Zabití Sulejmáního Iráčany rozděluje: Generál a Muhandis šli proti demonstrantům

Mnoho z truchlících přišlo oblečených v černém, lidé v pochmurné atmosféře nesli irácké vlajky a prapory Lidových mobilizačních sil (PMF), což jsou milice podporované Íránem. V davu se ozývala hesla jako „Smrt Americe, smrt Izraeli!“. 

K procesí se připojil i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí a velitelé milic podporovaných Teheránem i jejich řadoví členové, pro něž byli Muhandis a Sulejmání inspirativními hrdiny. Auto převážející rakev Sulejmáního obklopovaly zástupy lidí, kteří se ho dotýkali.

„Je to bolestný útok, ale námi neotřese,“ řekl jeden z truchlících, který procesí označil za znak loajality vůči zabitým.

Tuto pietní akci naplánovaly PMF. Trasa procesí vedla do šíitského posvátného města Karbala a skončí v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů. Tam bude Muhandis a několik dalších lidí pohřbeno.

Tělo generála Sulejmáního bude dnes převezeno do íránské provincie Chúzistán, jež sousedí s Irákem, a odtud bude v neděli dovezeno do šíitského posvátného města Mašhad na severovýchodě země, potom do Teheránu a nakonec do generálova rodného Kermánu. Tam bude v úterý pohřben.

Íránský prezident Hasan Rúhání dnes v Teheránu zašel k Sulejmánímu domů, aby jeho rodině vyjádřil soustrast. „Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech,“ řekl.

Agentura Reuters napsala, že zabití Sulejmáního Iráčany rozděluje. Mnoho lidí americké útoky, při kterých zemřel, odsuzuje, protože si íránského generála cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát (IS). Ta v roce 2014 ovládla rozsáhlá území v severním a středním Iráku. 

Jiní s atentátem souhlasí, protože Sulejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstrací. Protestující obviňovali Lidové mobilizační síly, v nichž byl Muhandis zástupcem velitele, z řady ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se Irák potýká. Účastníci těchto demonstrací se nyní podle Reuters obávají pomsty ze strany šíitských milicí, které protesty označovaly za americké spiknutí.

Mnoho Iráčanů kritizuje Spojené státy za to, že Sulejmáního zabily na území jejich země, a obávají se, že Irák čeká další válka. „Mnoho lidí má strach z toho, kam toto všechno povede, co se bude dít dál. Dělají si starosti o budoucnost své země,“ řekla v Bagdádu zpravodajka americké televize CNN.

Americké ministerstvo obrany v pátek schválilo vyslání dalších zhruba 3000 vojáků do oblasti Blízkého východu. V neděli se na mimořádné schůzi sejde irácký parlament v situaci, kdy se vláda ocitla pod tlakem, aby ze země vypověděla 5200 amerických vojáků, kteří v zemi pomáhají zabránit obrození Islámského státu. Agentura AFP uvedla, že koalice proti IS vedená USA po pátečním útoku omezila své operace a posílila bezpečnostní opatření na základnách v Iráku.

Sulejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů. Byl na americkém seznamu teroristů a podle vlády prezidenta Donalda Trumpa plánoval bezprostředně hrozící útoky na americké cíle na Blízkém východě.

Demokratičtí kritici republikánského prezidenta naopak tvrdí, že Trumpův rozkaz k likvidaci Sulejmáního byl lehkovážný a zvýšil riziko, že se v tomto nebezpečném regionu vzedme další vlna násilí.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii