Když záchranáři dorazili na místo, kam se letoun zřítil, bylo zjevné, že tragédii nemohl nikdo přežít. Záchranáři nemohli ani zahájit záchranné operace kvůli intenzivnímu požáru. Přitom navigační věž nedalekého letiště nepřijala žádnou zprávu z letounu, že by snad mělo být něco v nepořádku.
Spekuluje se o přehřátí jednoho z motorů, ale předpokládá se, že něco takového by pilot rozpoznal a o netradičním chování boeingu by informoval.
„Nemáme žádné informace o závadách, pilot se nespojil s řídicí věží,“ řekl šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh. Komunikaci neměl navázat ani ve chvíli, kdy začal motor hořet.
Íránský úřad pro letectví však zatím setrvává u podle něj nejpravděpodobnější verze, a tedy u technických problémů, které měly vést ke smrti 176 lidí na palubě.
Informace o jedné z největších leteckých tragédií z posledních deseti let média přinesla jen několik hodin poté, co Írán vyslal své rakety na dvě vojenské základny, kde aktuálně slouží americké jednotky.
Nemusely to být zdaleka jediné střely, které Írán vyslal. Obyvatelé města Parand, které je od Teheránu vzdáleno asi šedesát kilometrů, totiž ohlásili, že předtím než se letadlo zřítilo, slyšeli dva „velmi hlasité zvuky“.
Íránští aktivisté navíc měli na místě najít také kusy rakety. Letadlo navíc spadlo přesně v místech mezi městem Parand, kde byly části neznámé střely nalezeny, a vojenskou základnou, ze které mohla být vypálena.
Místo tragédie je mezi jednou z vojenských základen a městem, kde měly být nalezeny kusy rakety.
V tuto chvíli není vůbec jisté, zda měla střela zasáhnout jiný cíl a s letadlem se srazila náhodou, případně zda se mělo jednat o součást obranného systému Íránu, který se mohl obávat americké odvety, a tak aktivoval raketový štít nad hlavním městem.
Íránské úřady totiž potvrdily, že se odlet Boeingu 737 na trase do Kyjeva opozdil a nad místem, kde havaroval, se v danou chvíli původně vůbec nacházet neměl.
Zbytek rakety, která měla způsobit pád dopravního letadla.
Podivná situace panuje také kolem černých skříněk, které íránské úřady nalezly prakticky okamžitě po příjezdu na místo nehody, ale podle agentury Reuters je odmítají předat výrobci letounu, tedy americké společnosti Boeing.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však slíbil, že katastrofu řádně prověří, a nařídil generální prokuratuře zahájit trestní stíhání. Vznikne také komise, která má příčiny nehody objasnit.
Na částech letadla jsou patrné díry, které vypadají jako po zásahu šrapnelů.
„Všichni budou zapojeni do vyšetřování, identifikace a repatriace těl Ukrajinců, kteří při katastrofě zahynuli. Nepřetržitě vedu konzultace s našimi zahraničími partnery. Naší prioritou je zjistit pravdu o této strašné katastrofě a kdo za ni zodpovídá,“ uvedl Zelenskyj.
V letadle cestovalo v době tragédie 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců (2 cestující a 9 členů posádky), 10 Švédů, 4 Afgánci, 3 Němci a 3 Britové.
Fotogalerie |
