Byl hlavou tajných operací, podnikal nečekané útoky na spojenecké základny a stojí za smrtí nespočtu amerických vojáků. Zatímco pro velkou část Íránců byl generál Kásim Sulejmání hrdinou, USA jej považovaly za teroristu. A to už dávno předtím, než se současný prezident Trump, který útok na něj nařídil, dostal k moci.
Dobře o Sulejmáním a jeho aktivitách věděly i vlády prezidentů George Bushe a Baracka Obamy. Monitorovaly jej, měly informace o tom, že je strůjcem útoků na vojáky a obecně chaosu na Blízkém východě. Ani jeden z prezidentů ale nezasáhl ani proti němu, ani proti jeho jednotkám Kuds. Proč se k natolik nekompromisnímu kroku rozhodl až Trump?
V příspěvku na Twitteru postoj Bushe a Obamy vysvětlila Elissa Slotkinová, demokratka a nyní členka Sněmovny reprezentantů USA, která během vlády předchozích prezidentů pracovala jako analytička CIA a zastávala i vyšší pozici přímo v Pentagonu. Nejprve prozradila, že Sulejmání skutečně už tehdy Pentagon mimořádně zajímal.
„Zúčastnila jsem se nespočtu jednání o tom, jak reagovat na násilné kampaně Kásima Sulejmáního v celém regionu. Ten byl významně destabilizovaný právě kvůli sofistikovanosti Sulejmáního tajných vojenských aktivit,“ napsala Slotkinová.
„Ovšem to, co demokratickým i republikánským prezidentům bránilo v útoku na samotného Sulejmáního, byla jednoduchá otázka: Stálo by to za ta pravděpodobná odvetná opatření a hrozbu zdlouhavého konfliktu? Dvě administrativy, pro které jsem pracovala, rozhodly, že účel nesvětí prostředky,“ prozradila.
Velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Sulejmání (8. března 2016)
Slotkinová dodala, že se prezidenti báli konkrétně odvetných akcí Íránu proti americkým vojákům, diplomatům a spojeneckým silám v regionu.
O tom, že měli Američané Sulejmáního na mušce, svědčí i článek generála Stanleyho McChrystala, šéfa zvláštních operací v Bushově administrativě, z roku 2009. V něm líčí, jak se v roce 2007 rozhodoval, zda zaútočit na Sulejmáního konvoj v Iráku.
„Existoval dobrý důvod, proč na Sulejmáního zaútočit, vždyť stál za smrtí amerických vojáků zabitých íránskými bombami. Ale abych se vyhnul přestřelkám a sporné politice, která by následovala, rozhodl jsem se, že bychom měli konvoj sledovat, nikoliv okamžitě útočit,“ cituje z článku server Business Insider.
Barack Obama, který Spojeným státům vládl v letech 2009 až 2017, se vztahy s Íránem dokonce snažil napravit, společná jednání vedla až k uzavření jaderné dohody.
Právě politiku svého předchůdce vůči Íránu ovšem současný prezident Trump opakovaně kritizoval. Jakmile do úřadu nastoupil, začal se ke druhé straně chovat agresivněji, od jaderné dohody odstoupil, poslal do Íránu více vojáků a do představitelů země začal šít na Twitteru.
Lidé v Íránu protestují proti USA. Americká armáda zabila íránského vůdce Kásima Sulejmáního.
Vše vygradovalo právě atentátem na Sulejmáního. Proč ale zrovna teď, když Sulejmáního útoky namířené na americkou armádu nejsou žádnou novinkou? O tom se aktuálně dohadují experti, padají dokonce i teorie, že chce prezident odvrátit pozornost od žaloby podané Sněmovnou reprezentantů, že zneužil svých pravomocí a bránil Kongresu v jeho vyšetřování.
Odpověď ale zná asi jen sám prezident.
Fotogalerie |
