ve své zpovědi říká Marie Hanousková, která v mžiku přišla nejen o mámu, ale i o dvě sestřičky. Ta Expresu v exkluzivním rozhovoru vysvětlila, proč ve sporu své matky a otčíma stála na straně otčíma a jak probíhalo jednání s úřady a hlavně pracovnicemi OSPODu.

    Natočila jste video o tragické smrti svých sester a maminky. Jak dlouho jste se k tomuto kroku odhodlávala?

    Přemýšlela jsem o natočení videa už v den nehody, kdy jsem si říkala, že to přece nemůže být jen tak. Nedokázala jsem tomu uvěřit, byli jsme všichni v šoku. Nedá se to popsat. Video jsem natočila v sobotu odpoledne na první pokus, po kterém jsem se hned rozbrečela. Víckrát bych to natočit asi nezvládla.

    Na co jste během natáčení videa myslela?

    Ať už to mám za sebou. Snad řeknu vše důležité. Snad to pomůže dalším rodinám a začne se to řešit.

    Video již sdílelo přes čtrnáct tisíc lidí a na tři tisíce lidí ho komentovalo. Myslíte si, že se nyní něco změní?

    Doufám v to. Internet je všemocný, jak se říká. Záměrně jsem video sdílela na sociální sítě takhle brzo, abych varovala co nejvíc lidí. Za týden by už nikdo nevěděl, o co se jedná, proto jsem reagovala tak brzy, ačkoliv to bylo a je nesmírně těžké. Doufala jsem, že mě kontaktují média sama, případně že je kontaktuji já. Za tři hodiny od zveřejnění mě média sama kontaktovala a ani novináři na sebe nenechali dlouho čekat. Věřím, že medializace tohoto problému by mohlo vést minimálně k jeho zlepšení.

    Ve videu říkáte, že jste ho natočila, abyste upozornila na neschopnost OSPODu. Jak konkrétně pracovnice jednaly?

    Bylo to všechno hodně zamotané. Případ začal řešit OSPOD v Mladé Boleslavi, jelikož měly děti trvalé bydliště u otce, matka poté beze slova sebrala děti a odjela do Frýdlantu, kam přehlásila trvalé bydliště dětí, aby si pro ně jejich otec nemohl přijet. Následně oba rodiče přehlašovali bydliště tam a zpátky. Proto se pak veškeré záležitosti řešily s oběma OSPODy. Nicméně pracovnice z Mladé Boleslavi i Frýdlantu jednaly podobně, a to odmítavě. Zastávaly matčiny názory a výpovědi. Na otčíma se dívaly skrz prsty se slovy „ale vy jste obžalovaný, vy jste v trestním řízení“. Trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv, což neznamená, že daná osoba je vinná. Ovšem takhle se na otčíma pohlíželo. Jeho výpovědi byly zapsány, nicméně na ně nebyl brán zřetel ani ve chvíli, kdy zdůrazňoval, že je matka dětem nebezpečná. Měli jsme k dispozici zvukové nahrávky, kde je zaznamenáno matčino jednání doma, také jak pobízí děti proti otci, dokonce je tam i nahrávka, kde je jakási její zpověď z chování. Nikdo z úřadů nechtěl nic slyšet, že prý vše musí být písemnou formou a zvukové záznamy nejsou brány jako důkaz. Když přišla mladší sestra (další z dcer matky) za pracovnicí OSPODu v Mladé Boleslavi s lékařskou zprávou, že ji matka bila do hlavy a z toho jí bylo nevolno, proto vyhledala lékařskou pomoc, pracovnice poznamenala, že se asi sestra chovala nevhodně a matka k tomu měla nějaký důvod. Sestřina výpověď pak nebyla u soudu o péči dětí brána jako adekvátní argument z důvodu podjatosti, což navrhl právní zástupce matky. Když jsme s otčímem přišli podat výpověď na OSPOD Frýdlant, pracovnice oznámila, že na mě a sestru nebude brát zřetel, že řeší rodinnou situaci mezi rodiči a jejich dvěma dětmi a mou a sestřinu výpověď nechce. Seděly jsme se sestrou a dívaly se, jak pracovnice zapisuje otcovu výpověď s odmítavým přístupem. Následně rychle odešla, že spěchá na další jednání. Šli jsme s otčímem na oběd, kde jsme pracovnici potkali. Zmíněné jednání tedy asi nebylo tak důležité. S tímto odmítavým přístupem jsme se potýkali celých jedenáct měsíců, a to i poté, co bylo soudně přikázanými znaleckými posudky prokázáno, že děti jsou týrané a manipulované ze strany matky.

    Říkáte, že jste jako rodina vedli soudní spor s otčímem. Byla jste tedy na straně maminky, nebo otčíma?

    Zmíněné týrání nebylo praktikováno jenom na malých dětech, ale na nás všech. Žila jsem s matkou do osmnácti let, dokud mě prakticky nevyhnala z domu, a zažila jsem si s ní skutečně mnohé. Víc se k tomu ale vyjadřovat nechci, řešíme tu úplně jinou záležitost. Můj záměr byl pouze to, aby byly holčičky dobře vychované, měly dobré rodinné zázemí a prožily si hezké dětství plné lásky a pochopení. Proto jsem stála za otčímem.

    Vaše maminka otčíma podle vašich slov několikrát křivě obvinila. Co například tvrdila?

    Podala trestní oznámení za týrání její osoby a pak další trestní oznámení ze sexuálního zneužití šestileté a týrání čtyřleté. Zvlášť druhé obvinění bylo naprosto absurdní, bylo podáno na základě lékařské zprávy doktorky, která viděla holčičky poprvé v životě, provedla jakési základní vyšetření a na základě toho a matčiny výpovědi předala lékařskou zprávu na OSPOD. Ten podal návrh na podání trestního oznámení, pokud si dobře pamatuji, bylo to takhle. Všechna trestní oznámení byla vyvrácena.

    Jak reagovaly pracovnice OSPODu, když se prokázalo, že jsou obvinění křivá?

    Jediné, co vím je, že stále podporovaly matku. Nevím, zda se držely dogmatu „ona je matka, ona má primárně právo na péči dětí“ apod. Každopádně se otčím nedočkal omluvy ani vstřícnějšího zacházení ze strany OSPODů.

    Říkáte, že jste upozorňovali, že vaše máma není psychicky v pořádku a může dětem ublížit. Jaké úřady jste kontaktovali?

    Kontaktovali jsme OSPOD Mladá Boleslav a OSPOD Frýdlant. Bylo to řečeno na soudem přikázaných psychologických a psychiatrických vyšetřeních. Bylo to řečeno na SVP Frýdlant, bylo to řečeno v rámci trestních řízení proti otčímovi kriminalistům. Bylo to, myslím, řečeno i při soudních líčeních. Oznámili jsme to tedy všem, se kterými jsme komunikovali.

    Máma neunesla, že děti byly dány otci

    Jaká byla reakce úřadů?

    Že to není nikde podložené a že to samé tvrdí matka proti otčímovi. Po vydání znaleckých posudků jsem přímo s OSPODy nekomunikovala, takže přesně nevím, jak ty proti otčímovi reagovaly. Jen vím, že pracovnice z SVP nechtěla s otčímem komunikovat a posílala odmítavé e-maily jako reakci na jeho e-maily, které jí poslal nebo ji přidal do kopie. Chtěl, aby byli všichni, kdo s tím měli co do činění, obeznámeni s dalším děním. Kriminalisté po zjištění všech důkazů byli mírnější v komunikaci s námi a následně byla trestní oznámení vyvrácena.

    Čekali jste, že udělá něco takového?

    Myslíte máma? Ona měla sebevražedné řeči poměrně často. V afektu říkala, že to „půjde napálit do stromu“, otčím musel několikrát schovávat klíče od auta a jednou vypustil pneumatiky, aby nemohla odjet. Že vezme děti a spáchá takový čin, jsem od ní slyšela několikrát, říkala to ale v afektu, stejně jako spoustu jiných věcí. Člověk si řekl, že to jsou jenom řeči, že by to přece neudělala, že teď má jen záchvat vzteku a přejde ji to. Varovali jsme přesto všechny úřady, že je dětem nebezpečná. Všichni to měli v záznamech. Nikdo nepodnikl žádné opatření, dokonce jsme děti několik měsíců v kuse neviděli, jelikož je měla ve výhradní péči matka (soud vydal předběžné opatření na základě trestního oznámení ze sexuálního zneužití). Podle mého názoru neunesla to, když jí přišlo konečné rozhodnutí soudu, že děti jsou svěřeny do péče otce a on si pro ně tedy může přijet. A dopadlo to tak, jak to dopadlo.

    Máte i zvukové záznamy, které to prokazují. Pokud jste je předali úřadům, ani to je nepřesvědčilo?

    Úřady na ně nereagovaly nijak, jelikož je nechtěly slyšet. Nebraly je jako důkazní materiál. K dispozici jsme je tedy měli, ale de facto k ničemu, jelikož na ně nebylo přihlíženo ani na úřadech, ani při soudních řízeních.

    Kdo ty záznamy nahrával?

    Otčím, někdy já.

    Říkáte, že matka vaše sestry týrala. Jak se to projevovalo?

    Týrala nás všechny, všechny čtyři děti. Nechci to tady moc rozvádět, je to velice citlivé téma a po její smrti se k tomu asi nechci moc vyjadřovat. Řeknu jen, že týrání bylo psychické i fyzické. Důkazem jsou zvukové záznamy a záznamy z mých deníků, které si píši už od osmi let a jako dítě jsem tam pár věcí zapsala. Víc říkat nechci.

    Váš otčím minulý týden vyhrál soud o opatrovnictví dětí, proč je neměl již ve své péči? Zabránily mu v tom pracovnice úřadu?

    Co jsem pochopila, soudní rozhodnutí mělo nabýt platnosti ve chvíli, kdy přijde písemně poštou do rukou otce a matky. Trvalo tedy týden, než rozhodnutí přišlo, jelikož dorazilo doporučeně na poštu tento týden v pátek.

    Jste nyní v kontaktu s otčímem?

    Ano, jsem v kontaktu s otčímem a jeho rodinou. Ráda bych se zkontaktovala i s matčinou rodinou, ale jelikož naše vztahy nebyly kvůli soudním sporům dobré, nevím, jak to teď bude. Doufám ale, že budeme držet jako rodina spolu i přes všechny tragické události.

    Jak mu je?

    Upřímně, to nevím. Podle mě mu to ještě úplně nedošlo. Nedokážu si představit, jaké to pro něj musí být přijít takhle o své dvě jediné děti. Snažíme se ho všichni podporovat, ačkoliv je to pro nás samotné velmi těžké. Musíme být všichni silní a držet spolu, abychom mohli jít dál.

    Jak reaguje na vaše obvinění? Souhlasí se zveřejněním případu?

    Přímo jsem nikoho neobvinila. Pouze jsem řekla, co si myslím, jak to vnímám, a přednesla jsem varování. Otčím věděl, že se chystám zveřejnit video, a souhlasil. Že se stane tak rychle populárním, jsme nemohli čekat nikdo, ovšem snažíme se to brát pokud možno pozitivně, jelikož jsme chtěli na problémy se sociálními úřady upozornit už dřív.

    Které všechny úřady podle vás v tomto případu selhaly?

    Podle mého názoru selhaly OSPODy Mladá Boleslav a Frýdlant a SVP Frýdlant. Myslím, že měly objektivně zhodnotit celý případ a provést adekvátní opatření, aby zabránily vzniklým situacím.

    Spor se táhl dlouhých jedenáct měsíců. Chápu to dobře, že i vy jste chtěla své sestry do péče?

    Chtěla jsem, aby měl děti v péči otčím.

    Budete na někoho podávat trestní oznámení?

    Momentálně nejsem schopna říct, co se bude odehrávat dál. Nevím, zda se rozhodneme k takovým krokům.

    Co byste vzkázala pracovnicím OSPODu?

    Konkrétně těm, které se zabývaly naším případem, aby si uvědomily, co se stalo a proč, a zamyslely se nad tím, jak jednaly a jaké to mělo dopady. Že věřím, že tahle tragická událost je donutí přemýšlet nad svým jednáním a že začnou své povinnosti plnit zodpovědně. Stejně jako všichni sociální pracovníci po celé České republice.

    Věříte ještě v systém?

    Je to dost kontroverzní otázka. Řeknu jen to, že nepřestávám mít naději.

    Co by se podle vás mělo změnit?

    Myslím, že by se mělo změnit pojetí matky a otce. Matka není vždy oběť a otec není vždy viník. Netvrdím, že nemohou být případy, kdy tomu tak skutečně je, ovšem to je právě práce OSPODů a dalších úřadů, aby adekvátně vyhodnotily situaci na základě všech předložených důkazů z obou stran a skutečně prošetřily případ důkladně a nejednaly pouze na základě výpovědí matek.

    Co je OSPOD

    OSPOD je orgán sociálněprávní ochrany dětí, který v řízeních, v nichž se rozhoduje o nezletilých, zastupuje zájmy dítěte. Jedná se například o svěření do péče, určení výše výživného nebo upravení styku s rodiči. Hlavním zájmem OSPODu by mělo být blaho dítěte, ochrana rodičovství, rodiny a vzájemného práva rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči.

    Úkolem OSPODu je mimo jiné úprava styku rodiče s dítětem či napravení nestabilního rodinného prostředí, pokud by rodinná situace mohla ohrozit vývoj dítěte. Snahou OSPODu by mělo být zajištění dítěti klidné a bezpečné prostředí. OSPOD by měl dítě primárně chránit, aby psychicky ani fyzicky nestrádalo.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 15:59 pondělí 24. února 2020. Anketa je uzavřena.

    • Super
      90
    • Tvl
      75
    • Sladký
      53
    • Trapas
      51
    • Cože
      48
    • Haha
      41