Julian Assange (47) byl 11. dubna zadržen britskou policií přímo v budově velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, kde měl Assange od roku 2012 udělen politický azyl a v roce 2017 mu bylo uděleno ekvádorské občanství.
To mu ale prezident Ekvádoru Lenín Moreno nyní opět odebral a stejně tak mu zrušil politický azyl, a to z důvodů blíže nespecifikovaných.
Moreno nastoupil do funkce hlavy státu v roce 2017 a Assange opakovaně nazýval „zděděným problémem“, navíc server WikiLeaks, jejž Assange spoluzaložil, má mít údajně informace o tom, že Morenův bratr odklání peníze do daňových rájů.
Prezident Moreno a velvyslanec Ekvádorské republiky ve Velké Británii tvrdí, že Julian Assange opakovaně porušoval dobré chování na velvyslanectví a choval se neuctivě a nevhodně k zaměstnancům. Morenův argument pro vydání Assange z budovy ambasády zněl tak, že není potřeba dále porušovat mezinárodní právo.
Assange, programátor, novinář, ale také bývalý hacker, původem z Austrálie, je žádán v několika zemích světa. Ve Švédsku je stíhán za podezření ze znásilnění, ve Spojených státech by si s ním zase rádi promluvili ohledně jeho serveru WikiLeaks, kam byly umístěny mimo jiné i tajné vládní materiály.
K těm má veřejnost rozporuplný vztah.
Zatímco ta laická samozřejmě kvituje uniklé informace, které jí podávají obraz o nejedné špinavosti, kterých se vlády dopouštějí, ústavní činitelé zase volají po potrestání Assange, neboť právo na informace může ohrozit bezpečnost státu.
Jeho hlavu, a to doslova, žádají někteří kanadští a američtí politici, Assange ale podle dohody nemůže být ani po zatčení z 11. dubna vydán do zemí, kde by mu mohl hrozit trest smrti. Jeho zatčení na ekvádorské ambasádě se ale stalo předmětem zájmu všech hlavních médií a i široké veřejnosti zejména proto, že Assange byl po velmi dlouhé době spatřen na veřejnosti a nebyl k poznání.
Z budovy vyšel v doprovodu londýnské policie muž, který na 47 let vypadal až příliš staře a neměl nic společného s tím jiskřivým odvážným blonďákem, jehož softwaru se bál celý svět. Vypadal velice sešle a snad až zlomeně, nechal si narůst velký bílý vous, bílé dlouhé vlasy má na zátylku do drdolu a při pohledu na něj si člověk ihned vzpomněl na olejomalby italského renesančního malíře Tiziana nebo na autoportréty geniálního Leonarda da Vinciho.
Ostatně i záběr, jak Assange sedí za okny policejního antonu, připomíná spíše renesanční obraz než fotografii z roku 2019.
Video, které obletělo svět, ukazuje, jak policisté Assange přímo vlečou, evidentně se mu nechce budovu opustit. Assange navíc vykazuje odpor a křičí, že je to nespravedlnost, a vyzývá své podporovatele k protestu.
Svým vzhledem, kdy vypadá spíše jako sešlý stařec, připomíná také jiné nechvalně proslulé postavy novodobé historie, které skryly svůj vzhled za plnovous a dlouhé vlasy. Dlouho se takto „vystajlován“ schovával před spravedlností Radovan Karadžič (73), bosenskosrbský politik a vůdce, jenž byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii byl odsouzen v roce 2019 na doživotí za celkem jedenáct válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, především za masakr v Srebrenici.
Když Karadžiče v roce 2008 srbská policie našla, pracoval pod falešnou identitou jako lékař v soukromé nemocnici v Bělehradě.
Radovan Karadžič v Haagu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Za svoje válečné zločiny dostal nejprve čtyřicet let, v březnu 2019 mu odvolací haagský soud zpřísnil trest na doživotí. Karadžič se dopustil celkem jedenácti válečných zločinů, nejtěžším byl masakr v Srebrenici, kde nechal povraždit na osm tisíc muslimských Bosňanů: všechny muže, starce a chlapce. Masakr vedl generál Karadžičovy armády Ratko Mladič, u stejného tribunálu dostal Mladič doživotí.
Podobně na tom byl i jiný válečný zločinec, Saddám Husajn (†69), bývalý prezident Iráku, jenž se po svém svržení v roce 2003 ukrýval v díře v zemi. Když ho američtí vojáci v roce 2006 našli a vytáhli na světlo boží, měl tento jindy upravený a úhledný Iráčan obří plnovous a nezkrocené dlouhé vlasy, skoro jako by se jeden díval na starší verzi Rasputina.
Hussajn skončil s trestem smrti provazem a poprava byla vykonána před kamerami 30. prosince 2006, viděly ji miliony lidí.
Julian Assange sice není z těch zločinců, kteří by páchali neodpustitelné hříchy, za něž by musel platit životem, ale zpustlost jeho vzhledu by mohla svědčit o tom, že zlomil hůl nad svým osudem a rezignoval na svůj veřejný obraz.
Australskému programátorovi nyní hrozí prozatím jen jeden rok odnětí svobody, a to za vyhýbání se soudu. Stále mu ale hrozí vydání do Spojených států amerických. Tam by ho čekalo podstatně horší přivítání a pravděpodobně i delší vězení. Za zveřejňování informací o korupci, porušování lidských práv a o válečných zločinech (WikiLeaks v minulosti zveřejnily i armádní dokumenty z válek v Afghánistánu a Iráku, také data z amerických bank z doby, kdy vrcholila finanční krize) by si ale spíš podle některých zasloužil Nobelovu cenu za mír, na kterou byl už jednou nominován v roce 2011.
Fotogalerie |