O mladé političce mezi kamarády

Beru to jako střet těch dvou světů, když se vidím se svými kamarády, tak bych nejradši nemluvila o politice, protože jinak tvoří 99 % mého času, a oni zase naopak tu politiku normálně neřeší, ale rádi by ji řešili se mnou a rádi by si poslechli ty pikošky, jak se někdy říká. Tak já se vždycky s nimi podělím, ale snažím se to ve svém volném čase držet jako okrajové téma, protože mě nebaví ve volném čase to ještě znovu rekapitulovat.

O vstupu k pirátům

Já jsem k pirátům vstupovala už v maturitním ročníku na gymnáziu, což byl rok 2018. Tenkrát to byla doba, kdy jsem měla dost všech těch tradičních stran a Kalousků a Sobotků a těchto protřelých politických person, a hledala jsem stranu, která není zatížena korupčními skandály ani pletichami minulosti, a zároveň je liberální a hodnotově odpovídá mému nastavení. Piráti byli tenkrát teprve rok ve sněmovně, tak jsem si je vybrala, už jsem u nich zůstala.

O obavách rodičů z toxicity na sítích

Můj tatínek dává víc najevo obavy než moje maminka. On je hodně ochranitelský typ, takže mi vždycky pravidelně volá, jestli jsem v pořádku, a má starost o to, abych se nikde nepohybovala sama a tak. Moje mamka samozřejmě taky, ale na rozdíl od mého tatínka je aktivní na sociálních sítích a podle mě realističtěji vnímá útrpnou realitu toho, že těmto komentářům jsou vystaveni prakticky všechny veřejně aktivní ženy, nejen političky. Ono se to často týká i novinářek, umělkyň a tak dále, takže ví, že bohužel se to stalo nepřekonatelnou součástí všech veřejně aktivních žen.

O nováčkovském vnímání sněmovny

Přijde mi, že v těchhle těch pracovních orgánech je ta atmosféra vlastně docela dobrá. Občas je ta diskuze samozřejmě taky tvrdá, ale to k politice patří, ale jiná atmosféra je v tom zasedacím sále, kde jsou kamery. Samozřejmě se to pouští do éteru deseti milionům občanů, kteří mají kdykoliv v živém čase možnost si to jednání pléna sněmovny pustit. A tam to někteří bohužel využívají spíš jako divadelní prkna, kde se ukazují některé charaktery. Vnímám významný rozdíl mezi tím, jak fungují pracovní orgány a plénum sněmovny.

O politické kultuře

Já jsem jako mnohokrát veřejně říkala, že mi vadí a nesleduje se mi dobře, s jakými reakcemi se třeba setkává Alena Schillerová. Je asi málo oblastí, se kterými se já shodnu s Alenou Schillerovou, ať už na formě nebo obsahu politiky. Ale myslím si, že ty komentáře, které jsou třeba často i z úst v uvozovkách lepších lidí, kteří jinak mají plná ústa dobré politické kultury, se ozývají na její adresu a samozřejmě hodnotí její postavu a vzhled. To prostě nepatří vůbec na adresu nikoho veřejně činného. Moje generace tohle vnímá trošku senzitivněji. Ostatně termíny jako body shaming a tak jsou spjaté s dobou digitální éry. Na druhou stranu bohužel taky moje generace často prostě přejímá nějaké vzorce chování od té předchozí generace, takže myslím, že úplně vymýtit se to asi nepodaří nikdy. Ale kdybychom si byli vědomi toho, že tohle do veřejného prostoru nepatří, tak bych byla samozřejmě ráda, kdyby to vedlo k nějakému útlumu, ale že by se to podařilo úplně vymýtit, v to už nedoufám.

