Komentář: Zemanův vlak se nezastaví ani pod hrozbou kompetenční žaloby, Fiala má dvě možnosti

Po úterní návštěvě Miloše Zemana v Lánech je asi i Janu Lipavskému z Pirátské strany jasné, že se ministrem zahraničí nestane. Nyní se hraje o to, jak celou situaci zvládne vyřešit nastupující premiér. Petr Fiala se bude muset ukázat jako obratný vyjednavač. Na výběr má v zásadě ze dvou možností: buď kompetenční žalobou rozpoutá faktickou politickou krizi, nebo zvládne rozkolísané Piráty přesvědčit, aby na ministerstvo zahraničí nominovali kandidáta, který bude mít větší renomé u veřejnosti a projde i u prezidenta republiky. Kompetenční žalobou by Fiala zbytečně riskoval. Kvůli jednomu nepříliš známému a populárnímu kandidátovi by se rozpoutal konflikt, z něhož by premiér a nová vláda v podstatě nic pozitivního nevytěžili.

Zastánci jmenování Jana Lipavského se opírají o znění Ústavy ČR. Jenomže čím víc tlačí na pilu, tím víc je jejich interpretace základního zákona deformovaná. V Ústavě ČR není ustanovení, které by říkalo, že prezident „musí“ nebo „je povinen“ každého navrženého kandidáta jmenovat. Vše je nutno posuzovat v kontextu politických vyjednávaní. 

Kdyby Zeman Fialovi odstřelil hned několik ministrů, asi by se dalo říct, že bojkotuje sestavení vlády. Prezident ale vyjádřil zásadní výhrady k jedinému kandidátovi, což je cela obvyklá situace i v okolních zemích, například v Rakousku nebo na Slovensku. Žádná lánská fraška se nekoná. Degradovat prezidenta na stroj na podpisy a statistu, který nominuje za všech okolností každého kandidáta, je tristní interpretace Ústavy i politiky.

Ústava ČR připouští, že prezident republiky je oprávněn posoudit a vyhodnotit kvalifikační předpoklady a politické zkušenosti nezbytné pro výkon ministerské funkce. Zemanovi se zřejmě nezdají i někteří další kandidáti na vstup do vlády, u Lipavského ale pověstný pohár přetekl. Kandidát Pirátů má těch nedostatků a přešlapů příliš mnoho: bakalářská práce, netaktické a unáhlené výroky k personálním otázkám, kontroverzní pohled na blízkovýchodní politiku. 

Fialovi musí být jasné, že tohle je marný boj. Zeman neustoupí, má legitimní výhrady a ztratil by tvář.

Miloš Zeman jmenoval Petra Fialu premiérem.

Celá anabáze může mít v podstatě pouze dvě vyústění: buď Fiala Zemanovi ustoupí a bude požadovat, aby Piráti nominovali jiného kandidáta, dojde ke kompetenční žalobě a politické krizi, která se ale může obrátit proti celé nastupující vládě.

Zemanův vlak se nezastaví ani pod hrozbou kompetenční žaloby. Petr Fiala se bude muset ukázat jako obratný vyjednavač, jenž nakonec nalezne kompromis, který bude průchozí. Spoléhat se na to, že průšvih jménem Lipavský za něj vyřeší Ústavní soud, je riskantní. Politické řešení je daleko rychlejší, elegantnější a hlavně by neznamenalo riziko propadu důvěry u voličů hned na počátku.

Dostane-li se spor dostane až před Ústavní soud, Zeman bude veřejnosti opakovat, že nechtěl jmenovat ministrem člověka, který nemá dostatek odborné kompetence a politických zkušeností pro výkon funkce. Vychutná si Lipavského a přidá i Fialu. Naopak nastupující premiér by z celého sporu nevytěžil v podstatě vůbec nic.

Pokud Petr Fiala podlehne aktivistickým výkřikům, že si nemá nechat líbit lánský cirkus a jít do střetu s prezidentem, může ho to docela rychle připravit o politickou podporu a důvěru veřejnosti. Role advokáta strany, která ve vládě pravděpodobně dlouho nevydrží a kterou pro vládnutí vlastně ani nepotřebuje, je marným plýtváním energie, již by měl nastupující premiér využít pro daleko důležitější věci.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 10:36 sobota 9. dubna 2022. Anketa je uzavřena.

  • 125
  • 19
  • 6
  • 5
  • 1
  • 1