Komentář: Rozklad u Pirátů, dopadnou jako kdysi Věci veřejné?

Vše odstartovaly diskutabilní schůzky a spory o vládu nad pražským magistrátem. Uniklé e-maily, v nichž se členové Pirátské strany častují vulgárními nadávkami, ale posloužily pouze jako záminka.

Pravá příčina spočívá v přičichnutí k politické moci a boji o vliv a funkce poté, co se piráti v Praze na magistrátu konečně rozkoukali, přisáli se na veřejné peníze a začali realizovat vlastní představy o fungování hlavního města.

Metropole měla posloužit jako laboratoř a zároveň ukázka úspěchů pirátské politiky. V posledních týdnech se ale vláda nad Prahou začíná měnit v danajský dar.

Pirátům a jím nominovanému primátorovi se příliš nedaří přesvědčovat o správnosti a proveditelnosti svých návrhů, mnohé z nich skončily velmi rychle u ledu.

Velké projekty drhnou nebo existují pouze na papíře, a tak se vládci nad Prahou chlubí alespoň připravovaným novým chodníkem vedle rušné magistrály nebo hozením vidlí do uzavřených smluvních vztahů.

Praha je přitom pro další úspěch Pirátů výjimečná a zásadním způsobem ovlivní, zda partaj vzniklá jako uskupení politických aktivistů nezačne ztrácet.

Piráti poměrně dlouhou dobu procházeli jakousi dobou hájení. Jsou nezkušení a myslí to dobře, ale ještě to pořádně neumí, tvrdili mnozí. Tahle pohádka se ale v posledních dnech definitivně hroutí. Piráti se přisáli k politické moci a funkcím a to odstartovalo vnitrostranický boj a vzájemné osočování.

Jeden z dinosaurů české politiky k tomu poněkud hloupě poznamenal, že Piráti se tím definitivně proměnili ve „standardní“ politickou stranu. Boj o koryta v přímém přenosu je přitom to poslední, co si Piráti mohou přát.

Ani jeden z nejviditelnějších lídrů ve straně nedrží otěže pevně v rukou a v zákulisí tak může houstnout boj o funkce a vliv.

Politické přešlapování a experimenty primátora Zdeňka Hřiba, za něhož na magistrátu ve skutečnosti vládne spíše Jakub Michálek se svou partnerkou Michaelou Krausovou, vyostřuje situaci ve straně a sune pirátskou bárku na mělčinu.

Stranu začíná rozkládat pražský magistrát, kde působí nezkušený primátor, zároveň silní zákulisní hráči, což ve straně posiluje konflikty a chaos.

Předseda strany Ivan Bartoš, který se od eskalace konfliktu u pirátů držel dlouhou dobu až nepochopitelně stranou, místo aby se snažil uhasit alespoň ty největší průšvihy, přišel se svérázným nápadem najmout na řešení vnitrostranických sporů psychologa.

Ten by možná mohl pomoci odejitým straníkům či spolupracovníkům, které semlel boj o funkce a vliv. Těžko ale může nahradit něco jako funkční vnitrostranickou strukturu a potřebnou politickou invenci i disciplínu.

Bartoš sice uhájil ve funkci druhou největší tvář Pirátů Michálka, ale pachuť vnitrostranické krize tady zůstává. Každá názorově vnitřně rozkolísaná strana směřuje k zániku, jestliže se naplní jedna ze dvou podmínek.

Pokud straně chybí výrazný leadership nebo pokud se konflikt frakcí promění v bratrovražedný boj. V případě Pirátů jsou, zdá se, naplněny oba předpoklady. Do podobné situace se v minulosti dostaly Věci veřejné, ale v jisté míře i ČSSD nebo TOP 09.

Stagnující a v některých průzkumech již klesající preference naznačují, že voličům s piráty pomalu dochází trpělivost. Příběh sice zůstává otevřený, ale pirátský sen může velmi brzy skončit. Piráti se zatím střelili do obou nohou, ale pokud bude strana v tomto stylu pokračovat, může nastat propad sympatií a zánik rychleji, než si oni sami připouštějí.

Pokud chce lídr Pirátů Ivan Bartoš za dva roky opravdu vyhrát volby, čímž se netají, má před sebou hodně práce. Musí ukočírovat sociopatického Michálka, uhlídat neuchopitelného Hřiba a zbavit se nelichotivé nálepky „strany plné kreténů“, jak piráty nazvala jejich prominentní členka Michaela Krausová.

Zatím si příliš neporadil s banálním konfliktem dvou rozhádaných partnerek stranických kolegů, který se rozjel v nebývalou vnitrostranickou krizi.

Ve vládě bude čelit mnohem větším výzvám.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii