Hlídač státu pod palbou: Nástroj transparentnosti, nebo pirátská zbraň?​

  6:36aktualizováno  10:36
Nové vedení Pirátů - předseda Zdeněk Hřib a za nín trojice místopředsedů Hana...

Nové vedení Pirátů - předseda Zdeněk Hřib a za nín trojice místopředsedů Hana Hajnová, Martin Šmída a Michal Bláha | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Místopředseda Pirátské strany Michal Bláha je zakladatelem serveru Hlídač Státu, který se prezentuje jako nezávislý protikorupční nástroj pro kontrolu veřejných zakázek a smluv. Na serveru se dají vyhledávat informace o smlouvách, úřadech, politicích a kontrolovat toky veřejných peněz. Hlídač Státu ale nyní současně vydává politická prohlášení v narativu Pirátské strany v souvislosti s aktuálním děním kolem stávkové pohotovosti Pražských služeb (PSAS). Tím server budí silné pochybnosti o své nezávislosti.

Situace kolem stávkové pohotovosti každým dnem stále více eskaluje. Před jednáním pražského zastupitelstva v minulých týdnech se dokonce na 150 zaměstnanců PSAS sešlo kolem Mariánského náměstí, rozestavili popelářské vozy ověšené nápisy „Stop destrukci Pražských služeb“ či fotografiemi radní pro životní prostředí Jany Komrskové a náměstka primátora Zdeňka Hřiba (oba Piráti) s dovětkem „Škůdci Prahy“. Následně se vydali také do jednacího sálu.

Hřib spolu s Komrskovou naopak útočili na generálního ředitele Pražských služeb Patrika Romana kvůli jeho údajnému střetu zájmů kvůli společnosti JAPOS-STAV, ačkoli tento údajný střet zájmů byl již dříve jednoznačně vyvrácen. To potvrdily i závěry renomované advokátní kanceláře.

Stejnou rétoriku jako Hřib a Komrsková pak na sociální síti X zveřejnil právě server Hlídač Státu. Ačkoli se má jednat o nezávislý nástroj pro kontrolu veřejných smluv, zveřejňuje příspěvky, ve kterých používá stejný narativ jako další členové Pirátské strany ohledně údajného střetu zájmů generálního ředitele Pražských služeb. Prohlášení Hlídače Státu tak vzbuzují velmi silné pochybnosti o nestrannosti serveru. Naopak se zdá, že server slouží jako nástroj pro šíření politických prohlášení samotné Pirátské strany.

Sám Bláha je podle Kverulanta ve střetu zájmů i kvůli VZP Správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Co však překvapivé je zjištění, že členem správní rady VZP je od roku 2022 i Michal Bláha, místopředseda Pirátské strany, zakladatel a ředitel údajně nezávislého protikorupčního nástroje Hlídač Státu. Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima to považuje za ukázkový konflikt zájmů.

Od února 2022 Michal Bláha o velkých tocích veřejných peněz sám spolurozhoduje. Zvláště bolestivé je to například v případě, na který v lednu 2023 upozornil Radek Nohl ze Seznam Zpráv. Jde o to, že VZP plánuje rozdělit mezi čtyři zdravotnická zařízení odhadem 403 milionů korun a část získá i soukromá nemocnice, jejímž vlastníkem je poradce premiéra Petra Fialy.

Ani další Nohlovo odhalení nevyznívá pro členy správní rady VZP, a tedy ani pro Michala Bláhu příliš příznivě. V březnu 2024 vyšlo najevo, že řediteli VZP Zdeňku Kabátkovi zvýšila správní rada VZP v prosinci 2021 plat o téměř dvě třetiny. Místo 225 tisíc, které měsíčně bral od svého nástupu do čela VZP v roce 2012, činí nyní jeho pravidelný měsíční příjem 355 tisíc korun. K tomu mu navíc správní rada VZP, už za Michala Bláhy, schválila za rok 2022 roční odměnu 1,3 milionu korun a za rok 2023 už to bylo 1,6 milionu korun.

Konflikt zájmů Do funkce dosadili Bláhu politici z Pirátské strany. Vojtěch Razima je přesvědčen, že je možné stát buď vytvářet, podílet se na chodu jeho velké instituce, nebo jej kontrolovat, potažmo že politiky je možné buď kontrolovat, nebo se s nimi kamarádit. „Dělat obojí najednou je konflikt zájmů,“ zdůrazňuje Razima.

Michal Bláha se pro Expres.cz vyjádřil k celé věci takto: „Hlídač státu je a vždy byl nezávislou a apolitickou organizací. Jeho cílem je poskytovat veřejnosti přístup k datům a kontextu, které umožňují lepší kontrolu veřejné správy. Hlídač státu nikdy nepracoval na zakázku žádné politické strany a jeho výstupy nejsou ovlivněny žádnou politickou agendou. A tato data a kontext pravidelně poskytuje na svých sociálních účtech i pro kauzy, které jsou publikovány v jiných médiích – stejně jako v tomto případě. Vzhledem k mému politickému angažmá, pro odstranění jakýchkoliv pochyb, jsem přestal být ředitelem a statutárním zástupcem Hlídače státu již v roce 2024,“ napsal Bláha v reakci na otázky.

„Mé působení ve Správní radě VZP a v Hlídači státu jsou zcela oddělené role. Ve Správní radě VZP jsem nominantem za Piráty a STAN a díky svým zkušenostem jsem pomohl zastavit tunel za 8 miliard korun, čímž jsem VZP ušetřil minimálně polovinu této částky, “ uzavřel.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek