Stává se tradicí, že jakmile udeří vlna koronavirové nákazy, Češi alespoň na chvíli zaplní přední stránky světových deníků. Na jaře jsme bodovali šitím roušek, což svět obdivoval, a byli jsme vzorem zodpovědného přístupu a solidarity. I proto byla Česká republika právem hodnocena jako země, která nákazu zvládla jako možná nejlepší v Evropě.
Od té doby uplynulo už hodně vody ve Vltavě, která byla o víkendu svědkem představení, které Čechy zase na chvíli proslavilo, tentokrát ale negativně.
Britská BBC informovala o tom, že česká armáda postavila za necelých sedm dní velkou polní nemocnici, která bude sloužit pro pacienty s koronavirem.
„Naším úkolem je zvýšit kapacitu civilních nemocnic,“ uvedl plukovník Ladislav Šlechta, ředitel Agentury vojenského zdravotnictví Armády ČR, která zařízení postavila.
„To jim má vytvořit podmínky pro přijímání vážněji nemocných pacientů a samozřejmě pro záchranu jejich životů,“ dodal Šlechta, jehož BBC citovala na svých stránkách.
Rezervní zařízení s 500 lůžky zaujalo nejen jako skvělý počin českých vojáků, kteří odvedli výtečnou práci ve velmi krátkém čase, ale i proto, že je smutným důkazem toho, jak moc se v Česku situace změnila oproti první vlně, kterou země přečkala bez větších problémů. Navíc polní nemocnice v Praze bude mít svou obdobu i v Brně.
Češi a jejich dva rozdílné světy
BBC připomněla, že plukovník Šlechta v rámci své profese několik polních nemocnic budoval. Jenže vznikaly třeba v Afghánistánu nebo Iráku. Na okraji Prahy doposud nikoliv.
„V tuto chvíli není čas přemýšlet o emocích. Ale jsem si jistý, že nadešel jejich čas, protože je to opravdu neobvyklá situace,“ řekl BBC Šlechta, podle něhož byla v zemi podobná zařízení budována naposledy během první světové války.
Jak jdou tato opatření za desítky milionů korun dohromady s tím, jak se ke koronaviru staví samotní Češi?
„Lékařské monitory pípaly a zvuk se ozýval opuštěnou halou. Stejně jako vojáci jsou v pohotovosti. (...) Kousek odtud je ale jiný svět, svět davů, které se procházely podél nábřeží řeky, lidé krmili labutě a tlačili se na farmářských trzích,“ píše BBC, která nedokáže rozpor pochopit.
„Zdá se, že každý si prosby úřadů zůstat doma interpretoval jinak,“ pokračují Britové s tím, že vláda Čechy žádala, aby kromě nákupu základních potravin a případného cvičení na čerstvém vzduchu zůstávali doma.
Lidé jsou více samolibí
Redaktor BBC Rob Cameron dokonce několik Čechů oslovil, aby se jich zeptal na jejich názor ohledně koronaviru.
„Myslím, že je to jako běžná nemoc, něco jako silnější chřipka,“ řekl reportérovi jeden z Pražanů, který prý od března virus studuje a sleduje informace ze Světové zdravotnické organizace.
Další z dotazovaných BBC řekl, že on i jeho partnerka jsou mladí a zdraví, takže se nemoci nebojí.
Podle zahraničního reportéra chování Čechů nerozumí ani lékaři. Marie Bourne, praktická lékařka z Karlína, uvedla, že sice rozumí tomu, že pandemie už trvá dlouho a lidé jsou unavení, ale bohužel se Češi stávají samolibými právě v době, kdy zemi hrozí největší riziko od vypuknutí celosvětové pandemie nemoci covid-19.
„Je to opravdu zklamání. Občas se cítím velmi naštvaná. Protože veškeré úsilí z jara jako kdyby bylo zapomenuto. Virus stále existuje a od té doby se situace zhoršila,“ řekla Bourne pro BBC, která si podobně jako ostatní klade otázku, kam zmizelo to solidární a zodpovědné Česko.
Fotogalerie |
82
43
23
22
21
19
