Klimatický potlach v Glasgow: Naslibovaly se hory doly, klíčoví hráči ale chyběli

Státníci a světoví mocnáři na klimatickém summitu COP26 v Glasgow si sice lebedí, kolik se toho pro dobro planety podařilo domluvit, a tasí jeden příslib za druhým, klíčové státy jako Rusko, Čína a Brazílie se ho však vůbec nezúčastnily a poslaly poselství. Podle kritiků tak jde jen o další nákladný potlach, který ustoupil ekonomickým zájmům a nic neřeší.

„Oči a naděje celého světa se upírají na vás,“ řekl v Glasgow následník britského trůnu princ Charles.

„Musíme se posunout od řečí a debat a diskuzí ke společným a skutečným činům,“ apeloval na účastníky klimatického summitu COP26 britský premiér Boris Johnson a všichni mu nadšeně tleskali a uznale přikyvovali.

„Glasgow musí být začátkem desetiletí ambicí a inovací, abychom zachovali naši společnou budoucnost,“ doplnil americký prezident Joe Biden s tím, že přechod na čistou energetiku pomůže vytvořit miliony dobře placených míst.

„Zahajujeme tuto klimatickou konferenci, zatímco stále směřujeme ke klimatické katastrofě. Mladí lidé to vědí. Každá země to vidí. Malé rozvojové ostrovní státy a další ohrožené země to zažívají. Pro ně není selhání přípustné. Selhání je rozsudek smrti,“ varoval generální tajemník OSN António Guterres.

Všichni se shodli na tom, že je třeba zatáhnout za záchrannou brzdu, nikdo se však ve finále neměl moc k činům. Přislíbil se konec masivního mýcení lesů a pralesů, Rusko, Brazílie a Čína ale na konferenci chyběly. Tvrzení, že do roku 2030 zastaví odlesňování, proto nikdo nebere moc vážně. 

Klimatický summit COP26 si účastníci velmi pochvalují, prý se konečně zastaví masivní odlesňování Brazílie, Číny a Ruska.

Místo toho Čína zvyšuje těžbu uhlí, protože se podobně jako Evropská unie ocitla v energetické krizi a nové uhelné elektrárny „potřebuje jako sůl“.

Téměř stovka zemí se zavázala ke snížení emisí metanu, který výrazně přispívá k oteplování planety, nabízí se otázka, proč k tomu ony země nepřistoupily už dávno. O účincích metanu se ví už dlouho, a tak tento příslib přichází pět minut po dvanácté.

„Už teď lapáme po dechu, abychom přežili,“ nechal se slyšet seychelský prezident Wavel Ramkalawan. 

„Zítra nepřichází v úvahu, protože už bude pozdě,“ dodal nejvyšší představitel státu v Indickém oceánu s odkazem na zvyšování hladiny moří v důsledku tání ledovců.

Premiér ostrovů Antigua a Barbuda a předseda Aliance malých ostrovních národů, která zastupuje 39 zemí, Gaston Browne byl ještě naléhavější. „Zdá se, že překročíme 1,5 stupně Celsia. Jsme tím velmi znepokojeni. Pro nás je to otázka přežití,“ řekl na summitu.

Klimatický summit COP26 si státníci pochvalují. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová hýřila optimismem.

Kromě toho obvinil vliv zájmů mocných soukromých firem, který způsobil, že se skupina G20 nezavázala k žádným konkrétním krokům, a dodal, že i rozvinuté země budou trpět důsledky rozkladu klimatu. 

„Jsme tady od toho, abychom zachránili planetu, ne proto, abychom chránili zisky. Jsou to velmi mocné nadnárodní firmy a lobbistické skupiny, které mají prospěch z dotací fosilních paliv,“ uvedl v Glasgow.

Dojde-li k oteplení o více než 1,5 stupně Celsia, mnoho malých ostrovů čelí zaplavení od rostoucí hladiny moří a od velkých bouří, avšak Browne uvedl, že i rozvinuté země jsou ohroženy. „I ony mají pobřežní oblasti,“ varoval politik.

Vyspělé země z toho vybruslily po svém. Příslibem pomoci ve výši 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), které by bohaté státy poskytly těm chudším, aby ty se mohly přizpůsobit novým klimatickým podmínkám.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 12:29 čtvrtek 3. března 2022. Anketa je uzavřena.

  • 14
  • 9
  • 3
  • 3
  • 1
  • 1