Věděli jste, že jeden z klíčových lidí stojících za dnešní podobou umělé inteligence je Čech? Tomáš Mikolov už v roce 2007 přišel s jazykovým modelem RNNLM (Recurrent Neural Network Language Model), který dokázal pracovat s jazykem úplně jinak než tehdejší metody.
Místo jednoduchých statistik začal během svých studií na Vysokém učení technickém v Brně (VUT) používat neuronové sítě schopné „pamatovat si“ kontext a navazující text. Pustil se do výzkumu, kterému se většina tehdejších vědců vyhýbala. V té době šlo o opomíjený obor na okraji zájmu, ze kterého se ale o pár let později stala absolutní vědecká senzace.
Později na svoji práci navázal projektem Word2Vec, který naučil počítače chápat význam slov. Světový průlom přišel v roce 2013 v laboratořích Google Brain, kde Mikolov se svým týmem vytvořil program, jenž dokázal slova přeložit do matematických čísel tak, aby stroj pochopil jejich reálný význam a kontext.
Počítač díky tomu poprvé zjišťoval vztahy mezi slovíčky, například že slovo „král“ má k slovu „královna“ stejný vztah jako „muž“ k „ženě“. Právě na těchto základech dnes stojí moderní jazykové modely, překladače i systémy typu ChatGPT. Tento objev mimo jiné zásadně vylepšil překladač Google Translate i samotné jádro vyhledávacích algoritmů Googlu, které dodnes usnadňují vyhledávání miliardám lidí po celém světě.
Své znalosti pak dál rozvíjel v nejvýznamnějších laboratořích světa. Vedle Googlu pracoval pro Microsoft Research a v roce 2014 přešel do Facebook AI Research, kde pomáhal stavět populární open-source nástroj fastText, což je celosvětově používaná volná knihovna pro bleskové třídění a vyhledávání v textu.
Návrat do Česka: Náraz do zdi grantového systému a kritika EU
Do Česka se vrátil jako jeden z nejcitovanějších českých vědců světa. Na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) v Praze založil vlastní výzkumnou skupinu, se kterou plánoval vyvíjet pokročilé a úspornější modely umělé inteligence.
Přestože patřil k celosvětové špičce v oboru, který zrovna zažíval nevídaný rozmach, v Česku narážel na chronický nedostatek finanční podpory. Za celých pět let nedokázal v českém akademickém prostředí získat běžný vědecký grant, tedy státní peníze určené na platy pro mladé výzkumníky, studenty a na financování náročných výpočetních experimentů.
Jeho frustrace vyvrcholila v březnu 2025, kdy Mikolov z ČVUT definitivně odešel. Veřejně a otevřeně tehdy zkritizoval českou vědeckou politiku a přebujelou byrokracii s tím, že pokud nejcitovanější vědec v oboru po pěti letech nemůže získat běžnou finanční podporu pro svůj tým, je v systému něco hodně špatně.
Dlouhodobě navíc otevřeně kritizuje i celoevropské regulace typu GDPR či EU AI Act. Evropa podle něj přísnými pravidly jen svazuje ruce vlastním vědcům a firmám a zabíjí konkurenceschopnost vůči USA a Číně v oboru, který na svém území ani pořádně nemá.
Nová kapitola ve startupu a státní uznání
Po odchodu z akademické sféry se naplno přesunul do soukromého sektoru. Spoluzaložil technologickou firmu BottleCap AI, jejímž cílem je radikálně zefektivnit provoz a učení velkých jazykových modelů tak, aby chytré technologie dosahovaly špičkových výsledků bez obrovské spotřeby výpočetního výkonu a drahé elektrické energie.
Přestože sám stál u zrodu technologií, které dnes vědomě či ne používá skoro každý, k současné hysterii kolem AI vystupuje velmi střízlivě. Varuje před slepým nadšením a představami o brzkém příchodu ‚všeplatné‘ obecné umělé inteligence (AGI). Současné velké modely podle něj pouze statisticky hádají slova a postrádají reálné chápaní, logické uvažování i paměť.
Symbolickým vyvrcholením jeho dosavadní dráhy se stal 28. říjen 2026. Prezident Petr Pavel udělil Tomáši Mikolovovi na Pražském hradě Medaili Za zásluhy 1. stupně v oblasti vědy a techniky. Stát tak oficiálně uznal jeho průkopnický přínos k vývoji umělé inteligence. Paradoxně v době, kdy uznávaný vědec tuzemské akademické prostředí kvůli neexistující podpoře opustil.
Fotogalerie |





16
22
31
11
12