Úterý 20. října 2020, svátek má Vendelín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz

    Příběh ponorky Kursk ožívá: Měli vojáci na dně ledového moře šanci na záchranu?

    Jaký je příběh tragické havárie ponorky Kursk, který nyní v kinech připomíná i stejnojmenný film? | foto: koláž Expresu

    Do kin zamířil film Kursk, který vypráví příběh jedné z největších poválečných vojenských tragédií. Došlo k ní v srpnu 2000 na palubě ruské jaderné ponorky K-141 Kursk, jejíž celá posádka, čítající 118 mužů, zahynula po výbuchu cvičného torpéda. Laxní přístup ruských úřadů, které zprvu odmítaly zahraniční pomoc, je předmětem sporů dosud. Existovala možnost alespoň část posádky zachránit?

    Neplatil válečný stav, šlo o pouhé vojenské cvičení. Přesto 12. srpna 2000 došlo v Barentsově moři k tragické události, která si vyžádala 118 životů. A některé z nich možná vyhasly zcela zbytečně.

    Toho dne se do arktických vod kolem břehů Ruska ponořila jaderná ponorka K-141 Kursk. Ta měla v rámci již zmíněného cvičení odpálit slepá torpéda, aby si její posádka mohla nacvičit střelbu. Jenže už během příprav na odpálení došlo k mohutné explozi.

    Oficiální vyšetřovací verze hovoří o tom, že skrze mikrotrhliny v trupu ponorky způsobené rzí pronikla vysoce výbušná vodíková směs, která dosáhla až k torpédu a způsobila jeho výbuch. Následkem toho pak explodovala i další torpéda. V jedné části ponorky se udělala trhlina a plavidlo kleslo na dno Barentsova moře v hloubce 108 metrů.

    Tragédii způsobil výbuch torpéda.

    Tragédii způsobil výbuch torpéda.

    V průběhu let se spekulovalo i o jiných možných příčinách, jednou z teorií byla například srážka Kursku se zahraniční ponorkou či chybně odpálené torpédo z křižníku Petr Veliký, který se také zúčastnil vojenského cvičení. Takové možnosti jsou ovšem vysoce nepravděpodobné.

    Marný boj o čas

    Jakmile v Kursku k výbuchu došlo, velká část posádky okamžitě zemřela. Třiadvacet námořníků ovšem zůstalo naživu. Shromáždili se v části ponorky, která zatím nebyla zaplavena a nezuřil v ní požár, a čekali na pomoc. Pokud by se pokusili zachránit na vlastní pěst, znamenalo by to uplavat zmíněných 108 metrů mimořádně ledovou vodou na hladinu a tam pak čekat. To by se nejspíš rovnalo jisté smrti, navíc je otázkou, zda by vůbec bylo možné otevřít únikový otvor.

    Vzpomínka na 118 námořníků z ponorky Kursk.

    Vzpomínka na 118 námořníků z ponorky Kursk

    Zásadním problémem však byl přístup, jaký k záchranné akci zaujala ruská vláda. V první řadě tragickou událost tutlala před světem, velkou vlnu kritiky sklidil i prezident Vladimir Putin, který se ani nezdráhal vracet z dovolené. Rusové se vojáky snažili zachránit sami, jejich stroje ovšem nebyly na podobnou akci dostatečně vybaveny.

    Prezident Vladimir Putin v tragédii zaujal laxní postoj a ani se nevrátil z...

    Prezident Vladimir Putin k tragédii zaujal laxní postoj a ani se nevrátil z dovolené na Jaltě. Byl za to mnohými Rusy kritizován.

    Když celá událost vyšla na povrch, záchranu námořníků začal sledovat celý svět. To se ruské vládě příčilo, vždyť Kursk byl už od roku 1994 utajovaným vojenským projektem. Zřejmě proto dokonce vytrvale odmítala i zahraniční pomoc, kterou nabízely třeba Spojené státy nebo Velká Británie.

    Nakonec Rusové pod nátlakem přece jen ustoupili, bohužel se tak stalo až po dlouhých čtyřech dnech od výbuchu, tedy 16. srpna. Záchranná loď z Norska stihla vyplout teprve další den a na místo havárie dorazila 19. srpna, týden po výbuchu. Když se dovnitř Kursku dostali potápěči, nikoho živého už na palubě nenašli.

    Trup Kursku byl vytažen až po roce.

    Trup Kursku byl vytažen až po roce.

    Předmětem dohadů je doba, po jakou přeživší námořníci marně čekali na záchranu a pomalu umírali. Oficiální údaje uvádějí, že třiadvacet vojáků zemřelo maximálně po devíti hodinách od výbuchu, je však pravděpodobné, že jejich utrpení trvalo ještě déle. 

    Během pokusů o záchranu totiž potápěči konstatovali, že se z útrob Kursku ozývalo klepání, navíc v lodním deníku křižníku Petr Veliký se uvádí, že poslední zvuky ze ztroskotané ponorky byly zaznamenány ještě dva dny po tragédii. Vojáci se pravděpodobně utopili nebo udusili.

    Kursk zůstal na dně Barentsova moře ležet rok, teprve pak se povedlo jeho vrak vylovit. Byla objevena těla 115 námořníků z celkového počtu 118 obětí.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 15:18 27. května 2019. Anketa je uzavřena.

    • Tvl
      21
    • Super
      12
    • Trapas
      10
    • Cože
      7
    • Haha
      5
    • Sladký
      5

    Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

    Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

    Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

    Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

    Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

    Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

    Komentáře

    Mohlo by vás zajímat

    Vezmeme vás na titulní stranu
    Úterý 20. října 2020, svátek má Vendelín
    • schránka
    • Přihlásit Můj účet
    EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz