Evropská unie chce do budoucna řídit finanční toky jednotlivým státům ochotou nebo schopností „dodržování evropských hodnot“. V návrhu rozpočtu na léta 2021–2027 tak hrozí především Maďarsku a Polsku, že by jim bruselští úředníci značně přitáhli kohoutky s přísunem peněz.
Není divu. Právě ve jmenovaných zemích došlo v posledních měsících k výraznému omezování svobody médií či soudním reformám posilujícím roli státu při kontrole soudnictví. A právě to mají být ty evropské hodnoty, na nichž při porcování rozpočtového medvěda bude záležet.
„V průběhu migrační, ekonomické a finanční krize jsem zjistil, že tady jsou evropské země na plný úvazek, které jsou na svém místě vždy, když je přijmout potřebná opatření. A potom jsem přišel na to, že tady jsou evropské země na poloviční úvazek, které se občas zapojí, ale občas nepřijdou do práce, ale o to více nadělají řečí,“ řekl ve svém projevu Jean-Claude Juncker.
Není pochyb o tom, že mezi země na poloviční úvazek považuje vrchní evropský komisař právě Českou republiku za její postoje při přerozdělování uprchlíků. Odmítnutím uprchlických kvót se naše země stala trnem v oku bruselských úředníků. Ti odmítají nefunkčnost a společenské nebezpečí svých sociálních projektů.
„Chtěl bych, aby všechny členské státy Evropské unie byly Evropany na plný úvazek,“ vyjádřil Juncker naději. Dále oznámil, že Brusel uvažuje o zřízení fondu, který by měl podpořit strukturální reformy v zemích, kde se to nedaří, jenž bude disponovat částkou 25 miliard eur. Peníze, které by „neposlušným zemím na částečný úvazek“ mohly do budoucnosti chybět.
Fotogalerie |
436
58
42
25
23
16
