Brexit? Přijel Boris Johnson a našli jsme řešení, které vyhovuje jak Británii, tak Evropské unii. Po letech vyjednávání konečně dohoda. Pak jsme čekali, že ji v sobotu britská sněmovna schválí, ale zase nic.
Tímhle rozhodnutím zamezila možnosti hlasovat o dohodě o vystoupení. Nejdřív chce dokončit legislativu, kterou se dohoda promítne do britského práva. A Boris Johnson nejdřív trval na tom, že o prodloužení nepožádá, později ale dopis s žádostí o prodloužení do Bruselu poslal.
Každopádně by bylo nejlepší, kdyby britský parlament za týden stihl domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody schválit.
Tvrdý brexit, který nechce nikdo, tedy snad už tolik nehrozí. Evropský parlament může hlasovat klidně poslední den lhůty. Opozice v UK si evidentně přeje odklad a šanci na další referendum, které by brexit zvrátilo. Johnson ale říká, že všechno stihne i s domácí legislativou do 31. října.
Naše firmy, které obchodují v UK, a všichni občané, kterých se to týká, by hlavně už chtěli vědět, jak to bude, a ne pořád čekat na další zvraty a potácet se v chaosu. Potřebujeme, aby už konečně bylo jasno! EU udělala na své straně maximum a přijala kompromisy.
Řeknu vám, že bych fakt chtěl, aby EU byla mnohem akčnější. Debatovali jsme do dvou do rána o tom, jestli zahájíme vyjednávání o vstupu do EU s Albánií a Severní Makedonií. Čtete správně. Otázka nestála, jestli vstoupí teď, za rok, nebo napřesrok, ale jestli s námi vůbec můžou začít vyjednávat, a přitom oni souhlasí, že se změní metodologie u vyjednávání. A ani po pěti hodinách jsme se nedohodli.
Jsem hrozně zklamaný, že hlavně Francie, Nizozemí a taky Dánsko, které na každém rozšíření EU v minulosti vydělaly spoustu peněz díky rozšíření stabilního investičního prostředí pro své podnikatele, tentokrát odmítly podpořit dva státy, které se tolik snaží a které stojí o to být v EU.
Přitom je podpořili předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a oba několikrát vystoupili na jejich podporu.
Státy západního Balkánu dělají všechno pro to, aby splnily všechny podmínky, které jim ukládáme. Severní Makedonie dokonce změnila jméno i ústavu. Jasně, západní Balkán je složitý region a spousta Západoevropanů k němu má nedůvěru.
Ještě nedávno tam zuřila válka, tak jako i často v minulosti. Ale teď je tam klid i díky tomu, že se tyto státy snaží stát součástí EU. Cítí, že do Evropy patří, tak jako jsme to cítili my před patnácti lety. Chtějí být součástí nejlepšího mírového projektu: Evropské unie.
My jim teď tuhle naději bereme a po šesti hodinách úporné debaty o tom, kdo patří a nepatří do Evropy, jsme se dokázali shodnout jen na tom, že se k tomuto tématu v příštích šesti měsících vrátíme.
V pátek odpoledne přišla zpráva, že se čeká, že premiér Severní Makedonie Zoran Zaev, kterého jsem loni v červnu navštívil a který se zúčastnil i našeho summitu V4 se západním Balkánem na Pražském hradě, mluvili jsme spolu v New Yorku a psal jsem mu z Bruselu, zvažuje rezignaci. Zorana považuji za svého přítele. A na Radě jsem samozřejmě vystoupil na jeho podporu.
Já i představitelé pětadvaceti států, Evropské komise i Rady jsme do posledních sil vysvětlovali, proč je pro Evropu naprosto zásadní, aby západní Balkán zůstal stabilní a rozvíjel se. S premiéry V4 jsme napsali všem členům Evropské rady dopis, kde apelujeme na to, aby Severní Makedonie a Albánie dostaly pro vyjednávání o vstupu do EU zelenou.
Jenže jak už jsem psal, Nizozemí, Francie a Dánsko si postavily hlavu. Strašná škoda. Mezi zahájením vyjednávání a vstupem do EU uplyne pravděpodobně víc než patnáct let. I za to by Severní Makedonie a Albánie byly vděčné. Evropská unie ale nesplnila svůj slib a otočila se k nim zády.
V Severní Makedonii máme víc než padesát policistů. A co je úplně absurdní, byli to právě Makedonci, kdo nám v době největší migrační krize pomáhali v boji proti pašerákům. Přitom oni sami nebyli v Schengenu a bránili nás před migrací směrem z Řecka, které v Schengenu je...
Evropa je neschopná vyřešit migrační krizi, čeká nás další vlna a asi budeme těžko chtít od Severní Makedonie, aby nám znovu pomohla, když neplníme slovo.
Co k tomu říct. Jsem naštvaný a frustrovaný.