Jiří Zimola o soukromí: Má žena si zaslouží svatořečení za moje chlapské průšvihy

Když jste odešel z politiky, vznikla vám spousta volného času. Čím ho vyplňujete?

Zažil jsem si politický detox a byl fajn. Po 18 letech v nejrůznějších veřejných funkcích jsem najednou nemusel ráno vstávat v šest, jít do kanceláře a jezdit po celém kraji. Dával jsem se dohromady fyzicky, začal běhat, začal víc číst...

Co třeba?

Nejsem vybíravý, a protože jsem původní profesí učitel dějepisu, tak podle toho vybírám i knížky, snažím se číst současnou literaturu, hlavně českou a detektivky. Vedle toho mám rád historickou naučnou literaturu faktu. Nemusím moc science fiction, to zažívám v sociální demokracii, tak to nemusím číst.

Cestoval jste?

Vzal jsem ženu na zaslouženou dovolenou. Můj bratr žije na jednom z Kanárských ostrovů, tak jsme ho tam na měsíc navštívili. Vzal jsem si s sebou kolo a koupali jsme se, tolik kilometrů jako loni jsem dlouho nenajel.

Kromě toho jsem se poohlížel po dalším profesním uplatnění. Ono to chvíli jde si užívat, ale pak vás to přestane bavit. Od září jsem nastoupil na základě nabídky rektora veřejné Vysoké školy technické a ekonomické na post vedoucího oddělení vnějších vztahů. Pomáhám škole k dobrým vztahům se školami v zahraničí i v našem kraji. Neodešel jsem do žádného byznysu, byť ty nabídky jsem měl taky.

Teď jsem si to trošku znepříjemnil, když jsem se vydal do záchranářské mise sociální demokracie, uvidíme, co se bude dít po víkendu, ale třeba se zase pokorně vrátím dolů na vysokou školu.

Takže vás netíží nějaké obavy?

Ne, vůbec. Dokonce se mi řada kamarádů diví, proč do té oprátky lezu, že mám svůj klid, peníze, co mi k životu stačí, mohu cestovat, věnovat se rodině, kterou jsem skutečně zanedbával. Sám sobě se divím, že mám tyhle záchranářské záchvaty. Když se to snažím pojmenovat, tak mám prostě pocit, že to dlužím té straně a lidem v ní. Ta strana mi pomohla ve volbách, když jsem se mohl opřít o její značku, ten brand. Tu vynikající oranžovou růži, jen to poslední vedení, ti ji trošku pošpinili. A protože něco dlužím, musím se snažit, abych to vrátil.

Překonaná manželská krize a happy end

Na dovolené jste byl s manželkou, říkal jste, že vaše rodina politickým angažmá trpěla. Je veřejným tajemstvím, že vaše manželství prošlo krizí. Nyní to vypadá, že jste v dnešní době vysoké rozvodovosti jeden z těch, komu se takovou krizi podařilo překonat…

Přesně tak...

Máte nějaký recept na domácí štěstí, jak se vám to podařilo?

Mám skvělou manželku (smích). Nevím. Je pravda, že jsme měli před nějakými šesti sedmi lety opravdu krizi, která zjevně vycházela z toho, že jsem se plně věnoval své práci a rodinu zanedbával. To, nakolik to procentuálně byla vina jednoho nebo druhého, to už je dávno za námi, a to nechci řešit. Nicméně i tehdy jsme se dokázali s manželkou rozejít a rozvést naprosto v klidu. Rozvod nebyl nijak dramatický, já jsem tenkrát odešel skutečně jen s kufrem svých knížek a věcí. Nechal jsem ženě barák, který jsme postavili, a všechno. Domluvili jsme se o společné péči o děti a rozešli se v míru.

To, že můj následující vztah, z něhož mám malou holčičku, pětiapůlletou Laru, nevyšel tak, jak jsme si možná s tou mojí přítelkyní představovali, to se mezi dospělými stane. Já se nadále starám o malou, je to má dcera a dám jí maximum a je naprosto úžasné, že jsme se dokázali s bývalou manželkou dát znovu dohromady a oba si uvědomili, že jsme udělali chyby. Zkusili jsme to a povedlo se nám něco, co se možná mnoha lidem nepovede. Překonali jsme krizi a jsem dneska šťastný, že mám skvělou ženu, která si možná zaslouží svatořečení za všechny ty mé chlapské průšvihy, ale snažím se jí to kompenzovat tím, že už si uvědomuji, jaké jsou skutečné hodnoty života.

Takže happy end?

Snad jo. Ten bude, když to v neděli nedopadne, protože i moje žena říkala, že si neumí představit, že by do toho měla znovu naskočit s plnou parádou jako dřív. Takže happy end bude, když bude zvolen Milan Chovanec nebo Jan Hamáček. Nevím, jestli pro stranu, ale budu to respektovat.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii