Setkání jako z filmu: Karlovi se neotevřel padák
Když Kevin Jágr vypráví o svém prvním setkání s Karlem Janečkem, v jeho hlase je patrná směs nostalgie i zklamání. „S panem Janečkem jsem se poznal na podzim v roce 2020. Bylo to jako ve filmu,“ říká a vzpomíná na let letounem Antonov AN2, při kterém poprvé potkal muže, jenž se brzy stal jeho blízkým přítelem. Tehdy byl Jágr jen jedním z pokročilejších parašutistů v týmu, který tvořil součást několik let budované nadace Science 21. Janečka popisuje jako mimořádně zapáleného člověka, schopného nadchnout se pro nejrůznější nápady a rizika. Zároveň však už v té době vytušil, že je jeho nový známý zcela jiný, než jak ho prezentují média: sice skromný, ale zároveň extrémní v tom, co dělá. Nejlépe to podle Jágra ilustrovala dramatická příhoda, kdy se Janečkovi neotevřel padák a on otevřel záložní pouhých pár desítek metrů nad zemí. Přežil o vlásek a namísto úlevy byl zklamaný, že nepřistál na nohou. Tehdy prý Jágr jasně pochopil, že má co do činění s člověkem, který se vymyká běžným normám. Celý rozhovor s Kevin Jágrem najdete zde.
Z parašutisty a běžného zaměstnance se postupně stal klíčový člen Science 21 a také Janečkův přítel, se kterým mnohokrát trénoval fyzičku, psychickou odolnost a objevoval limity lidských možností. Nadace fungovala ve struktuře několika týmů – od začátečníků až po profesionály – přičemž součástí projektu byla i řada odborníků z oblastí vědy, programování, kybernetiky nebo sportu. Ačkoli to zní jako „ufo pohádka“, Kevin Jágr vysvětluje, že cílem vědeckého projektu bylo mnohem víc než jen skákat z letadel. Mluvilo se o rozsáhlých výzkumech lidské psychiky, kdy extrémní situace, jako je parašutistický výcvik, měly posílit týmovou soudržnost a kreativní potenciál, podobně jako u speciálních vojenských jednotek. Ovšem nikoli ve vojenském kontextu, nýbrž s mírovým účelem a vědeckou metodikou. „Cílem je vybudovat instituci transoborové syntézy. Lidé se nebudou mezi sebou soutěžit o pozice, ale systematicky se vzdělávat,“ říká Jágr o myšlenkách, které tehdy stály v popředí projektu Science 21. Zároveň nebylo tajemstvím, že finančně nákladný provoz zajišťoval jediný sponzor, Karel Janeček, a velkou roli při budování celé nadace měl i doktor Leonard Bernau, lékař a inovátor s pozoruhodnou historií.

Karel Janeček s Leonardem Bernauem stojí před velkou tabulí pokrytou matematickými vzorci, čísly a geometrickými tvary. Tabule obsahuje známé Fibonacciho čísla (1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55) a výpočty související se zlatým řezem (ϕ ≈ 1,618). Také je zde znázorněný spirálový obrazec, který může symbolizovat zlatou spirálu nebo logaritmickou spirálu.
Prezidentská kampaň spustila krizi
Kevin Jágr připouští, že určitou dobu vše fungovalo relativně hladce. Vznikal speciální výcvikový program, vyvíjela se elektronická zařízení určená k podpoře výzkumu. Vydávaly se vědecké články, a dokonce se navázala spolupráce s několika univerzitami. Jenže pak přišel spouštěč, který podle něj předznamenal sérii konfliktů: prezidentská kampaň Karla Janečka. Přestože si zpočátku vedení nadace i zakladatel slíbili, že se vědecký spolek do politiky zatahovat nebude, brzy podle Jágra padly všechny dohody. Janeček se do boje o Hrad pustil s velkým odhodláním, obklopil se různými rádci a porušoval původní apolitickou koncepci projektu. „Byla to obrovská chyba a velice nás to poškodilo. Začal inklinovat k populistům a bylo jasné, že je ochoten se spojit s kýmkoliv, aby vyhrál,“ popisuje situaci, v níž se jeho kolegové ocitli mezi nutkáním loajálně pomáhat příteli a hrozbou, že se celá nadace zaplete do volebního chaosu.
Kdo nemá rád Lilli, má problém s Karlem
Dalším zdrojem problémů se podle Jágra staly rodinné vztahy Karla Janečka, zejména jeho manželství s Lilií Khousnoutdinovou. Janečkovy rozchody a opětovné usmiřování se promítaly i do fungování nadace. Jágr vzpomíná, jak Janeček, rozrušený rodinnými spory, často odkláněl svou energii od projektů a vnášel do týmu napětí, protože ti, kdo si s Lilií zrovna nesedli, museli počítat s komplikacemi. „Každý, kdo se jí stoprocentním způsobem nepodvolí, začne mít s panem Janečkem velké problémy,“ říká Jágr a vysvětluje, že i jemu osobně se to stalo, když odmítl cvičit jejího syna. Právě paní Lilia podle něj sehrála významnou úlohu ve finální fázi konfliktu, kdy Janeček začal své bývalé spolupracovníky označovat za sektáře či manipulátory.
Karel Janeček údajně obvinil vedoucího nadace, doktora Bernaua, z organizování systematické kampaně proti jeho manželce, a snažil se ho přinutit k odchodu z vedení projektu. „Janeček si toho dne pozval Bernaua a oznámil mu, že měl před celým týmem vést kampaň proti jeho ženě,“ popisuje. Tento krok označuje spolu s Bernauem za naprosto absurdní, zvláště v kontextu Janečkových slov o údajné „globální tyranii“.
Podle Jágra se Lilie Khousnoutdinová nikdy k týmu Science21 nepřipojila. „Neměli jsme žádný vztah,“ říká, přičemž dodává, že ji členové týmu vídali pouze na akcích nebo u Janečka doma, kde prý občas docházelo k dramatickým scénám. Jako příklad zmiňuje událost v Kutné Hoře, kam byli pozváni zástupci všech Janečkových nadací. „Byla tam, celou dobu plakala a dělala scény. Nakonec pana Janečka odtáhla do kostela a nás nechala stát a nechápavě zírat,“ vzpomíná Jágr.
Miliardář, ale podpantoflák
Kevin Jágr popisuje, jak rostl vliv Lilie Khousnoutdinové na Karla Janečka, což se projevilo i během krizových období jejich vztahu. Po jednom z rozchodů Janeček opustil svůj prostorný byt v centru Prahy a přestěhoval se k týmu Science21. Místo pohodlného zázemí přespával v tělocvičně na žíněnce, kde se intenzivně připravoval na prezidentskou kampaň a trénoval.
Rozchod se později zopakoval, avšak návrat k Lilii situaci dále zkomplikoval – hlavní aktéři projektu, včetně Bernaua, se ocitli na okraji Janečkova zájmu. „Ačkoli na veřejnosti působí sebejistě, doma je exemplární podpantoflák,“ tvrdí. Dle jeho slov kdokoli, kdo Lilii nevyhoví nebo si ji dovolí kritizovat, je od Janečka odstaven.
Dalším mužem okolo nadace je Matěj Chadima, který se původně zapojil jako rétorický kouč v rámci Janečkovy prezidentské kampaně, poté se měl stát i mediátorem mezi Karlem Janečkem a jeho týmem. Podle Kevina Jágra nejprve působil velmi důvěryhodně, pomáhal hasit krizové situace a řešit osobní i pracovní záležitosti. Postupně se však dostal do ostřejších sporů, zejména s Janečkovou manželkou Lilií.
Manželka ráda nakupovala nemovitosti
„Pan Chadima s ní měl také spory. Trval na tom, že to je zlatokopka. Nejvíc se ho dotklo, když ho obvinila, že právě kvůli němu se jejich rodina rozpadá,“ říká Jágr doslova. Důvodem byla Chadimova neochota podpořit nákup údajně předražené ruiny na Zbraslavi, o kterou Lilia velmi stála. Podle Jágra to nebyl ojedinělý případ a kdykoli se někdo z okolí Karla Janečka vymezil proti jejím plánům, narazil na podobná obvinění. Tato obsese nákupem takových nemovitostí prý vyvolávala v užším kruhu spolupracovníků velké rozpaky, zvlášť vzhledem k Janečkově pověstné skromnosti, kdy byl schopen „spát na letišti v hangáru na zemi“ bez jakýchkoli nároků na pohodlí.
