Další z řady příběhů obrovské solidarity mezi Čechy napsala paní Jana s kamarádkou Kamilou. Vlastních starostí mají víc než dost, první z nich má těžce nemocného tatínka a tři děti, druhá je zase samoživitelka.
Přesto v době panujícího stavu nouze kvůli pandemii koronaviru denně dřou, aby pomohly ostatním.
„Jsme kamarádky a rozhodly jsme se pomoct zejména těm nejpotřebnějším. Tak šijeme roušky. Senioři nemají Facebook, nemají informace, proto cílíme zejména na ně. Sama mám těžce nemocného tatínka, ani maminka není z těch nejzdravějších, také bych byla ráda, aby jim někdo pomohl, kdybych nemohla já. Stejně tak kamarádka má dědečka po operaci,“ popisuje nám Jana svou motivaci pomáhat.
„Kamarádka umí šít, já přidala finance a nápad byl na světě,“ dodává.
Jana a Kamila
Impulsem k tomu, aby se daly do práce, byl nedostatek roušek od státu, ale také ignoranti, kteří roušky nenosí a ohrožují tak ostatní.
„A když už má být člověk doma, ať je aspoň užitečný ostatním, kteří to potřebují,“ přidává Jana svůj pohled.
Vzhledem k výše zmíněným vlastním starostem jsou prý obě dámy schopny pracovat pouze v omezeném čase. Vzápětí se ale dozvídáme, že onen omezený čas je ve skutečnosti klidně až šest hodin denně.
Výsledkem denní práce je podle Jany kolem 35 roušek. V dnešní době nepostradatelným materiálem už stihly zásobit hned několik zařízení.
„Nejdříve jsme našily roušky známým a rodině, následně těm, kteří se ozvali. Bylo jich poměrně dost, hodně lidí nám dávalo tipy, komu pomoci, ale při naší kapacitě se nedá vyhovět všem. Našily jsme roušky na požádání seniorům z nedaleké vsi, chystáme se na domov seniorů, nemocnici. Včera si od nás vzala paní 14 roušek pro prodavačky do obchodu. Ozývají se i lidé, že chtějí pro sebe či někoho z rodiny, i těm se snažíme vždy vyjít vstříc,“ popisuje.
Roušky Jany a Kamily putují k důchodcům i dalším potřebným.
„Volala mi dokonce paní místostarostka z obce, kam jsme roušky darovaly, že když je všem rozdali a vraceli se zpět na úřad, potkali pána, jak venčí psa a už měl naši roušku nasazenou. To je to nejvíc, co vám zase dodá síly jít a šít další,“ dodává Jana milou zkušenost.
Ačkoliv jim vlastnoruční výroba roušek přináší radost z dobrého skutku v těžké době, vše rozhodně není jen zalité sluncem. Roušky Jana s Kamilou šijí ze starých povlečení, toho ale nemají neomezené množství a objednaná látka jim zatím nedorazila. A dochází i další materiál.
„Momentálně se potýkáme s nedostatkem materiálu, zejména gumiček, tkalounů a tak dále. Vyvěsily jsme proto inzerát, zda by nám někdo nedal materiál, ale ozvali se pouze tři lidi. To mi přišlo smutné, nevěřím, že nikdo doma nemá alespoň jedno povlečení, které by mohl postrádat. Nedá se nic dělat, pomáhají nám známí, takže zatím materiál je a šijeme,“ popisuje Jana.
„A včera nám jedna paní dokonce osobně materiál přivezla, to bylo milé,“ dodává.
Fotogalerie |
