Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Česko má co dohánět. Jak se studuje na Cambridge prozrazuje Jan Růžička

    Jan Růžička je jedním z mála českých studentů na prestižní Cambridge University. V Česku pomáhá s motivací studentů ke studiu v zahraničí. | foto: koláž Expres.cz

    Univerzita v britském Cambridge je dlouhodobě považována za jednu z nejlepších na světě. Pro mnoho Čechů je studium na ní snem, ale splní si jej jen velmi malý počet studentu. Jedním z nich je i Jan Růžička. Ten po vystudování hned dvou fakult Karlovy univerzity zamířil studovat právě do Cambridge a v rámci projektu Experience Cambridge motivuje české studenty ke studiu na prestižní zahraniční univerzitě. Expresu poskytl Růžička rozhovor o tom, jaké jsou rozdíly mezi školami v Česku a v zahraničí a jak se na prestižní univerzity dostat.

    Studujete na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě v britském Cambridge, jak jste se tam vůbec dostal?

    Na Cambridge jsem se dostal až po skončení vysoké školy v Čechách, kdy jsem na Karlově Univerzitě vystudoval fakultu sociálních věd a filosofickou fakultu. Uvažoval jsem přitom o třech univerzitách, o dvou v Anglii a jedné v Americe a se všemi byl kontakt naprosto bezproblémový a velmi vstřícný; a to i když jsem psal v podstatě „z ulice.“

    Studium na Cambridge bylo vaším snem od mala?

    Byl jsem v celku normální střelený středoškolák z malého gymnázia na Vysočině. Neučil jsem se nijak dobře, ale bavila mě věda a psaní a dařilo se mi uspět v různých soutěžích a olympiádách. Proto, když jsem po maturitě přišel do Prahy, tak mě mrzelo, že mě vysoká škola nedokázala úplně vytížit, a to i když jsem studoval dvě fakulty najednou. Neříkám to přitom nijak ve zlém, akorát jsem vždy chtěl zažít trochu náročnější studium. Takže o zahraničí jsem přemýšlel delší dobu.

    Hodně českých studentů si říká, že bych chtěli studovat na Cambridge, Oxfordu nebo Harvardu, ale nakonec zůstanou doma, čím to je?

    Bohužel si myslím, že jde o kombinaci naší národní povahy a nedostatku informací. Jednak my Češi nejsme příliš stěhovavá zvířata jako například Slováci nebo Poláci, takže nemáme potřebu masově vyrážet do světa. Také se neradi srovnáváme, a to zvlášť pokud to srovnání nedopadá dobře.

    Co tedy českým studentům vyhovuje na tom zůstat na studia doma?

    Vyhovuje nám spíš život v hezkém průměru než riziko střetu a případné prohry. Přitom si nemyslím, že bychom byli horší než naši sousedé z okolních zemí. Akorát nám občas chybí větší špetka kuráže.

    Univerzita v Cambridge je nejen jednou z nejstarších, ale zároveň i jedou z nejlepších univerzit na světě.

    Kdybyste mohl popsat přijímací řízení na Cambridge, jaká jsou jeho úskalí?

    Je velký rozdíl, pokud jde člověk do ciziny po maturitě nebo až po vysoké škole. Přijímací zkoušky na bakalářské studium jsou velmi přísné a logicky se velmi dbá na znalosti získané na střední škole. V případě postgraduálního studia pak univerzita kromě formálních dovedností zkoumá, jak si uchazeč vedl v předchozím studiu, zda publikoval články ve vědeckých magazínech, na jakém výzkumu se podílel či jak kvalitní je jeho mateřská univerzita. Více se tak zkoumají zkušenosti a povaha kandidáta i jeho potenciál, který může na univerzitu přinést. Dalo by se říci, že se hledá konkrétní uchazeč na konkrétní místo.

    Musí uchazeč jet dělat testy do Británie, nebo to probíhá přes internet?

    Uchazeč musí zaslat osobní materiály dopředu včetně vypracovaných esejí a doporučujících dopisů. Další fáze výběrového řízení pak probíhá přímo na univerzitě, přičemž jde o kombinaci psaných a ústních zkoušek a pohovoru. Následně mu přijdou dva vytoužené dopisy, v nichž se v ideálním případě nalézá nabídka ke vstupu do studijního programu a nabídka ke členství v jedné z jednatřiceti cambridských kolejí, které sdružují všechny studenty a pedagogy.

    Kdybyste mohl srovnat studium na Cambridge se studiem na českých univerzitách, jaké jsou největší rozdíly?

    Jsem vděčný za léta na Karlově Univerzitě a myslím si, že se jí daří dělat mnoho dobrého, a to především v technických a přírodovědných oborech a také v medicíně. I přesto si ale dovolím říci, že srovnání českých škol a Cambridge není možné v žádném ohledu.

    V čem má tedy Cambridge navrch?

    Není to pouze v množství peněz či dotací, ale obecně v celkové filosofii práce se studenty, ve fungování pedagogického sboru nebo v tlaku na výsledky. Nemám moc rád žebříčky, ale asi hovoří za vše, že Cambridge je druhá nejlepší univerzita na světě a naše nejlepší „Karlovka“ se každý rok umísťuje na pomezí třetí a čtvrté stovky. Stejně tak 96 Nobelových cen pro lidi spjaté s Cambridge je výmluvných.

    Univerzita Karlova jako nejlepší česká vysoká škola je v mezinárodním žebříčku kvality univerzit na 279. místě. Univerzita v Cambride je dlouhodobě třetí.

    Myslíte, že české vysoké školy se jednou dostanou na úroveň těch světových? Co je potřeba nejvíce dohnat a jak?

    Pokud chceme zvýšit kvalitu našich škol, tak základem je radikální zvýšení platů pedagogů v celém školství. O tom nemám pochybnosti. 35 tisíc korun pro vysokoškolského profesora je prostě směšných. Stejně tak i platy učitelů základních a středních škol. Následně se ale musí změnit i nároky jak na pedagogy tak i na jednotlivé obory, přičemž bych se nebál ty nekvalitní rušit en bloque. Konečně si musíme i říci, co od které školy případně oboru vlastně chceme. A pokud si řekneme, že univerzitní vzdělání je vzdělání výběrové, tak do něj musíme pustit to nejdůležitější - a sice konkurenci.

    Není v Česku velkým problémem to, že vysokou školu už studuje prakticky každý a většina mladých má alespoň bakalářský titul, často z oboru bez reálného uplatnění a znalosti v praxi nikdy nevyužijí?

    Myslím, že došlo k naprosté devalvaci univerzitního vzdělání. Ten, kdo povolil přebujení vysokých škol a oborů, poškodil české školství na mnoho let dopředu. Stejně tak ale došlo i k devalvaci ostatních forem vzdělání – průmyslovek a učňáků. Máme pak příliš mnoho sociálních vědců a málo řemeslníků. Říkám to s plným vědomím toho, že sám mám humanitní vzdělání.

    Jan Růžička nejprve vystudoval na Karlově univerzitě a poté se vydal na postgraduální studium na proslulou univerzitu v britském Cambridge. Kromě toho působil na ministerstvu kultury a zdravotnictví a pomáhá českým studentům k tomu, aby mohli studovat na vysokých školách v zahraničí.

    Asi největší překážkou pro české studenty je pro zahraniční studium vysoké školné. Dá se to zvládnout bez rodinného zázemí a bohatých rodičů? Nebo je stále studium v zahraničí jen výsadou movitých nebo ochotných se zadlužit?

    Já sám i většina mých českých kamarádů v Anglii snad můžeme sloužit za příklad, že to jde. Valná část z nás včetně mě nemá movité rodiče ani bohaté zázemí, ale všichni jsme prostředky na poměrně drahé školné dokázali sehnat. Zde se zaslouží poděkovat hlavně českým mecenášům a nadacím, které finančně podporují české studenty v zahraničí. Peníze lze také získat přímo v Anglii, kde má mecenášství mnohasetletou tradici.

    Co musí mít student, který se rozhodne odejít studovat na zahraniční univerzitu, kromě dokonalých jazykových znalostí? Je studium v zahraničí vhodnější pro studenty technických, přírodovědných nebo humanitních oborů?

    Musí mít zájem a nadšení. Bez toho to prostě nejde. Vlastní studium je pak vhodné pro všechny obory bez rozdílu.

    Fotogalerie

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:01 sobota 6. května 2017. Anketa je uzavřena.

    • Super
      48
    • Trapas
      17
    • Tvl
      11
    • Cože
      9
    • Sladký
      9
    • Haha
      6