Stále sledujeme záběry, kde v rámci bezpečnostních opatření na sebe lidé berou roušky, rukavice a také brýle, aby se co nejvíce chránili. Zároveň přicházejí další a další informace o „bezpečných vzdálenostech“ mezi lidmi kvůli případnému přenosu nemoci. Virus má navíc v ovzduší přežívat i desítky minut.
Všechny tyto informace jsou ovšem podle epidemiologa Michaela Osterholma jen z velké části spekulace a zbožná přání lékařů. Ve skutečnosti je chování viru, který teď řeší celý svět, velká hádanka, kdo ji první rozluští, zachrání miliony životů.
„Bude to trvat dlouhé měsíce. Minimálně půl roku teď budeme velmi zranitelní. Řeší se roušky, doteky rukou, polibky, ale data jsou slabá, nevíme, jak se virus dokáže šířit,“ přiznal vědec v pořadu The Joe Rogan Experience.
Osterholm se zároveň obává toho, že k nákaze stačí vlastně jen pouhé „dýchání vzduchu“ a není vůbec nutné přijít s nakaženým člověkem do blízkého kontaktu.
I z tohoto důvodu jsou podle univerzitního profesora zcela v pořádku respirátory, které se ukazují jako účinné, zbytek opatření podle něj nefunguje. Potvrdit se to mělo například na výletních lodích, kde byli lidé uzavřeni jako v karanténě, ale nemoc mohla cirkulovat pomocí ventilačních systémů.
Osterholm své poznatky řešil také s dalšími odborníky ve Washingtonu a rázně odmítl přirovnávat covid-19 k chřipce. Tu už lékaři poměrně dobře znají, je pro ně předvídatelná a lidský organismus už si na ni dokázal vytvořit částečnou imunitu.
V Itálii se navíc potvrzuje obava, že lidé budou umírat ne vždy kvůli tomu, že by nebylo možné virus porazit, ale proto, že budou zdravotnické kapacity zcela přetížené.
Úmrtnost prý podle vědců ovlivňují také další faktory a zdá se, že USA a Evropa jsou mnohem zranitelnější než například Čína.
Lékaři nebrali virus vážně
„Jedním z rizikových faktorů pro syndrom akutní respirační tísně je obezita. V některých částech světa, včetně USA, kde je obezita epidemickým problémem, je pravděpodobné, že můžeme pozorovat jinou úmrtnost na případy než v Číně,“ řekl pro CNN Osterholm.
Zároveň se ukazuje, že důležitým faktorem je také to, zda byl pacient kuřák, či nikoliv. V Číně evidují poměrně značné množství kuřáků, ale především mezi muži, starší ženy kouří méně než ty v Evropě.
Vinu na současné situaci ohledně koronaviru nesou podle uznávaného vědce také jeho kolegové a lékaři, kteří nemoc ze začátku přirovnávali ke chřipce.
„Úmrtnost na covid-19 může být až třicetkrát vyšší. Vlastně je těžké o tom mluvit, když se zatím vše o viru teprve učíme. Teď už víme, že je to velká výzva. Bylo nešťastné, že odborníci z oblasti zdraví nemoc srovnávali s chřipkou, protože tohle je mnohem vážnější problém,“ zalitoval v rozhovoru muž, který možnost celosvětové nákazy zkoumá už mnoho let.
Nesmí onemocnět lékaři a sestry
V USA zemřou ročně desítky tisíc lidí na takzvanou „klasickou chřipku“, koronavirus, který se nyní šíří světem, má smrtící potenciál výrazně větší.
Údaje z Číny a Itálie navíc ukazují, že až deset procent nakažených má závažnější průběh nemoci. Ten nemusí vést až ke smrti, ale je nutná odborná lékařská pomoc. Pokud jsou však nemocnice přetížené, umírají i lidé, kteří by jinak nemoc zvládli. Svou zkušenost s tím má nyní Itálie a zároveň toto hrozí USA, kde podle odborníků nejsou dostatečné kapacity na nákazu podobných rozměrů.
„Zažil jsem to ve Wu-chanu, kde jsme měli řadu lidí, kteří byli zoufale nemocní, potřebovali pomoc lékařů, ale do nemocnice nemohli. Umírali pak doma,“ vzpomíná epidemiolog na otřesné zážitky z Číny.
„Nejvíce se děsím toho, že onemocní také lékaři a sestry. Pokud se infekce dostane i mezi ně, bude těžké starat se o pacienty. Pro státy to pak bude obrovská výzva,“ uvědomuje si Michael Osterholm.
Virus se vědcům mění pod rukama
Silná slova černé předtuchy jsou podle odborníka namístě především proto, aby světoví lídři situaci nepodcenili a neriskovali zdraví svých obyvatel.
Panika tedy namístě není, ale naprostá obezřetnost ano. Koronaviry už v minulosti ve světě „kolovaly“, ale byly zcela jiné od toho dnešního, což vědcům nedává spát.
„Na SARS umíralo deset procent případů, na MERS pak až třicet pět procent. Covid-19 má úmrtnost okolo jednoho až dvou procent. Jenže se dokáže šířit nesmírně rychle, zároveň se zdá, že se nám skoro mění pod rukama,“ říká Osterholm.
Vědci se zároveň ani nemohou spoléhat na to, že virus odezní v létě. „U chřipky sice často říkáme, že je sezonní, ale například v tropech je celoročně. Zároveň z posledních deseti chřipkových pandemií dvě začaly v zimě, tři na jaře, dvě v létě a tři na podzim,“ připomíná na závěr Osterholm.
Pokud by vědci vycházeli z toho, že se koronavirus bude chovat podobně jako „sezonní chřipka“, nakazí se zhruba 8 až 15 procent celosvětové populace. Na Harvardu zkoušeli vývoj epidemie simulovat a podle jejich odhadů onemocní minimálně každý pátý člověk na planetě.
Fotogalerie |
247
160
89
63
59
53
