Jack Rozparovač, chladnokrevný a především nikdy neodhalený zabiják, byl na sklonku 19. století strašákem celého Londýna. A zejména žen, kterých za svoji vražednou dráhu zabil minimálně pět, zřejmě ale podstatně víc.
Známý byl v první řadě brutalitou, kvůli níž si od médií vysloužil přezdívku Rozparovač. Ačkoliv si za své oběti vybíral zejména prostitutky, o sex mu ve skutečnosti ani v nejmenším nešlo a na žádné z jeho obětí nebyly nalezeny ani stopy po znásilnění.
Dokonalá chirurgická práce
Vrah si místo toho tuze liboval v rozřezávání těl. Jeho chvíle nastala vždy v momentě, kdy si prostitutka začala vyhrnovat sukni, to na ni zaútočil a začal ji škrtit. Oběť pak se vší opatrností (při ohledání místa činu nebyly na tělech nikdy objeveny podlitiny či jiné následky pádu) položil na zem a začal řádit. A to se vší parádou.
Nebohé ženy kuchal dlouhým a pečlivě naostřeným nožem. Soustředil se především na oblasti břicha a obličeje, a jak se shodovala většina expertů, jeho práce byla srovnatelná s talentem špičkových chirurgů tehdejší doby.
Takhle se Jack Rozparovač „vyřádil“ na své oběti Mary Jane Kellyové.
Jedné oběti například vyřízl ledvinu bez jakéhokoliv narušení dalších orgánů, jinou zase zbavil genitálií jediným čistým řezem. Nebránila mu tma ani fakt, že ho v ulicích Londýna mohl kdokoliv při činu přistihnout.
Výročí brutálních vražd
Dnes je to přesně 130 let od chvíle, kdy se pach smrti začal ulicemi Londýna a zejména pak chudinskou čtvrtí Whitechapel šířit.
Prostitutka Emma Smithová sice rukou Jacka Rozparovače pravděpodobně nezemřela, její smrt však byla vůbec první z řady desítek dalších, které se v té době v blízkém okolí odehrály. Stejně jako prokazatelné řádění Jacka Rozparovače tak byla součástí speciálního policejního spisu „Vraždy ve Whitechapelu“.
Nejznámějšímu vrahovi historie nešlo o sex, své oběti chtěl prostě rozpárat.
První prokazatelně Rozparovačova vražda se odehrála v srpnu 1888 a další na sebe nenechaly dlouho čekat. Přestože jiní známí sérioví vrazi historie mezi svými činy nechávali rozmezí i několika let, maniak z Whitechapelu rozhodně neotálel a vraždil v rozmezí pár dnů, maximálně týdnů.
V noci na 30. září 1888 dokonce zabíjel hned dvakrát, protože krátce po první vraždě byl pravděpodobně vyrušen a nestihl tak svoje tradiční dílo dokonat.
Catherine Eddowesová, jedna z mnoha obětí Jacka Rozparovače.
S přibývajícími vraždami se pak stupňovala i jejich brutalita. Zatímco na prvních obětech našli policisté stopy bodných ran, těm dalším už chyběly orgány nebo části genitálií či obličeje. Jedno z těl možné Rozparovačovy oběti bylo natolik zohavené, že ho vyšetřovatelé ani nedokázali identifikovat.
Kdo je Jack Rozparovač?
Londýnská policie byla bezradná. Nasadila stovky vyšetřovatelů, prováděla jeden výslech za druhým, jenže výsledný efekt byl stále stejný, nikomu z podezřelých nikdy nedokázala vraždy Jacka Rozparovače přišít.
Mezi podezřelými byl třeba i princ Albert (vlevo) či autor Alenky v říši divů Lewis Carroll (vpravo).
Případ tak byl živnou půdou pro nejrůznější konspirační teorie, které totožnost Jacka Rozparovače připisovaly třeba otci Winstona Churchilla nebo vnukovi královny Viktorie a dědici trůnu princi Albertu Viktorovi. Jiné teorie zase pracují s možností, že vrahem vůbec nebyl muž, ale žena.
Podezřelý číslo jedna
Na případu ale někteří experti či amatérští vyšetřovatelé pracují dodnes. Jejich vůbec nejžhavějším kandidátem na sériového vraha z Whitechapelu se teprve před pár lety stal polský Žid Aaron Kosminski, vyučený kadeřník, který za jednoho z hlavních podezřelých platil už v době Rozparovačova řádění.
Usvědčovat ho má šátek jedné z obětí, který z místa činu odnesl jeden z policistů pro svou ženu. V jeho rodině se pak dědil až do roku 2007, kdy ho v aukci odkoupil britský podnikatel Russell Edwards, ve volném čase amatérský detektiv.
Takhle měl vypadat Aaron Kosminski, na něhož padá vůbec největší podezření.
Ten nechal klíčový důkaz podrobit zkoumání, které prý dokázalo, že se na něm skutečně nacházejí stopy DNA jak oběti, tak i podezřelého Kosminského.
Teorii navíc podporuje i fakt, že byl třiadvacetiletý Polák jen pár let po vraždách kvůli své paranoidní nenávisti k ženám a vražedným sklonům uvězněn v ústavu pro choromyslné, kde také v roce 1919 zemřel.
Fotogalerie |
14
10
7
7
7
4
