Seriál Expresu o korupci: Miliardová zakázka v Brně, o níž bylo předem rozhodnuto

Již za dva týdny se v Česku opět občané vypraví k volebním urnám. Kromě voleb senátních ve třetině volebních obvodů se budou konat i volby do zastupitelstev krajů, které jsou často vnímány poněkud upozaděně. Ač si mnoho lidí myslí, že jen „vysoká“ politika v parlamentu hraje nějakou roli, jsou to právě kraje, které jsou přehlíženým zdrojem pro politiky atraktivního uplatnění.

Protřelí politici ví, že v poslanecké sněmovně a senátu bývají příliš na očích a často pro ně není žádnou hanbou nechat se „uklidit“ do komunální politiky. Ba právě naopak. Kraje jako příjemci miliardových dotací a téměř neomezení pánové nad tím, co se děje na jejich území, v sobě nesou možnost každý den rozhodovat o mnohamilionových investicích.

A to s sebou bohužel nese i riziko korupce.

K mnoha nejznámějším korupčním kauzám v Česku došlo v uplynulých letech právě na komunální úrovni. V seriálu Kraje a korupce si připomene některé z těch nejvíce nechvalně proslulých. Začneme kauzou, která v roce 2010 otřásla Jihomoravským krajem. Jednalo se o více než miliardovou zakázku, která probíhala značně pochybným způsobem.

Zakázka se týkala rekonstrukce budovy Vysokého učení technického v Brně. Ve výběrovém řízení zvítězila stavební společnost OHL ŽS. Následně ale vyšlo na povrch, že na tvorbě zadávacího řízení se podílel jeden ze zaměstnanců vítězné firmy. To okamžitě vzbudilo podezření a o zakázku se začala zajímat média.

Nejčastějším závěrem, který média z dostupných informací vyvodila, bylo to, že vítězná firma si buď sama vytvořila hodnotící kritéria nebo s nimi minimálně byla seznámena. Pochybnosti vzbuzovalo rovněž obsazení tehdejší správní rady Vysokého učení technického v Brně.

Ve správní radě v době kauzy zasedal tehdejší primátor Brna Roman Onderka, který je dodnes vnímán obyvateli města velmi kontroverzně, jihomoravský hejtman Michal Hašek (oba ČSSD) a spolu s nimi i předseda představenstva a generální ředitel vítězné OHL ŽS Michal Šteffl.

Reakce zúčastněných osob na šokující odhalení byla rovněž poněkud neočekávaná. Místo toho, aby se politici jinak často hovořící o boji s korupcí do reálného rozkrývání pozadí podezřelé kauzy pustili, Onderka dotazy novinářů odbyl se slovy: „Já tady nepřišel dělat rozhovory“.

Vysoké učení technické v Brně se pak obrátilo na soud, ne však kvůli podezření na zmanipulování zakázKy, ale kvůli nároku na ochranu dobrého jména.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii