Jednasedmdesátiletý nový předseda Senátu Jaroslav Kubera je dlouhodobě oblíbeným politikem v celém voličském spektru, tedy i u těch, jimž není politika jeho strany ODS zrovna dvakrát blízká.
Může za to hlavně pár zásadních věcí, Kubera se totiž vyjadřuje sice kultivovaně, přesto nekorektně, lidi baví jeho dlouhodobý boj proti utlačování kuřáků (a to sami ani nemusejí kouřit!), nebojí se kritizovat své spolustraníky a vedení vlastní strany a patří k té sortě lidí, kteří – možná záměrně – nerozumí dnešním, pro mnoho lidí na hlavu postaveným novotám, jimiž se musíme denně, byť nedobrovolně zabývat.
Jeho sympatie umocňuje ještě jeho vzhled vašeho hodného dědečka, co vám tajně pod stolem podstrčí „stovku na zmrzku“, nechytračení, užívání selského rozumu a jakási všeobecná lítost, že nakonec nekandidoval na post prezidenta republiky, údajně na přání své manželky.
Kubera ve svém novoročním projevu, jenž se zdá, že bude naší novou televizní tradicí, vlastně neřekl nic zásadního, co by lidé, kteří jeho názory sledují, už nevěděli. Spíše si postěžoval na své bolístky, kdy neopomněl opět připomenout právě problém (ne)kouření, zdůraznil, jak je důležité „nechat lidi být na pokoji“, což Kubera tvrdí vždy, a opatrně se dotkl i celospolečenského fenoménu rozložení sil mezi muži a ženami.
To vše četl viditelně nervózní senátor z papíru, trochu se zakoktával a dá se říci, že některé svoje fanoušky zklamal tím, že neměl konkrétnější nebo ostřejší výroky. Nabízí se tak srovnání s prezidentem Zemanem, který je stejně zkušený mazák jako Kubera, ale své projevy zvládá z hlavy, bez papíru a přesně ví, kam tít, aby to zase vzbudilo pozornost či vášně.
Toto se u Kubery během jeho projevu nestalo, ale i přes to všechno, jak se zdá z reakcí na sociálních sítích, ve své premiéře prošel. Jaroslava Kuberu mají lidé prostě rádi, jiná záhada v tom není, už během spekulací, že by kandidoval na post prezidenta, se zdálo, že je pro valnou většinu společnosti vhodným adeptem na hlavu státu.
U Kubery lidé cítí, že je jedním z nich, považují ho – na rozdíl od Zemana – za někoho, kdo dokáže spojit i ty s jiným názorem. Navíc je to jeden z mála politiků, u něhož se skoro vůbec nemluví o populismu, Kubera vystupuje jako přímočará osobnost s mimořádnou autoritou, kterou si navíc podpořil nimravou prací v komunální politice, kdy se dlouhá léta věnoval svým oblíbeným Teplicím, kde si jej dodnes nemohou vynachválit.
Jeho celospolečenský fenomén je mimořádný a o takové přízni, jaké požívá nový předseda Senátu, se může většině českých politiků jen zdát.
Ostatně i jeho roztomile nervózní čtení z papíru jako by patřilo k jeho osobitosti. I když jak napsal jeden z diváků jeho projevu, u Kubery by k oblíbenosti bohatě stačilo i jen to, kdyby si místo projevu zapálil cigaretu a četl si u toho Playboy.
Fotogalerie |