Sázka s Dejčmarem
Nešlo ovšem jen o rodinné drama. Za zavřenými dveřmi Science 21 se začaly šířit šokující zprávy o riskantních investicích a podezřelých projektech, do nichž Janeček vložil nemalé peníze. Zejména nejbizarnější kapitolu přikládá Jágr šílené epizodě s tajemnou „ezoskupinou z Ibizy“, která měla zprostředkovat údajné financování od afrických královen. Janeček prý s neochvějným nadšením investoval přes tři miliony eur do projektů tokenizace afrického bohatství, avšak nic reálného se nedělo. Jágr líčí, jak tým nadace strávil hodiny s těmito hosty, učil je létat v simulátoru a dokonce jim poskytl základní parašutistický výcvik, než se ukázalo, že šlo pravděpodobně o pouhou pohádkovou bublinu. K tomu se přidaly i další, méně medializované historky, například s Václavem Dejčmarem, českým milionářem a filantropem, který se měl Janečkovi smát, že Science 21 nikdy nepřinese žádný zásadní úspěch, a dokonce se o to měli vsadit o 16 milionů korun. Dalším mužem kolem nadace byl dr. Jan Rak, fyzik s kontroverzní pověstí, který byl nejprve považován za klíčovou postavu, ale později se od nadace distancoval a označil ji za sektu.
Reinkarnace doktora Bernaua
Samotný rozpad začal ve chvíli, kdy Janeček oficiálně obvinil své dlouholeté spolupracovníky z manipulace a dokonce sektářství. Hlavními terči se stali dr. Bernau a Kevin Jágr, spolu s dalšími významnými členy týmu. Celá kontroverze vyhřezla, když Janeček na svém instagramovém profilu napsal, že Bernau (vlastním jménem Robert Polnický, jméno si měl změnit po prodělaném polytraumatu na doporučení psychologa – pozn. redakce ) se prý považuje za reinkarnaci Leonarda da Vinciho a vynálezce Centrálního mozku lidstva Adama Bernaua ze seriálu Návštěvníci, přičemž ho výsměšně nazval zrůdičkou a velice zdatným manipulátorem. V dalších příspěvcích varoval, že kontakt s Polnickým může být skutečně nebezpečný a obvinil ho z údajného působení psychických traumat.
Jágr tato tvrzení rozhodně odmítá. „Naprostý nesmysl. Účelová a navíc naprosto pitomá lež,“ reaguje na obvinění, že by Dr. Bernau byl sektář, který kolem sebe vytváří kult osobnosti. Zdůrazňuje, že doktor Bernau (respektive Robert Polnický) založil společnost ještě před příchodem investic Karla Janečka a původně se jmenovala Nadace pro výzkum myšlení a sportu. Změna názvu na Science 21 byla na Janečkův popud, který všechny své projekty označoval číslovkou 21.
„Kdyby byl Bernau skutečně guru nějaké sekty, jak tvrdí Janeček, těžko by prý nadace stihla vyvinout tolik výzkumných a technických projektů a získat ke spolupráci i několik univerzit,“ dodává. Podle něj je Janečkova obvinění vůči Bernauovi nejen nepodložená, ale také absurdní, vzhledem k dosaženým výsledkům a profesionální reputaci nadace. Jágr dále poznamenává, že šestnáctičlenný tým byl složen z vysoce kvalifikovaných odborníků.
„Naše metodika je natolik rozsáhlá, že její kompletní vysvětlení by zabralo hodně času. Studenti procházejí několikaměsíčním základním výcvikem, aby si ji osvojili. Ve zkratce to funguje takto: Člověk k nám přijde a dostane rozsáhlou fyzickou průpravu, která ho má mimo jiné připravit na seskok z letadla. Jelikož myšlení není jen proces probíhající v hlavě, ale v celém těle, je potřeba, aby tělo dobře fungovalo a člověk ho uměl používat. Jak se říká: Ve zdravém těle zdravý duch. My tomu říkáme reaktivace biologického hardwaru. Když se člověk hýbe, lépe mu to myslí, a naopak, “ vysvětluje Jágr.
