Úterý 22. září 2020, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz

    6 faktů, které vám pomohou se orientovat v konfliktu o Jeruzalém

    Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uznají Jeruzalém jako hlavní město státu Izrael. USA tam také hodlají přesunout svou ambasádu, která doposud sídlila v Tel Avivu. A tento krok spustil lavinu reakcí, které, pokud věci půjdou špatně, mohou vyústit až v další lokální válku.

    Vypadá to jako formální rozhodnutí, které by fakticky nemělo nic znamenat. Jenže v komplikovaných vztazích Židů a Palestinců v Izraeli to je mimořádně výbušná událost. Ano, Izrael je největší izraelské město a sami Židé ho za své hlavní město celkem oprávněně považují, ale stejně tak jej za své považují Palestinci.

    OSN nikdy neuznala Jeruzalém jako hlavní město Izraele, který jej obsadil v roce 1967 při tzv. šestidenní válce. Podle jedněch OSN zbaběle nechce přiznat faktický stav, podle jiných moudře a diplomaticky vyvažuje mezi zájmy znesvářených stran.

    Pojďme se na Izrael podívat z historického hlediska. Jeruzalém je posvátným městem tří monoteistických náboženství: judaismu, islámu a křesťanství. Historické centrum Palestiny, hebrejsky Jerušalajim, arabsky al-Kuds (Město míru), zažilo 36 válek a celkově bylo 2krát zcela zničeno a například 23krát obsazeno. Historická část města je od roku 1981 památkou světového kulturního dědictví UNESCO. Izrael považuje celé město za svou metropoli, Palestinci žádají pro svůj budoucí stát za hlavní město východní Jeruzalém. Mnoho desetiletí trvající spory o město jsou častou rozbuškou ve vzájemných vztazích.

    1.Hrob Ježíše a Zeď nářků

    Pro Židy je ve městě nejposvátnějším místem vůbec Zeď nářků, zbytek někdejšího Herodova chrámu zbořeného v roce 70 našeho letopočtu. Mešita al-Aksá, odkud údajně prorok Mohamed vstoupil na nebesa, je po Mekce a Medině třetím nejposvátnějším místem islámu. Křesťané vzdávají největší poctu chrámu Božího hrobu, místu, kde byl ukřižován a pohřben Ježíš. Pro Židy je toto město posvátné.

    2.Boj o Chrámovou horu

    Spory mezi Izraelem a Palestinci v minulých desetiletích byly často spojeny s tímto městem. Například v roce 1996, kdy Izrael otevřel asi 500 metrů dlouhý tunel pod Chrámovou horou ve staré části města, následovaly násilnosti s mnoha desítkami mrtvých. Druhá palestinská intifáda (povstání) vypukla v roce 2000 po návštěvě šéfa tehdejšího opozičního Likudu Ariela Šarona na Chrámové hoře (do února 2005 si vyžádala na 4700 mrtvých), srážky byly i v posledních letech (naposledy letos v létě v souvislosti s izraelskou snahou instalovat bezpečnostní kamery u mešity al-Aksá).

    3.Město dvou táborů

    Město se rozkládá na ploše 125 čtverečních kilometrů a obývá ho zhruba na 880 000 lidí, z toho na 450 000 Židů a 300 000 Palestinců. Asi dvě procenta obyvatelstva tvoří křesťané. V případě otevřené války může dojít ke nebývalému masakru mezi civilními obyvateli.

    4.Jeruzalém v rukou Římanů, Turků, Arabů

    První zmínky o osídlení tohoto místa jsou z doby asi 4500 let před naším letopočtem. Před začátkem našeho letopočtu byl Jeruzalém hlavním městem jednotného židovského státu. Po jeho rozdělení se stal hlavním městem Judského království. V roce 70 našeho letopočtu ho dobyli a zničili Římané. V roce 1099 se podařilo křesťanským rytířům dobýt Jeruzalém a nastalo strašlivé krveprolití. Na staletí se pak dostal pod nadvládu Arabů a seldžuckých a osmanských Turků.

