Koronavirus z něj udělal celebritu, zároveň mu zabil otce. Pacient číslo 1 promluvil

V půlce února byl koronavirus známý především v Číně a pro zbytek světa byl spíše raritou. Nikdo si neuměl představit, co Evropu a svět čeká v nadcházejících měsících. Neuměl si to představit ani Mattia Maestri, jemuž v Itálii říkají „pacient číslo 1“.

Byl prvním, u koho byl covid-19 v Itálii odhalen. Během toho, co byl Mattia v kómatu, v němž bojoval o život, nákaza se rozšířila po celé Evropě a počet mrtvých narůstal.

Celý život Mattia běhal, v minulosti hrával profesionálně fotbal, a tak když na něj přišla horečka, neočekával nic jiného než menší nachlazení. Lékaři mu oznámili, že má mírný zápal plic, měl brát antibiotika a v klidu doma nemoc přečkat.

Léčba ale nezabírala a stav mladého běžce se stále zhoršoval. „Lékaři nerozuměli tomu, co se to se mnou děje. Mou ženu tak požádali o ty nejpodrobnější informace. Řekla jim o večeři s kamarádkou, která se nedávno vrátila z Číny. A to byl zázrak, protože i když má přítelkyně neonemocněla, lékař měl dobrou intuici,“ popisuje Maestri, jakou náhodou u něj lékaři přišli na to, že by mohl mít v těle koronavirus.

V nemocnici ztratil vědomí, probral se až po dlouhých třech týdnech, kdy se začal dozvídat, co se v Evropě děje.

„Lidé mi říkali, abych na Googlu nehledal své jméno. Já to ovšem udělal a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Psali o mně samé lži. Například že jsem odmítal jít do nemocnice nebo že jsem běhal maratony po celé Evropě a roznášel tak nemoc, i když jsem věděl, že nejsem v pořádku,“ říká Maestri, jemuž lidé denně psali nenávistné zprávy a přáli mu smrt.

Osmatřicetiletý Ital přežil, na rozdíl od svého otce, který nemoci podlehl dva dny předtím, než Mattia propustili z nemocnice. Virem se nakazila také jeho těhotná žena, ale ta se zvládla vyléčit a porodila zdravé dítě.

„Když jsem byl v bezvědomí, nic mě nebolelo, nic jsem necítil. Jen jsem měl občas sny a vše bylo takové klidné, že jsem myslel, že tohle je ta předsíň smrti. Ještě v nemocnici jsem se dozvěděl, že je Den otců. Volal jsem domů, abych tátovi poblahopřál, ale slyšel jsem jen matčin pláč a pochopil jsem, že už není mezi námi,“ vypráví emotivně.

„Po tom všem, co jsem prožil, je těžké to někomu popsat a vysvětlit. Ale vnímám teď život jinak, nikdy nepřestanu děkovat všem zdravotníkům, kteří se o mě starali,“ vzkazuje Ital, který je dodnes v kontaktu s lékařem, jenž u něj nemoc odhalil.

„Je teď jako můj druhý otec. Jako můj nový otec! Byly to nepředstavitelné měsíce, šílené. V jednu chvíli jsem byl anonymní pacient se zápalem plic a po probuzení ze mě pandemie udělala symbol Evropy,“ dodává.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii