Přestože jakákoliv panika rozhodně není namístě, bagatelizování koronaviru s tvrzením, že se jedná pouze o „trochu jinou chřipku“, je podle lékařů zcela mylné.
Koronavirus je pro odborníky v tuto chvíli velkou neznámou, je to specifický druh viru, který proniká do buněk uvnitř hostitele a tam se množí a narušuje běžnou funkci lidského těla. Název viru je odvozen od latinského „corona“, což znamená koruna. Tento název byl zvolen proto, že virus má ostnatou skořepinu, která se má podobat královské koruně.
Koronavirus, který vzešel z čínského Wu-chanu, je pro lékaře zatím poměrně velkou neznámou, protože doposud nikdy nebyl zkoumán. Onemocnění, které virus způsobuje, bylo pojmenováno covid-19.
Koronaviry jsou rodina virů, které infikují širokou škálu různých druhů, včetně lidí, skotu, prasat, kuřat, psů, koček a divokých zvířat. Například netopýři měli virus zatáhnout až na trh ve Wu-chanu, odkud se onemocnění začalo šířit do světa.
„Doposud jsme u lidí zaznamenali nákazu jen šesti druhy koronaviru. Čtyři z nich způsobovaly jen běžné nachlazení. Od roku 2002 se však objevily dva nové koronaviry, které se mohou šířit mezi lidmi a vedou k závažným zdravotním problémům,“ sdělila pro Daily Mail lékařka Helena Maierová z Pirbrightova institutu, která připomněla onemocnění SARS a MERS.
Nakažených umírá jen zlomek, tak proč ta panika?
Častým argumentem lidí, kteří se vymezují proti veškerým zmínkám ohledně koronaviru, je statistický údaj, jenž ukazuje, že na nemoc umírá 1–2 procenta nakažených.
Lékaři však vysvětlují, proč je covid-19 tak celosvětově sledovaný fenomén. Ví se o něm příliš málo a rychlost jeho šíření je zarážející.
SARS, ke kterému byl covid-19 často přirovnáván, zabil téměř 800 lidí. Zemřel tehdy v průměru každý desátý nakažený, oproti tomu je aktuálně řádící koronavirus výrazně méně „smrtící“, ale neméně nebezpečný.
„Nové viry se mohou šířit v populaci mnohem rychleji než viry, které neustále cirkulují, protože k nim nemáme imunitu. Většina sezonních chřipkových virů má úmrtnost menší než 1 z 1000 lidí. Tady mluvíme o viru, u kterého nechápeme celé spektrum závažnosti, je ale možné, že úmrtnost může být až dvě procenta,“ říká profesor Oxfordské univerzity Peter Horby.
Úmrtnost viru se však zdá být ještě nižší, než ukazují aktuální statistiky. Podle lékařů mohlo být především na přelomu roku mnoho lehkých případů nemoci, kdy lidé ani nevyhledali lékařskou pomoc.
„Pravděpodobně nám chybí tento ledovec mírnějších případů. Ale musíme pracovat s daty, která máme. Úmrtnost na úrovni dvou procent by byla srovnatelná s pandemií španělské chřipky z roku 1918. Takže se bavíme o celosvětově významném problému,“ dodal Horby, který připomněl pandemii, jež před více než sto lety zabila mezi 50 až 100 miliony lidí.
Na rozdíl od koronaviru tehdy na nemoc umírali především zdraví jedinci s dobrým imunitním systémem. Covid-19 je naopak nebezpečím pro starší lidi.
Fotogalerie |
