Ve velkých městech celého světa přibývá levicových aktivistů, kteří stále častěji vyráží do ulic protestovat. Ať už demonstrují proti Donaldu Trumpovi a jiným politikům, které považují za fašisty, chtějí dosáhnout přijímání všech uprchlíků nebo vítězství feminismu, genderové teorie nebo politické korektnosti, mají jedno společné.
Německý spolkový úřad pro ochranu ústavy si nechal vypracovat analýzu levicových aktivistů, kteří se účastní demonstrací v Berlíně. Početnou skupinu z nejliberálnějšího hlavního města pak brali jako modelovou pro jednotlivé dílčí aktivistické buňky. Demografické statistiky nicméně pro levicové aktivisty rozhodně nevychází nijak zvlášť příznivě.
Většině aktivistů je mezi 18 a 29 lety. Nelze jim upřít vzdělanost, alespoň soudě dle toho, že z velké části levicoví buřiči studují humanitní obory na vysoké škole. Z asi osmi stovek z nich, které policie na demonstracích zadržela pro porušování zákona, bylo 84% mužů. Aktivistky jsou v tomto ohledu klidnější a vystačí si pouze s verbálními projevy a provoláváním hesel, která podle nich mají změnit svět.
Během demonstrací je pak nejčastějším přestupkem ničení majetku a napadání dalších lidí, nejčastěji policistů a účastníků pravicových demonstrací. Poněkud šokující je fakt, že 92% berlínských levicových extrémistů stále bydlí u rodičů. Více než třetina mladých levičáků je pak nezaměstnaná, zbytek pracuje většinou v neziskovém sektoru nebo v kavárnách.
Čísla z Berlína jsou smutným obrázkem levicové scény i ve zbytku světa. Ve velké míře totiž potvrzují kritiku levicových aktivistů, že se jedná o nesoběstačné mladé lidi plné ideálů a nadšení pro boj za vlastní pojetí sociální spravedlnosti. Po třicítce pak na levicového aktivistu narazíte zřídkakdy, neboť po nuceném opuštění rodičovského hnízda a nutnosti začít pracovat nemají na podobné aktivity již čas.
Fotogalerie |