Karlovy luxusní dary neziskovce
Janeček se v médiích zmínil o údajných luxusních darech, které měl Jágr od nadace dostávat. Jágr však tato tvrzení označuje za nepodložené a zcela zkreslené. Jako příklad uvádí dvanáct let starý Land Rover, který byl médii prezentován jako „luxusní vůz“. Podle něj však šlo o běžné služební auto, které sdílelo několik zaměstnanců nadace. „Údajné luxusní hodinky jsou běžné Apple Ultra Watch a sloužily opět k výkonu mé práce – zejména té parašutistické. A ano, tyto hodinky jsem dostal, ovšem za přítomnosti pana Janečka mimo jiné i jako poděkování za odvedenou práci. A teď luxusní obleky. Byli jsme pozváni na vědeckou konferenci IAFOR, do Japonska, kde jsme prezentovali mimo jiné novou herní variantu Mathessa. Navíc jsme měli před domluvenou schůzku s lidmi z významného finančního fondu v Tokiu. Na tyto příležitosti jsem neměl vhodné oblečení. V rámci mé ‚luxusní‘ výplaty, která už několik let nepřesahovala 40 000 Kč, jsem si totiž nemohl oblečení vhodné pro reprezentaci nadace na vědecké konferenci a setkání se sponzory dovolit, a proto mi byly přešity dva konfekční obleky na míru,“ uzavírá téma darů.
Smlouvy o mlčenlivosti
S tématem nátlaku se pojí i příběhy o situacích, kdy měl Janeček údajně nutí členy nadace podepisovat přísné dohody o mlčenlivosti (NDA), v nichž se zavazovali přerušit veškerý kontakt s Bernauem a zcela se od něj distancovat. Jágr popisuje, že v těchto chvílích se jasně ukázala loajalita členů týmu. Ti, kdo stáli za Bernauem, museli počítat s vyhazovem a v některých případech i s tím, že jim Janeček přestane proplácet faktury. Podle Jágra se většina lidí rozhodla odejít, zatímco v nadaci zůstali pouze manželé Drechslerovi, údajně z ekonomických důvodů. Výsledkem bylo, že se velkolepý projekt rozpadl jako domeček z karet.
Jágr říká, že tímto krokem došlo k úplnému konci původního konceptu. Nadace sice formálně stále existuje, avšak bez klíčových lidí a bez know-how. Jágr otevřeně přiznává, že si nedovede představit obnovení spolupráce. „Byl mým nejlepším přítelem. Nyní už jej za přítele považovat nemohu. Ale nezlobím se na něj… Udělal pro nás mnoho dobrého,“ vysvětluje.
Není zlý, ale je naivní...
Podle něj není Janeček zlý člověk, ale naivní a snadno zmanipulovatelný, což ho opakovaně dostávalo pod vliv lidí, kteří nesdíleli základní etické a vědecké hodnoty. Zmínky o „ezoskupinách“ a investicích do projektů s africkými královnami Jágr popisuje téměř jako tragikomické historky. Ty však nadaci vyšly na desítky milionů korun, což podle něj přispělo k jejímu úpadku.
Kevin Jágr zdůrazňuje, že skutečnost kolem nadace Science 21 je neoddiskutovatelná: většina jejích členů odešla, projekty se zastavily a hlavní sponzor, Karel Janeček, ukončil finanční podporu. Kdysi progresivní nadace, která publikovala vědecké články, spolupracovala s univerzitami a vyvíjela vlastní technologie, je nyní podle Jágra jen prázdnou skořápkou.
„Vyvinuli jsme řadu elektronických přístrojů, vytvořili vlastní aplikace a realizovali několik fyzikálních experimentů. Spolupracovali jsme s univerzitami, vydávali vědecké články a přednášeli na prestižních konferencích, například v Japonsku. A teď nás zakladatel označuje za sektu,“ říká Jágr. „Neznám sektu, která by vyžadovala tak tvrdé výběrové řízení, platila regulérní mzdu a zvládla by provozovat leteckou společnost, vyvíjet technologie a cvičit parašutisty. Taková obvinění jsou absurdní,“ dodává.
