Přestože zatím vědci nevědí, čím je to způsobeno, je nesporné, že virus působí jinak na různé skupiny lidí. Více jsou ohroženi ti starší a nemocní, také muži více než ženy. Kolem 70 procent obětí nemoci covid-19 byli muži.
Proč tomu tak je, naznačuje profesor imunologie na Oxfordské univerzitě Philip Goulder. „Imunitní reakce na vakcíny a různé infekce je u žen tradičně mnohem agresivnější, ale také účinnější,“ říká Goulder, podle něhož hraje velkou roli chromozom X, který mají muži pouze jeden.
Dalším důvodem by mohl být životní styl. Muži více holdují alkoholu a kouření, což v boji s nemocí nijak neprospívá. Roli hrají i srdeční choroby.
Ekonomický dopad se naopak více dotýká žen. Michèle Tertiltová z univerzity v německém Mannheimu připomněla, že o práci nyní přichází více žen.
Důvodem je skutečnost, že ženy podle německé ekonomky méně často zastávají klíčové pozice, firmy si tak mohou dovolit propustit spíše je.
Zároveň platí, že ženy pracují častěji v profesích, na něž současná krize dopadla nesmírně tvrdě.
„Základ je, že máme v Česku velmi segregovaný trh práce. Dlouhodobě máme soustředěné ženy v určitých oborech, profesích a na určitých pozicích. Není to zdravé ani pro trh samotný, ani pro odměňování. Jakmile ženy dělají někde většinu, klesají tam platy,“ řekla pro Seznam Zprávy Lenka Simerská z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Odborníci se zabývají i statistikami o domácím násilí, kterého mělo kvůli pandemii prudce přibýt. Ve Francii bylo hlášeno o třetinu více případů, Austrálie hlásí nárůst o 75 procent.
„Když lidi v tomto stresujícím období zavřete doma, nemohou jít do práce a docházejí jim peníze, nemusíte být raketový inženýr, abyste věděl, že to k něčemu takovému směřuje,“ cituje odbornici v oboru Clare Wenhamovou britská BBC.
Koronavirus sice odkryl tuto nepříjemnou pravdu, zároveň může být i důvodem, proč se svět v následujících měsících a letech změní.
„Miliony podniků se právě teď přizpůsobují schématům práce z domova. Do budoucna by to mohlo usnadnit propojení rodiny a kariéry, což by mnoha ženám pomohlo vystoupat v kariérním žebříčku výše,“ říká Tertiltová.
Jedním z „vedlejších účinků“ současné krize je podle vědců mnohem větší propojení otců a dětí. Karanténa způsobuje, že jsou společně mnohem častěji, muži se tak více podílejí na výchově. K ovlivnění celé generace dětí by podle odborníků mohlo stačit jen pár měsíců karantény.
A jaký je váš názor? Může epidemie společnost skutečně změnit, nebo se vše časem vrátí do starých kolejí?
Fotogalerie |