Abychom učinili „wikipedistům“ a zasloužilým „googlistům“ zadost, tuřín, též brukev řepka tuřín nebo lidově kolník, kvak či dumlík, anglicky rutabaga, je dvouletá rostlina, která v prvém roce vytvoří nadzemní bulvu. Ve druhém vykvete a uzrají semena. Rostlina vznikla pravděpodobně v evropské středomořské oblasti křížením mezi brukví řepákem a brukví zelnou. Patří mezi nejstarší užitkové rostliny, pěstuje se už více než 4000 let, zmiňuje se o něm již Herodotos a Plinius starší.
Tuřín nemá mezi lidmi příliš dobrou pověst, není tak sexy jako třeba řapíkatý celer, cukrový hrášek, karotka nebo chřest. Na rozdíl od něj ale Evropu několikrát zachránil před hladomorem, ne nadarmo se při slovech tuřín nebo kvak sečtělejším jedincům vybaví romány z období 2. světové války.
„Lidé, kteří pamatují válku, nebo dokonce zažili drastickou realitu koncentračních táborů, tuřín navždycky vymazali ze svých jídelníčků. Pragmatická válečná mašinerie, vědoma si výborných výživových vlastností tuřínu, s dobrým poměrem cena a výkon, ládovala nebožáky v lágrech krmným tuřínem tak dlouho, až se pro ty přeživší stal symbolem hnusu, bídy, strádání a utrpení. A to je smutný konec pohádky o tuřínu,“ říká o této zelenině Michal „Rachad“ Hromas na Radiu Wave.
Zelenině, která v chuti připomíná kedlubnu, je však méně výrazná a „tvárnější“, netřeba křivdit. Splňuje totiž všechny atributy, které by měla superpotravina 21. století splňovat.
Je regionální, není třeba ji vozit přes půl světa a drancovat kvůli ní přírodní bohatství nebo kácet pralesy. Za málo peněz nabízí hodně muziky. Na vlastní kůži to pozná každý, kdo si tuřín vypěstuje na zahradě nebo na něj natrefí v obchodě či na farmářském trhu. Bulvy tuřínu obsahují 90 procent vody, jsou lehce stravitelné, zasytí a přitom dodají minimum kalorií.
Tuřín je cenným zdrojem vlákniny, zvyšuje peristaltiku střev, působí hojivě a léčivě na zažívací ústrojí. Najdeme v něm vitamín C, karoten a vápník, kvůli němu se konzumace tuřínu doporučuje při zlomeninách a osteoporóze.
V kuchyni tuřín upotřebíte hned na několika frontách. Z čerstvých listů můžete připravit „fejkový“ špenát nebo je přidat do polévky či pesta. Bulvy, které si neznalí na pultech obchodů pletou třeba s celerem, lze jíst syrové jen tak, nebo lehce posolené a zakápnuté olivovým olejem, skvěle se hodí i do salátů nebo pomazánek.
Pokud se vám chroupání tuřínu omrzí, lze jej pokrájený přidat k bramborám a mrkvi a vytvořit zdravé a hlavně chutné pyré jako přílohu. Samostatně ho lze připravit i jako zelí.
Mírně povařený tuřín nakrájený na hranolky lze péct v troubě jako bramborové hranolky. Stačí ho po uvaření promíchat s olejem a oblíbeným kořením a 30 minut péct na 200 stupňů. Vařený kvak (ne napadrť) můžete podávat i s osmaženou strouhankou jako vařený květák, brokolici nebo chřest. Když vám zbyde, zapečte ho s bešamelovou omáčkou a posypejte oblíbeným sýrem.
Foodblogerka Dagmar Heřtová nedá na tuřín dopustit, výborně se podle ní hodí do pokrmů typu kari.
Tuřín je ideální také do polévek. Ne nadarmo z něj vařili už naši předkové a dali tak vzniknout dumlíkačce. Jedná se o tradiční polévku známou hlavně na Krkonošsku. Osmahněte cibulku, přidejte na kostičky nakrájený tuřín neboli dumlík, brambory, mrkev, zalijte vodou, vhoďte pepř a nové koření a vařte do změknutí. Poté můžete nebo nemusíte zahustit máslovou jíškou, dochutit solí a máte hotovo.
Fotogalerie |
36
24
23
23
22
21
