Za stranu Motoristé sobě míří v nové vládě Andreje Babiše hudebník, marketér a textař Oto Klempíř na post ministra kultury a v momentě, kdy se o něm začalo mluvit coby o nástupci končícího ministra Martina Baxy, se proti němu zvedají hlasy protestů ze strany umělců.
Jeden takový se ozval i během předávání sobotních Cen Thálie, kdy třiatřicetiletý herec Lukáš Adam obdržel svou sošku v kategorii muzikál a opereta a během řeči zmínil, že je rád, že může svobodně tvořit a že umění nemá být žádná „klempířova dílna“.
Podle herce a slovenského politika Milana Kňažka mají umělci povinnost se vyjadřovat k politické situaci, jak nám to rozvedl v krátkém rozhovoru po předávání cen, jenže co dělat, když někdo vyjádří své odmítnutí během přímého přenosu ve veřejnoprávní televizi a bere si za rukojmí diváky v hledišti a u televize?
Lukáš Adam si možná může myslet, že Oto Klempíř bude špatný ministr kultury a v den jeho jmenování skončí okamžitě Adamova kariéra, což je samozřejmě nesmysl, jenže my zase v rámci zachování objektivity a slyšitelnosti názorů nechápeme, proč by umělci měli rozhodovat o tom, kdo bude ministrem. A kde na to vlastně berou mandát si to vůbec myslet.
Zatímco Adam si to v klidu pronese během slavnostního večera, kdy sledovanost Thálií je zhruba 300 tisíc diváků, my se můžeme teď sice snažit, ale 300 tisíc lidí si toto nepřečte, aby se síly vyrovnaly. Zkusit se má ale všechno. Oto Klempíř totiž vzešel ze svobodných voleb ve svobodném světě, tedy ve světě, kde chce Lukáš Adam žít a tvořit, a protože jsou Motoristé koaliční strana a Oto Klempíř je umělec, bylo jasné, že bude mířit zrovna na tohle ministerstvo.
Proč se dostali Motoristé do Poslanecké sněmovny? Jelikož voliči chtěli změnu. Kdyby ji nechtěli, vyhrála by volby koalice Spolu. Klempíř se ministrem zřejmě stane a Adam to bude muset akceptovat, stejně jako v minulé vládě musel zase někdo jiný, třeba uniformované složky, akceptovat, že ministrem vnitra je učitel dějepisu, což je zcela jistě daleko horší kvalifikace.
Je možné, že Lukáši Adamovi vadí Klempířova minulost, ke které se Klempíř několikrát doznal a dost často taky mluvil o tom, co se tehdy stalo a proč se stalo. V době, kterou Lukáš Adam nezažil, to mohla být kolikrát volba mezi svědomím a rodinou či obživou, kdy někdo to ustál a někdo zase ne, protože obavy o budoucnost mohly převážit hlas rozumu. Kdo v tom nebyl, soudit by neměl, jelikož nezná okolnosti. Kdybychom to ale brali do důsledku, Adamovi by měly v takovém případě vadit i jiné věci, například že nad Tháliemi drží podporu kromě ministerstva kultury i město Brno za podpory primátorky Vaňkové, která figuruje v kauze s kupčením s byty, z podezření z korupce při rozdělování městského majetku nebo si správně neodmetla kokain ze svého mobilu, což není ani honosné, ani umělecké
Nic takového tam ale mladý umělec nepřipomněl, tedy budeme předpokládat, že jeho nelibost, že by se měl příští rok v Národním divadle potkat s Otou Klempířem, je čistě osobní.
Všichni ti takzvaní analytici, kteří říkají, že herci nemají co kecat do politiky, se mýlí, říkal v rozhovoru Milan Kňažko. Analytici asi nejsme, ale myslíme si, že si celkem správně pokládáme jinou otázku: A odkdy si herci a umělci sakra myslí, že jejich hlas je důležitější než hlas voliče ve volbách?!
Fotogalerie |




29
12
18
14
30