Podle něj nadaci zničily chaotické financování, vliv Janečkovy manželky Lilie a špatné rady jeho okolí. „Janeček se obklopil lidmi, kteří ho přesvědčili, že ho jeho vlastní přátelé zneužívají. To byl začátek konce,“ vysvětluje.
Osud Science 21 ukazuje, jak snadno se může ambiciózní projekt zhroutit pod tlakem osobních konfliktů a špatných rozhodnutí. Nadace, kdysi postavená na důvěře a přátelství, nyní podle Jágra existuje už jen formálně, bez hlavní tvůrčí síly, bez metodiky a bez většiny klíčových zaměstnanců. Je to ironie. Projekt, který měl budovat přátelství a spolupráci, skončil na nedostatku právě těchto hodnot.
Kdo je kdo v kauze Nadace Science 21? |
Karel Janeček (51) je český miliardář, matematik a filantrop, který investoval 777 milionů korun do svých nadací, všechny nesoucí v názvu číslo 21, například Znesnáze21, Institut H21 Neuron 21 a Decision 21 Tyto projekty se zaměřovaly na podporu vědy a charitu, ale také na podporu změny volební hlasování v Česku. Nadace Science 21, kterou v roce 2016 spoluzaložil s Dr. Leonardem Bernauem, popisoval jako „srdcovou záležitost“ s cílem vést děti a mladé lidi k vědě a vědění.
V listopadu 2024 však Janeček přestal nadaci podporovat a obvinil její vedení z odklonu od původní vědecké vize. Tvrdí, že se proměnila v nebezpečnou sektu, přičemž Bernaua označil za „guru“ této skupiny a Kevina Jágra za „největšího manipulátora“. Konflikt vyústil v odchod větší části zaměstnanců a vzájemné mediální útoky. Přestože Janeček nadaci aktuálně finančně nepodporuje, formálně zůstává v jejím čele.
Dr. Leonard Bernau (52) je lékař a výzkumník, který vystudoval všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém životopisu uvádí, že působil jako anesteziolog, traumatolog a instruktor výsadkářů. Je spoluzakladatelem Nadace pro výzkum myšlení a sportu, kde se věnoval výzkumu přátelství a spolupráce v extrémních podmínkách. Absolvoval stáž v CERNu na výzkumu vědecké kooperace a superspecializace. Vedle medicíny se podílel na vývoji technologií a výcviku v bojové medicíně.
Kevin Jágr (29) se narodil českým rodičům v německém Norimberku, kde později studoval biochemické inženýrství na prestižní Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg (FAU). Aktivně se věnuje parkuru a parašutismu, do nadace Science 21 ho přivedl Stephan Drechsler a zájem o vědu a sport. V rámci této organizace také vypracoval grafický návrh edukační hry Mathesso, zaměřené na rozvoj kognitivních schopností.
Stephan Drescher je německý pedagog a magister pedagogiky, který byl od začátku svého působení v nadaci Science 21 zodpovědný za vzdělávací programy. V rámci své role se věnoval náboru studentů, tvorbě manuálů a vedení studentských programů. Kromě toho vypracoval obsáhlý manuál dokazující, proč nadace Science 21 nemůže být považována za sektu, a na toto téma vedl i semináře. Drescher má s Karlem Janečkem přátelský vztah a v současnosti s ním úzce spolupracuje. Stephan a jeho manželka Blanka Drescherová, která v nadaci vede účetnictví, jsou jediní zaměstnanci, kteří v nadaci Science 21 zůstali. Blanka je vystudovaná architektka.
Matěj Chadima (44) působil jako mediální kouč Karla Janečka během jeho prezidentské kampaně. Má bohaté zkušenosti v oblasti komunikace, vzdělávání a byznysového poradenství, mimo jiné ze společnosti EY a vzdělávací firmy EduSimply, kterou spoluvlastnil. V minulosti pracoval také jako operní zpěvák v Národním divadle. Chadima je známý svým zaměřením na efektivní prezentaci a strategickou komunikaci, což využil i během kampaně.
Fotogalerie |