Řada Čechů karanténu psychicky nezvládá. Vsugerovávají si nemoc a mají strach

Pro někoho přínosná, pro někoho k nepřežití. I tak se dají rozdělit reakce Čechů na plošnou karanténu, která byla v zemi zavedena. Odborníci varují před tím, aby lidé pobyt v karanténě nepodceňovali, protože se skutečně nejedná o běžnou situaci a psychika člověka se může začít velmi rychle měnit.

Nejčastěji se nucená karanténa projevuje faktory, jako je úzkost, stres, deprese, ale také agresivita nebo zloba. V kombinaci s bezpečnostní situací ohledně koronaviru se jedná o velmi nebezpečnou kombinaci.

Udržet si v současné době zdravý rozum není nic jednoduchého. Klíčové je podle odborníků to, jak se člověk dokáže správným způsobem informovat o dění ve světě a kolem něj.

„Lidé by se měli zaměřovat na jiné věci a na jiné informace než jen o koronaviru. Udržovat si vědomí, že jsem zdravý, a nehledat jakékoli příznaky, abych si potvrdil, že jsem onemocněl. Kromě vědomé kontroly hrají roli i činnosti, které vykonáváme a kterými zaměstnáváme i hlavu,“ radí lidem psycholog Štěpán Vymětal.

Lidé si sice vnucováním myšlenky, že mají koronavirus, nemoc covid-19 pochopitelně nepřivolají, ale zvyšuje se u nich stres a výrazně se jim oslabuje organismus.

Může se tedy stát, že ze zbytečného strachu z koronaviru lidé nakonec onemocní něčím úplně jiným.

„Je dobré si zachovávat zdravou mysl. Měli bychom mít informace, abychom znali přesné příznaky a nezaměňovali to s příznaky chřipky nebo reakcí na stres,“ potvrzuje Vymětal.

Pro Čechy zcela nová situace plošné karantény vyvolává řadu potíží, jimž doposud nemuseli nikdy čelit, i v tom je současná situace výjimečná.

Dělání zásob a popírání problému? Normální reakce!

„Lidé pociťují nejistotu. Nevědí, co je čeká. Zažíváme výjimečnou situaci, kterou nemáme s čím srovnat. Nikdo s ní nemá zkušenosti. Její rozměry neumíme odhadnout. Návody, jak se chovat, chybí. Pro psychiku lidí je to ohromný nápor,“ citovaly Novinky.cz psycholožku Lenku Čadovou. Ta navíc připomněla, že obě reakce společnosti, které jsme v posledních týdnech viděli, jsou zcela přirozené.

Hromadné vykupování obchodů i přes opakovaná ujištění, že to není třeba? Podle psychologů je toto podvědomé nutkání dáno především historickou zkušeností předchozích generací, které zažily například válku. Naopak popírání vážnosti situace je první obrannou reakcí člověka na tíživou situaci.

V karanténě je podle odborníků důležité vytvořit si řád, pevná pravidla pro to, jak se budete ten den chovat a co budete dělat. V běžných dnech lidé na tento seznam úkolů myslet nemusejí, protože je mají automaticky uložené v hlavě a vykonávají denní rutiny, jako je cesta do práce, do obchodu či večerní povídání s kamarády u piva.

Podle psychologa Dalibora Špoka je dobré dělat běžné denní aktivity co možná nejpravidelněji. 

„Rytmus a předvídatelnost snižuje stres a jeho doprovody. Neponocujte. Běžte spát spíše dříve, ráno dříve vstaňte a dělejte něco užitečného nebo zajímavého,“ radí lidem Špok.

„Slýchám často, že lidé jsou skleslí, plní obav. Nemohou spát, hlavou se jim honí myšlenky, co bude dál. Je to přirozené, být dlouhodobě v tíživé situaci a nejistotě je ohrožující pro každého. Trpí tím zdraví celého národa. Obranyschopnost psychiky a její integrita je narušená,“ dodává Čadová.

Jaké rituály jste si doma zavedli vy? Máte svůj seznam úkolů?

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii