Německo nemůže jít cestou Tchaj-wanu, říká ke koronaviru virolog a dodává: Noste roušky!

Postupy ze zemí jako Tchaj-wan nebo Jižní Korea, které jsou dávány za příklad toho, jak se vyrovnat s epidemií koronaviru, nepřichází v Německu (na rozdíl od Česka) v úvahu. Ve velkém využívají sledování lidí pomocí dat z mobilních telefonů a dohledávání těch, kteří přišli do styku s nakaženými.

To by v Německu podle virologa Christiana Drostena nemohlo fungovat jednak kvůli ochraně soukromí, jednak kvůli tomu, že si takový postup žádá hodně personálu.

Magazín Forbes si všímá například vztahu koronaviru a znečištěného ovzduší tam, kde člověk žije.

„O tom se spekuluje, ale když chceme o něčem takovém mluvit, je možná ještě důležitější zmínit kouření. Vůbec nevíme, čím je dané, že je o tolik víc mužských pacientů. Jisté ale je, že v Číně kouří hlavně muži. A je také jasné, že z generace pacientů, kteří jsou nyní nejvíc ohrožení, kouřili celý život hlavně také muži,“ říká expert na viry, který si pochvaluje fakt, že Německo velmi rychle zareagovalo na první případy koronaviru a rozjelo rozsáhlé testování.

Právě masivní testování je jedním z klíčových kroků proti epidemii v Německu. Týdně tam nyní proběhne zhruba půl milionu testů.

„Jsme nejspíš země, která dělá diagnostiku nejlépe, a to má další efekty. Například to vede k tomu, že je u nás průměrný věk nemocných s covidem-19 relativně nízký,“ uvedl pro televizi NDR. Ten nyní v Německu činí 48 let, zatímco v Itálii překračoval 80 let.

Přesto i Němci musí počítat s tím, že lidí, kteří kvůli koronaviru zemřou, bude přibývat. Lékaři a nemocnice nyní čekají na příval nových pacientů. 

„Mnoho lůžek je připravených, což znamená i masivní finanční ztráty. Úzce specializované týmy čekají, až to začne. Přitom všichni doufají, že to nezačne. Je to velmi těžká situace,“ popsal v pondělním díle podcastu na stanici NDR Christian Drosten.

Co se délky preventivních a restriktivních opatření týče, nechce populární vědec nic prorokovat. „Musíme být trpěliví a vidět, jak se budou vyvíjet čísla,“ říká Drosten s tím, že mezi jednotlivými spolkovými zeměmi jsou navíc rozdíly v tom, jaká opatření kdy zaváděly.

Na rozdíl od Česka v Německu nejsou roušky povinné, a pokud ji někdo na veřejnosti má, spíše ve svém okolí vzbuzuje údiv nebo rovnou strach.

„Ochrana ostatních lidí pomocí roušek je podle mě velmi důležitá. Vyrobit si roušku doma je dobrý nápad, je to slušnost. Chráním ostatní proti infekci, která se u mě třeba ještě neprojevila. A s rouškou dávám ostatním signál, že je chráním. Je to gesto slušnosti,“ míní virolog berlínské nemocnice Charité.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii