Česká vláda prožívá velké otřesy a my jsme tak aktuálně svědky jejího rozpadu v přímém přenosu. Poté, co ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš přednesl premiérovi Petru Fialovi své požadavky týkající se pirátské představy o fungování vlády, se premiér rozhodl Bartoše definitivně ke 30. září odvolat z funkce.
Nejen Bartoš a jeho Piráti zažili velký šok, velmi překvapení jsou i voliči a všichni s napětím sledujeme, co přinesou další dny. Nezvládnutou digitalizaci si přehazují premiér s ministrem dopravy jako horkou bramboru a není jisté, jak přesně se situace bude vyvíjet dál. Navíc velké spory panují i uvnitř strany samotné.
Ivan Bartoš.
Piráty v minulosti doprovázela řada odvolání, rezignací a skandálů. Ivan Bartoš například před rokem nepřijal rezignaci Jakuba Michálka, který se veřejně vyjádřil o toxicitě vnitřního fungování strany. Michálek tehdy prožíval deziluzi, kterou v něm vyvolaly dojmy z členství. Piráti ho tehdy v celostátním hlasování z postu širšího vedené sestřelili, a to přímo proti vůli šéfa strany Ivana Bartoše. Michálek také krátce před Bartošovým odvoláním mluvil o své nespokojenosti s fungováním ministerstva pod vedením předsedy strany: „Musíme pohnout s digitalizací stavebnictví a mít mandát to dotáhnout. Ivan Bartoš je v demisi jako stranický předseda, ale zůstává ministrem. Digitalizaci staveb musí dotáhnout. Rádi přijmeme opravdovou podporu od vládních stran, ale ne aby nadále přitápěly pod kotel, když máme výsledek dodat jako vláda.“
Buď byl Michálek naivní, nebo něco tušil a ucítil příležitost nahnat si body. Situace je totiž zoufalá a místa ve vládě jsou nejistá. Piráti totiž zvažují exodus, o kterém budou hlasovat koncem týdne. Skutečného Bartošova nástupce ve vedení strany poznáme až 9. listopadu, nicméně na vládní křesla dost možná přesednou jiní politici v nejbližších dnech. Ve hře jsou tak po Bartošovi místa dvě. Pokud skutečně Piráti odejdou, dalšího člena strany na ministerském místě očekávat rozhodně nemůžeme. A pak je tady post šéfa strany.
Kromě Ivana Bartoše by tedy měli odejít ještě dva pirátští ministři, a to ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Lipavský zatím hraje hru velkých gest, hlasitě dává na odiv, že pokud Piráti z vlády odejdou, rezignuje dokonce i na post člena strany. Někteří politologové ovšem soudí, že taková možnost by nedělala dobrotu, protože přepřahat na poslední roz zaběhnutého a poměrně úspěšného ministra by byla chyba.
Jan Lipavský, Juraj Blanár
Pak jsou tu ale názory, které mluví vyloženě pro odchod Lipavského, minimálně tedy z vlády. Pokud by ve vládě zůstal, mohl by si tím znepřátelit celou pirátskou stranu a ztratit její podporu. Krom toho by proti sobě mohl poštvat voliče a udělat ze sebe kariéristu, který je ochotný pro funkci a moc udělat naprosto cokoliv. Vít Rakušan zároveň dodává, že ho odchod Pirátů z vlády vůbec netěší, odchodem se totiž podle jeho slov důvěra voličů nezískává. Za STAN hodlá prosazovat zájmy své strany. Rozhodnutí Lipavského je tedy náročnou morální i politickou otázkou.
Připraveni přijít a odejít
Pravdou je, že odchod pirátů z vlády byl ve vzduchu už od počátku společného vládnutí a aktuální situace je jen potvrzením toho, že umí skutečně prudce reagovat. Podle průzkumů by tento rozkol a období deziluze neměl pro Piráty znamenat pohoršení v druhém kole krajských a senátních voleb, ty totiž pravděpodobně poznamená spíše tradiční nízká volební účast. Na příští parlamentní volby, které již klepu na dveře, to však patrně vliv mít bude.
Nicméně právě na zmíněného Lipavského přímo ukázal Bartoš už při své rezignaci. Lipavský je jedním z nejvýraznějších a nejpopulárnějších pirátů současnosti, a zároveň nejžhavějším kandidátem na předsednický post. Aktuálně je však v poměrně prekérním středu pozornosti médií, kolegů, ale i premiéra Fialy. Ten dnes Lipavskému vyjádřil podporu a označil ho za dobrého ministra. O jeho budoucnosti se bude s premiérem bavit v následujícím týdnu, kdy se má Lipavský vrátit z New Yorku. Zůstává tak trochu stranou a má poměrně klid na to si celou situaci promyslet.
Petr Fiala a Vít Rakušan
Teď už záleží jen na tom, čemu Lipavský takříkajíc podlehne. Buď se přidá k hromadnému odchodu (který by bez něj čítal dva členy vlády, tudíž by nebyl zas až tak hromadný), nebo se nechá uchlácholit slovy Petra Fialy. Doteď skromně mlžil argumenty, že si myslí, že by se na předsedu strany příliš nehodil. „V tuto chvíli se věnuji práci ministra zahraničních věcí. Navíc si myslím, že Piráti potřebují osobnost, která skutečně tu stranu sjednotí, a já z určité zkušenosti vím, že taková osobnost nejsem,“ řekl. To ovšem nedokáže pravděpodobně nikdo.
Na předsedkyni strany by totiž mohla kandidovat například i Janka Michailidu, která je známá svými radikálními názory a zcela otevřeně se hlásí ke krajně levicovému křídlu Pirátů. Ona by mohla být jednou z těch, na které svým výrokem ministr Lipavský cílil. Pokud by se čistě náhodou do čela strany dostala, fungování Pirátů by pravděpodobně nabralo úplný jiný směr. To se ovšem patrně nestane.
Další kandidátkou na post předsedkyně Pirátů by mohla být europoslankyně Markéta Gregorová. I ta ale veřejně popřela, že by na tento post chtěla kandidovat. Zvažuje ovšem křeslo místopředsedkyně. Zdá se tedy, že Gregorová přeci jen mocenské ambice má. Přesto tvrdí, že by její předsednictví nebylo fér ani k její voličům, ani k její straně. „Není fér k mým voličům ani ke straně, abych v této situaci vedla stranu do sněmovních voleb, do nichž nebudu kandidovat,“ vysvětlila. Zároveň by se ve skutečnosti jednalo o její znovuzvolení, protože to byla také ona, kdo spolu s Bartošem ze širšího vedení rezignoval. Vzhledem k jejím vlastním slovům a popularitě je ovšem pravděpodobné, že Gregorová skutečně vedle budoucího předsedy či předsedkyně nakonec stane.
A je to právě hlas Gregorové, který je aktuálně téměř nejčastěji slyšet vedle afektovaného Jakuba Michálka (který je ale i přes svou hlasitost vzhledem k jeho oblíbenosti ve straně ze hry). Pravidelná kritička vlády se proti ní rozohnila i tentokrát. Tvrdí, že i přes prvotní problémy se Bartošovi digitalizace ve skutečnosti povedla, a Kupka tak jako jeho dočasný nástupce jen slízne smetanu.
Piráti ve volbách utrpěli debakl. Mandát získala pouze Markéta Gregorová.
Také kritizuje, že premiér příliš neřešil podle ní mnohem závažnější problém s podezřelými aktivitami Pavla Blažka. „Jak jsem upozorňovala, Blažek zasahoval do živého vyšetřování v Brně, nevysvětlil setkání s lobbistou Martinem Nejedlým. Přesto stále zůstává ve funkci a od premiéra dostal jen ‚žlutou kartu‘. Takže je tady zcela zjevný nepoměr,“ ohrazuje se.
Kdo nakonec získá post předsedy nebo předsedkyně strany zjistíme velmi brzy. Je ovšem také možné, že pirátská strana stojí před kritickým okamžikem, který by dost snadno mohl znamenat jejich konec. I podle slov Ivana Bartoše, který stál u vzniku strany, aktuálně Piráti prožívají rozkol a hlubokou krizi spojenou s roztříštěním a neshodami. Může se také stát, že Piráty potká podobný osud, jako někdejší Věci veřejné. Piráti jsou totiž dost zralí na rozštěpení.
Fotogalerie |
