3. Věřit kdejakému hejskovi

Když Ivan Jonák vyšel z vězení, nalepili se na něj lidé, kteří v něm cítili možnost sebeprosazení a výdělku peněz. Jonák je neměl po tolika letech izolace šanci prokouknout, s dětskou nevinností naivně věřil tomu, že mu chtějí jen pomoci začlenit se znovu do společnosti.

Jen co vyšel Ivan Jonák z vězení, založil si Facebook. Na něm pak glosoval aktuální společenské a politické dění, kořenil to častými a až neuvěřitelnými hrubkami. Mezi jeho oblíbené nástroje patřil CAPSLOCK a sady vykřičníků.

Pravda, někteří z nich to mysleli upřímně a Jonáka podporovali finančně, dary i službami, zbytek si ho ale vodil jako loutku, byl jim dobrý jen na to, aby se s ním ukazovali a vytahovali se s zážitkem na Facebooku. Když se doopravdy dostal do nouze a vážně onemocněl, lidí kolem něj zbyla jen hrstička. Kajínek bude čelit podobnému náporu existenčních vyžírek, kteří si na něm budu chtít udělat jméno pod záminkou jeho socializace. Může být zneužit od prostých děv, a že on má obdivovatelek mraky, až po lidi, kteří se „pohybují v zákulisí showbyznysu.

Případ Jiří Kajínek zajímá nejen obyčejné lidi, ale i politiky, právníky a novináře. Hodně se v jeho případu angažovali novináři Josef Klíma a Janek Kroupa (vlevo), zatímco v pravé části fotky vidíte Kolju Kubíčka (s papírkem v ruce) a kus tváře Kláry Slámové, dvou advokátů, kteří nejen do kauzy Kajínek zasahovali, ale i věří v jeho nevinu.

Jiří by do něj totiž rád, snad se bude držet rad a pomoci Petra Jákla, jenž o něm natočil celovečerní film, nebo třeba novinářů Klímy a Kroupy, kteří mají nejen velký přehled o jeho případu, ale lze u těchto osob předpokládat, že s ohledem na jejich profese a pověst bude jejich případná pomoc nejslavnějšímu vězni Česka skutečně nezištná a jemu ku prospěchu.