O svém volném čase

Ráda bych vám řekla, že neřeším politiku, což moji nejbližší dobře vědí, že mi ne úplně dobře jde, ale snažím se číst. Snažím se číst, byť já ještě mám takové v uvozovkách postižení v tom, že nechci, aby to čtení byla ztráta času, byť to má být ztráta času, protože je to odpočinek. Takže jsem úplně opustila beletrii a nejčastěji čtu populárně naučnou literaturu s tou myšlenkou, že když už odpočívám, tak ať to taky má nějakou přidanou hodnotu. Takže čtu. Samozřejmě koukám na filmy na Netflixu, na HBO Max, vůbec se nezatěžuju tím, o čem ty filmy jsou, jestli mají nějakou úroveň. Naopak ráda vypnu u devadesátkových teen romantických komedií. Koukala jsem na Wednesday, pak jsem měla strašně ráda Black Mirror. Někde jsem zrovna slyšela, že lidstvo je už někde za třetí sérií a hrozby budoucnosti, co přinese éra umělé inteligence a digitálního věku, jsme si odžili, takže to je vlastně docela strašidelné.

O umělé inteligenci

Snažím se ji využívat na nějaké praktické úkoly, tam, kde to může člověku ušetřit času, ale tím, že pořád mám vnitřní strach, že to dost často může chybovat, tak se to snažím odbavovat jenom na administrativu, kde se ty chyby případně ztratí. Placenou verzi nemám. Zrovna nedávno jsem slyšela, že od té doby, co se rozmohl ChatGPT, tak se významně zvýšila kvalita projevů v Poslanecké sněmovně. Ale já z toho mám zatím trošku obavu. Je možný, že na to přistoupím, mně se teď do toho nechtělo úplně sypat peníze, protože s umělou inteligencí je spjata řada citlivých i etických otázek, takže jsem od toho zatím držela ruce dál.

O kritice na svou osobu po vykroužkování

Mám dokončené vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě na Univerzitě Karlově, zároveň já jsem celé to studium pracovala na různých právních pozicích nebo byla na stáži, abych dokázala pokrýt široké spektrum různých typů právní činnosti. Samozřejmě v první řadě proto, abych si sama pro sebe dokázala vyhodnotit, kde by se mi líbilo, co by mě naplňovalo, kde bych mohla být užitečná. Takže já jsem si prošla stáží na Okresním soudě, stážovala jsem pro neziskový sektor v oblasti poradenství v zdravotnickém právu, pracovala jsem pro samostatného advokáta, téměř tři roky jsem pracovala na Ministerstvu spravedlnosti právě v agendě správního práva. Takže já si myslím, že těch právních pozic jsem vystřídala docela dost i typů případů, ať už z oblasti civilního nebo právě veřejného práva. Já se nepasuju do role letité odbornice na všechno, to opravdu ne. Ty hejty přišly v době, kdy jsem se jako členka Mandátového a imunitního výboru začala vyjadřovat k vydání trestního stíhání Andreje Babiše a Tomia Okamury. Velice pečlivě jsem studovala oba dva ty trestní spisy, takže myslím, že třeba oproti jiným mým kolegům z toho samého výboru, kteří právní vzdělání nemají vůbec, dokážu aspoň elementárně zhodnotit, jestli nějaké to trestní řízení bylo vedeno legitimně, nebo ne.

Kroužkování vnímám jako dobré ocenění své práce, protože předtím jsem už čtyři roky byla krajská zastupitelka, že předpokládám, že lidé z mého regionu mě znali skrz moji opoziční práci v krajském zastupitelstvu. Fenomén toho, že byl vykroužkován významný počet žen napříč regiony podle mě dobře ukazovalo, že si minimálně pirátští voliči a voličky přáli větší ženské zastoupení ve sněmovně. Protože na kandidátce, na které jsem figurovala v Ústeckém kraji, tak jednička i dvojka byli muži. Já jsem byla první nejvýš postavená žena na kandidátce, takže zcela otevřeně říkám, že si myslím, že v tom zahrál roli i tenhle faktor.