    5.První válka

    Po první světové válce v letech 1920–1948 bylo město správním střediskem britského mandátního území Palestiny. Po druhé světové válce se mělo podle rezoluce Valného shromáždění OSN z listopadu 1947 stát samostatnou správní jednotkou pod mezinárodní správou. K tomu však nikdy nedošlo, Izraelci byli pro, arabští vůdci ale proti. Izrael v první arabsko-izraelské válce v letech 1948–1949 obsadil západní část města a 23. ledna 1950 ji vyhlásil za své hlavní město. Východní část připadla podle izraelsko-zajordánské dohody o příměří z dubna 1949 Zajordánsku.

    6.Šestidenní válka

    Za šestidenní války v červnu 1967 se Izrael zmocnil i východní části a 28. června 1967 ji anektoval. V rozporu s rezolucemi OSN prohlásil 30. července 1980 celý Jeruzalém za „věčné a nedělitelné hlavní město“ státu. Když Palestinská národní rada na svém mimořádném zasedání v Alžíru 15. listopadu 1988 vyhlásila nezávislý palestinský stát, označila východní Jeruzalém za jeho hlavní město.

    Co bude dál?

    Tyto zájmy byly po desetiletí velmi složitě, a někdy i krvavě, udržovány v jakési rovnováze, která teď byla Trumpovým prohlášením narušena. Palestinci usilují o svůj samostatný stát, nárokují si i východní Jeruzalém. Spory o něj se táhnou celá desetiletí. „Toto rozhodnutí otevřelo brány pekla,“ reagoval na Trumpovo rozhodnutí Hamás a předznamenal tak, co nejspíš bude následovat – intifáda, tedy všelidové povstání Palestinců proti Židům. K jejímu zahájení už vyzval šéf Hamásu Ismáíl Haníja. I jinak umírněný Mahmúd Abbás prohlásil, že jde o podkopání mírových rozhovorů a USA si těžko mohou nadále nárokovat roli prostředníka v palestinsko-židovském konfliktu.

    Také na mezinárodní scéně je kvůli Trumpovi živo. Trumpovo rozhodnutí kritizují zejména arabské země, které Palestince podporují, jako je Egypt, Saúdská Arábie a Jordánsko. Kritika přišla ale také z Turecka. Prezident Erdogan označil Izrael za teroristický stát, který vraždí děti. Erdogan to řekl v souvislosti s událostmi kolem uznání Jeruzaléma.

    Co tedy bude dál? Dá se očekávat horečná diplomatická aktivita na mnoha frontách, ale především bude zásadní, jak se k celé věci postaví horké palestinské hlavy a zda skutečně vyhlásí intifádu. Tento scénář se zatím zdá nejpravděpodobnější, a to třebaže samotný přesun americké ambasády může trvat roky a nakonec k němu ani nemusí dojít.

    Palestincům vadí, že Američané uznali Jeruzalém jako hlavní město Izraele a nebudou vidět další smysl v nekonečných mírových jednáních, která beztak zatím nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. Izraelce pak budou děsit vize ostřelování podomácku vyrobených raket, sebevražední atentátníci a zákeřné útoky nožem, které zažili za druhé intifády. Ta se vlekla čtyři roky a vyžádala si tisíce mrtvých na obou stranách. Pokud se budou snažit lokální velmoci, jako je Saúdská Arábie nebo Egypt, povstání přiživovat nebo do něj dokonce nějakým způsobem vstoupit, pak může na Blízkém východě vzplanout nová regulérní válka.

    A to v situaci, kdy zdaleka nebyl stabilizován konflikt v Sýrii a uprchlí džihádisté poraženého Islámského státu hledají v okolí nový impuls, kde by mohli najít uplatnění. Palestinci by jejich pomoc jistě neodmítli, takže by s příchodem těchto bojovníků mohlo dojít k přelití syrského konfliktu do Izraele.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:01 11. dubna 2018. Anketa je uzavřena.

    • Super
      21
    • Trapas
      11
    • Tvl
      10
    • Haha
      9
    • Cože
      8
    • Sladký
      5

    Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

    Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

    Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

    Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

    Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

    Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

    Komentáře
    Vezmeme vás na titulní stranu
    Úterý 22. září 2020, svátek má Darina
    • schránka
    • Přihlásit Můj účet
    EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz