Tím nejhorším možným způsobem dopadlo turecké angažmá bývalého sparťanského kapitána Josefa Šurala (†28), který hrál od ledna letošního roku za Alanyaspor.
Šural jel se svými spoluhráči ze zápasu v minibusu. Podle tureckých médií řidič usnul a došlo k nehodě. Ta prý nebyla nijak fatální, Šuralovi se ale nejspíše staly osudnými otevřené dveře dodávky, z nichž český útočník vypadl a prý byl po silnici vláčen ještě několik metrů.
Šural utrpěl mnohočetné zlomeniny hlavy, hrudníku i rukou a nohou. Český fotbalista byl okamžitě transportován do nemocnice na operaci hlavy.
Lékařský personál dělal vše, co bylo v jeho silách. Fotbalistova zranění ale nebyla slučitelná se životem. V prohlášení nemocnice, ve které bývalý kapitán Sparty zemřel, se píše, že příčinou smrti bylo vnitřní krvácení a hypotermický šok.
Před dvěma lety v Turecku zase spáchal sebevraždu František Rajtoral (†31), který nastupoval za tamní Gaziantepspor. Pravý obránce či záložník dlouhodobě trpěl maniodepresivní psychózou.
V Turecku Rajtoral několik měsíců nedostal výplatu. Navíc poté, co z klubu odešel jeho kamarád a spoluhráč Daniel Kolář, byl na vše sám.
Svůj život se rozhodl ukončit dost drastickým způsobem. Podle tureckého tisku se měl oběsit na pásku od kalhot!
Jan Starka, syn známého fotbalového bosse Jaroslava, se s Rajtoralem sešel pár dní před sebevraždou a bývalý hráč se mu svěřil, že se v Turecku necítí dobře.
„Říkal, že jeden den jim slíbili výplaty za to, když vyhrají. Vyhráli, a nic nepřišlo. Pak zase že dostanou dvě, když vyhrají znova. A zase nic. To vás taky vnitřně neuklidní,“ řekl tehdy pro server iSport.cz Jan Starka.
V Gaziantepsporu s Rajtoralem jednu chvíli působil i jeho kamarád Daniel Kolář. A ten si v Turecku také zažil své.
Přišel s vidinou základní sestavy, nakonec byl ale nepochopitelně odstaven na druhou kolej. Nechybělo moc a jeho kariéra předčasně skončila.
Kvůli přetlaku cizinců ho nový trenér ani nezařadil na soupisku a Kolář mohl jen trénovat. Stejně jako Rajtoralovi mu několik měsíců klub neplatil. Kolář se v březnu rozhodl svou tureckou misi ukončit a vrátil se poté do Plzně. V dresu Gaziantepsporu odehrál pouze sedm zápasů.
„Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají. Uvěřil jsem tomu, že mě potřebují. Teprve na místě jsem zjistil, že na pozici pod hrotem je v mančaftu šest konkurentů. Nebyl jsem horší než oni, ale u trenérů, kteří se na lavičce střídali, jsem neměl zastání. Prohrávalo se a já pořád seděl. Když jsem šanci dostal, jen jsem si potvrdil, že nejsem ztracený,“ zavzpomínal na turecké angažmá Kolář pro iDNES.cz.
Turecké peklo si naplno zažil také český fotbalista Jan Rajnoch, který oblékl dresy celkem tří tamních celků. Hrál za Ankaragücü, Sivasspor a Demirspor. V každém z těchto klubů strávil jen rok.
„Tlak na mě byl tak velký a psychika strašně nalomená. Měl jsem husí kůži už jen z toho, že bych se tam měl vrátit. Během reprezentačního srazu jsem poprosil manažera, aby rozvázal smlouvu,“ vzpomínal nedávno v pořadu Tiki-Taka Rajnoch.
Bývalý reprezentant po angažmá v Turecku dokonce vyhledal péči psychologů. „Když je někdo citlivý, jako byl František nebo jako jsem třeba já, měl by na tom začít pracovat individuálně,“ myslí si Rajnoch.
Po tragické smrti Josefa Šurala fotbaloví fanoušci na sociálních sítích ve velkém vyzývají k tomu, aby čeští hráči vzali výše zmíněné případy jako varování a do Turecka raději nechodili.
Vypadá to, že v Turecku české fotbalisty nečeká nic dobrého!
Fotogalerie |