„Reakce, které zazněly z Čech na můj rozhovor pro rakouský Tiroler Tageszeitung, byly velmi zábavné,“ píše Schwarzenberg, který v rozhovoru volal po tvrdším trestání nedostatku solidarity od Česka a zemí V4. Ty dokonce označil za ostudu Evropy.
Čestný předseda TOP 09 prý ale postřehl, že mu někteří lidé tak úplně neporozuměli. A tak se jal svoje výroky objasnit.
„Nikdy jsem nebyl příznivcem kvót na přijímání uprchlíků. Ale zásadně jsem příznivcem toho, aby Česká republika z vlastní iniciativy pomohla svým partnerským státům a také přijala určitý počet uprchlíků. Buď jak se svého času diskutovalo o přijetí dětí a nezletilých z táborů v Řecku, nebo se zachovat jako Slovensko, které přijalo, nemýlím-li se, okolo patnácti set lidí a neslyšel jsem tam o nějakých větších potížích. To zaprvé,“ vysvětluje Schwarzenberg.
A pak pokračoval. Jenže jestli chtěl situaci uklidnil, dělat to asi neměl, protože rozpoutal další bouři.
„Za druhé, samozřejmě že i imigranti páchají zločiny, ale statisticky to zdaleka není víc než zločiny páchané původními obyvateli. Ať je to v Německu, ve Francii, nebo v Anglii. To je třeba si uvědomit,“ píše Schwarzenberg.
Statistiky jsou přitom často sporné ohledně toho, kdo je v nich zahrnut jako migrant a kdo již jako plnohodnotný občan dané země. Faktem každopádně je, že třeba německá policie po přílivu prvních migračních vln byla nucena do statistických hlášení zahrnout vysloveně útoky nožem, které mladí azylanti páchali ve velkém.
Navíc je podle něj důležité si uvědomit, že třeba atentátník z Vídně, dvacetiletý radikál Kujtim Fejzulai, jenž se v minulosti plánoval připojit k bojovníkům Islámského státu v Sýrii, nebyl migrant.
„Ostatně atentátník z Vídně byl rakouský občan a nebyl ani původem ze Středního východu, ale z Balkánu, z Makedonie. Tedy Evropan. Všechno je tedy poněkud jinak, než se to na první pohled zdá být. Jak říkám, pomáhat bychom měli tam, kde je to opravdu nutné, a že v táborech na řeckých ostrovech jsou podmínky strašné, o tom vás mohu ujistit. Kdo viděl, co se tam děje, musí pochopit, že i my bychom měli něco dělat a nabídnout svou pomoc,“ míní Karel Schwarzenberg.
Pod komentářem se objevují smíšené reakce, některé pozitivní, často ale negativní i od příznivců nebo teď již bývalých příznivců někdejšího ministra zahraničí.
Mnozí se shodují, že na podobná vyjádření zkrátka není vhodná doba, když je Evropa pod útokem islamistických radikálů, ve většině případů právě migrantů.
Fotogalerie |