O tom, zda by měla být sněmovna žvanírna

Já proti v uvozovkách žvanění a debatám nemám vůbec nic, ale když se věnuji projednávanému tématu, tak meritem projevu Tomia Okamury nemůže být to, že tam předčítal nějakou diplomovou práci, která se vůbec věcně netýkala toho, o čem se jednalo. To je i mrhání veřejnými prostředky, protože celý ten barák a celý ten úřednický aparát je financován z daní daňových poplatníků. A když jim to nic nepřináší, tak mně to přijde jako neúcta.

O TikToku

Já se přiznám, že já jsem si TikTok profil nezakládala. Já jsem se i strašně dlouho TikToku vyhýbala, vůbec jsem ho nechtěla, ale můj tým sockařů mě přemluvil k tomu, že to je platforma, kde je významný počet lidí a že by bylo škoda, kdybych informace nedávala i tam pro své publikum. Takže mi ten profil založili oni, ale sama na TikTok vůbec nechodím. Já používám Facebook, Instagram i Twitter aktivně, ale TikTok vůbec.

O kritice mladých za mládí

Mě se vždycky ptali, jestli jako větší handicap v politice vnímám to, že jsem žena, nebo že jsem mladý člověk. Byť být ženou v politice rozhodně není jednoduché, tak faktor věku, aspoň za mě, sehrával daleko větší překážku, protože z nějakého důvodu pořád významná část společnosti má za to, že mladí lidé by se neměli vyjadřovat k věcem veřejným a být součástí veřejného prostoru. A za ty důvody staví řadu požadavků, které ti lidé nemůžou vůbec ke svému věku naplnit. Nejdřív je požadavek, až dostudujete, tak se vyjadřujete, tak člověk vystuduje. Až vychováte dvě děti, tak člověk vychová dvě děti, až si odpracujete dvacet let, tak si odpracujete dvacet let. Neustále se kumulují požadavky, ale mladí lidé vždycky byli hybnou silou toho, co se odehrávalo. Myslím si, že je v nich obrovský přínos, ať už co do jejich energie, i do vnímání toho, co se děje, a odpovědnosti za budoucnost, protože oni vědí, že je ještě čeká řada let na tomhle světě a v téhle společnosti.

O oblíbené dovolené

Já hrozně miluju moře, já jsem prostě jižní typ. Já si na to stěžuji celý život, že jsem se měla narodit v nějakém přímořském státě na jihu. Já to na sobě cítím, že jenom vylezu z toho auta nebo z letadla, nadechnu se přímořského vzduchu a jako kdybych se znovu narodila. Na mě to působí mimořádně blahodárně. Takže já se varuju horám a těm severním lokalitám v létě a vyhledávám moře. Navíc se dobře opaluju, mně stačí nízké SPF, což bych o tom tady neměla teď mluvit, protože teď se hrozně jede, a je to dobře, že prevence před výskytem rakoviny kůže je vysoké SPF. A já se tady přiznávám, že já se mažu nízkým SPF a nemělo by se to. Dobře se opaluji a ani se nepálím, protože mám část bulharských genů ze strany mého tatínka. Ráda využiju i potenciál země, takže samozřejmě mě nemine obcházení památek. Mám to ráda a snažím se to vždycky do toho zapojit, ale přiznám se, že většinu času prostě ležím a čtu.

Co se ještě dozvíte

Rozebereme její protinázor na náš článek ohledně střetu Zdeňka Hřiba, Ivana Bartoše a Andreje Babiše ve věci „mladých a šikovných pirátek“, co by ráda co nejdříve předložila ve sněmovně jako svou hotovou práci, jak mladí lidé dneska konzumují politiku a kudy vede správná cesta, politický influencing, zda jsou piráti ještě pořád sexy strana, rozdíly v přístupu k sociálníám sítím nebo zda a kdy vůbec se něco stane s webovými stránkami Poslanecké sněmovny, které jsou absolutně nefunkční.

Fotogalerie 5 fotografií