Ještě v polovině června bylo evidováno, že od vypuknutí nákazy onemocnělo po celém světě 8 453 080 lidí. O dva týdny později už jich je hlášeno 10 168 657, což dokazuje, že šíření nemoci se stále zrychluje a další milionová hranice padne za několik dní.
Počet lidí, kteří zemřeli v souvislosti s covidem-19, už ve světě přesáhl hranici půl milionu. Nejvíce mrtvých evidují Spojené státy: 125 747 zemřelých. Druhý největší počet obětí má Brazílie: 57 070 obětí. Na třetím místě je Británie, kde kvůli nemoci zemřelo 43 634 lidí.
Vědci z celého světa nemoc sledují už přes půl roku, a přesto virus i nadále nazývají „podivným“ kvůli jeho nevyzpytatelnému chování. Těžké je také se orientovat v radách odborníků.
Nejznámějším příkladem je chování Světové zdravotnické organizace (WHO), která dlouho odmítala roušky, aby jejich nošení nakonec celosvětově doporučila jako přínosné.
„Dokud nebude k dispozici účinná vakcína proti covidu-19, musíme pokračovat v tvrdé, i když únavné práci, abychom se udrželi v bezpečí a zdraví tím, že budeme nosit obličejové masky, dodržovat společenské rozestupy a dbát na svou hygienu. Pokud onemocníte, hlavně buďte doma,“ apeluje lékařka Jaimie Meyerová, specialistka na infekční choroby z Yale University School of Medicine.
Rady lékařů jsou stále velmi obecné. Jak se nemoc mezi lidmi přenáší, není jasné, stejně jako to, proč většina nemocných nemá žádné nebo jen velmi mírné příznaky.
Co se potvrdilo, je to, že nejčastěji jsou mezi zemřelými senioři, kteří mají oslabený imunitní systém. V České republice z 348 obětí pouze dvě byly mladší šedesáti let.
„Nejprve musíme vědět, jak se tento virus přenáší mezi lidmi, abychom mohli být přesnější v našem úsilí zastavit jeho šíření,“ říká Richard Martinello, ředitel prevence infekcí v nemocnici Yale New Haven Health.
Vědci se zaobírali otázkou, jak dlouho může koronavirus přežít na různých površích. Podle studie v The New England Journal of Medicine vydrží virus až 72 hodin na plastech a nerezové oceli, celý den pak na papíře.
„Studie také ukázala, že virus může přežít v malých kapičkách, známých jako aerosoly, asi tři hodiny, i když se časem rozpadá. Tyto kapičky jsou dostatečně malé, aby zůstaly zavěšeny ve vzduchu po dobu půl hodiny až hodiny, v závislosti na průtoku vzduchu,“ uvedl virolog Vincent Munster.
Další neznámou je pro statistiky skutečný počet nakažených. Oficiálně je v USA přes dva a půl milionu nemocných. Bezpříznakovost u většiny nakažených způsobuje, že se rozhodně nedaří odhalit všechny nemocné, kteří mohou nemoc šířit.
I podle nejstřízlivějších odhadů by jen ve Spojených státech mělo být ve skutečnosti minimálně pět až sedm a půl milionu nemocných.
V dalších zemích mimo Evropu bude neodhalených případů ještě více.
Některé odhady vědců už se dokonce ukázaly jako nebezpečné. Před časem byli varováni lidé, kteří mají problémy s krevním tlakem, aby nepoužívali léky s ACE inhibitory, jež by mohly průběh nemoci zhoršit. To se nepotvrdilo, a tak lékaři začali na své pacienty naléhat, aby se léků nevzdávali.
Další věc, která lékařům nevyšla, se týká nemocných dětí. Dlouho se mělo za to, že covid-19 je pro malé děti neškodný a ty tak mohou fungovat jen jako přenašeči. Podle údajů Světové zdravotnické organizace nemoc zabila několik desítek malých dětí.
Některé studie ukazují, že kojenci a předškolní děti mohou být zranitelnější než starší děti, což je pravý opak toho, co se myslelo na začátku pandemie.
Možná nejdůležitější otazník se v tuto chvíli týká toho, zda lidé, kteří se již v minulosti koronavirem nakazili, mají vytvořenou imunitu před další infekcí. A pokud ano, na jak dlouho?
Pokud by se vědcům podařilo tuto otázku zodpovědět, mělo by to dopad především na ekonomiku. Zároveň by lidé mohli žít v menším strachu z nákazy.
Fotogalerie |
21
19
19
19
19
19
