Kolem posypu růžových krystalků, velkých hrud i celých zdobně broušených valounů „himálajské“ soli se vytvořil gastronomicko-ezoterický kult. Přisuzují se jim nejrůznější schopnosti, od zdravějšího solení přes snižování rychlosti stárnutí po prostředek k efektivnímu hubnutí.
To vše od 180 korun za kilo. Kamenná růžová sůl se získává hlubinnou těžbou. Její světová naleziště jsou výskytem dost limitovaná, najdeme ji například v Pákistánu, v druhém největším solném dole světa, jímž je Khewra. Horníci ji tu dobývají podobně jako uhlí, s využitím těžké strojní techniky a sbíječek.
Celý proces je přitom k životnímu prostředí šetrný asi tak jako těžba uhlí. Ročně odtud do světa zamíří 350 tisíc tun soli.
„Pod zemí tu podle odhadů odpočívá zásoba vyčíslená na 85 milionů tun. Co to znamená? Že kromě vzácnosti ve smyslu geograficky omezeného výskytu zdroje není růžová sůl vlastně moc vzácná. A pochybné je to i s pointou zdraví,“ informoval server Ekolist.cz.
Himálajská růžová sůl obsahuje ve stopovém množství přes 84 jiných chemických prvků (i toxický arsen, beryllium, lehce radioaktivní cesium). Ty jí dodávají onu přitažlivou barvu. Jsou však obsaženy jen ve stopových koncentracích, dohromady tyto příměsi netvoří více než dvě procenta. Zbývajících 98 procent je obyčejný halit, tedy klasický chlorid sodný (NaCl). Obyčejná sůl.
Sůl z Pákistánu z vás lepší lidi neudělá. Stejně jako pití „značkových“ vod, které mají složení podobné jako jejich neluxusní kolegyně. Podobně jako je zdravé jíst luštěniny, nikdo však neříká, že do sebe musíte cpát jen exkluzivní černou čočku beluga, zdraví prospějete i hrachem, fazolemi nebo cizrnou.
Velmi diskutabilní je i kokosový olej, který byl svého času vyzdvihovaný jako zázrak, který spasí vaše tělo zevnitř i zvenku. Není tomu tak. V některých ohledech je dokonce nezdravější než máslo a sádlo dohromady, takže smažit na něm vše od palačinek po řízky není úplně dobrý nápad.
Přeceňovaný je také med. Zatímco tím prověřeným, nejlépe od tuzemského včelaře, svému zdraví prospějete, dovozovými kousky, které pocházejí bůhví odkud, maximálně poškádlíte hladinu krevního cukru.
„Med z regionů s tropickým klimatem“ obsahuje víc hydroxymethylfurfuralu. Ten značí, že byl opakovaně zahříván, je tak spíš jen sladkou hmotou bez významných nutričních hodnot. Moc si nepomůžete ani müsli tyčinkami, kde je dobré sledovat obsah cukru, vlákniny i tuku.
Fotogalerie |
