I deset let po událostech na Majdanu se stále objevují konspirační teorie, které byly umně využity například ruskou televizí Russia Today. Ta bezprostředně po událostech v Kyjevě v roce 2014 zveřejnila odposlechy mezi estonským ministrem zahraničí a šéfkou unijní diplomacie, v nichž se hovoří o spekulacích, že za střelbu na Majdanu mohou opoziční vůdci. Estonská strana následně tuto interpretaci odmítla jako manipulativní.
Podobné dezinformace přišly například od ruského serveru Life News, který citoval gruzínského generála tvrdícího, že mezi snajpry byli i Gruzíni. Tato tvrzení však nebyla nikdy soudně potvrzena a jsou považována za součást ruské propagandy snažící se zamlžit skutečné události.
V kontextu dalších obvinění se objevily zprávy, že „mezi snajpry, kteří v polovině února v centru Kyjeva stříleli, byli údajně čtyři ozbrojenci z Gruzie,“ což citoval ruský server Life News z výpovědi gruzínského generála Tristana Citelašviliho. I po jedné dekádě tato konspirační tvrzení rezonují ve veřejných diskuzích, což ukazuje na jejich dlouhodobý vliv.
Naposledy tak učinil minulý týden český diplomat Drulák, když prohlásil, že jeden ukrajinský soud měl nález, že v únoru 2022 ti, kdo stříleli na Majdanu, nebyli lidé Janukovyčova režimu. „Byli to, zdá se, gruzínští snajpři, jejichž cílem bylo vyostřit situaci a donutit Janukovyče k útěku,“ prohlásil v podcastu Echa 24. Na jeho slova ostře reagoval europoslanec Alexandr Vondra, který upozornil moderátora, že pokud se povede debata v tomto duchu, raději odejde ze studia.
Lež o gruzínských snajperech
Expert Radomír Mokryk, který dobře zná situaci uvnitř Ukrajiny a byl přímým účastníkem události na kyjevském náměstí Nezávislosti, upozorňuje, že procesy týkající se vražd na Majdanu jsou mimořádně složité a zahrnují desítky institucí a stovky vyšetřovatelů. Přesto již bylo dosaženo klíčových rozhodnutí, například v říjnu 2023 Svjatošynský soud v Kyjevě uznal za pachatele vražd příslušníky ukrajinských bezpečnostních složek. Zároveň soud jasně vyloučil účast „třetí strany“, což zpochybňuje teorii o gruzínských snajperech.
Radomyr Mokryk je ukrajinský historik a kulturolog. Vystudoval kulturologii na Lvovské národní univerzitě Ivana Franka a moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
„Soudy kolem Majdanu probíhají už řadu let, jedná se o desítky procesů, které se věnují různým epizodám a událostem, které se odehrály v Kyjevě v zimě 2013/2014. Jedná se o nesmírně složitý proces, do kterého jsou zapojeny desítky institucí, stovky vyšetřovatelů, obětí a zločinců. V některých záležitostech skutečně zůstává také otázkou efektivita ukrajinského systému soudnictví, ukrajinský právní systém umožňuje různé způsoby ‚legálního protahování‘, proto se tyto procesy protáhly až na deset let,“ vysvětluje Mokryk.
Záběry masakru z ledna a února 2014. Upozorňujeme, že snímky obsahují drastické záběry.
Během několikahodinové střelby ze střech a desítky mrtvých v ulicích. Během jediného týdne pouličních střetů zemřelo v centru ukrajinské metropole a dalších městech 107 demonstrantů a třináct policistů.
Podle Mokryka není pravda, že by nikdo nebyl za vraždy na Majdanu stíhán nebo odsouzen. Klíčové rozhodnutí padlo v říjnu 2023, kdy Svjatošynský soud v Kyjevě stanovil, že vraždy v únoru 2014 na Majdanu páchali příslušníci ukrajinských složek – ať už Berkutu, policie nebo „vnitřních vojsk“.
„Jasně rozhodl, že bezprostředně žádná ‚třetí strana‘ se vražd neúčastnila. To samozřejmě nevylučuje vliv a tlak ruské strany na vydání zločinných rozkazů a politických rozhodování (není asi náhodné, že bývalý prezident Janukovyč a tehdejší ministr vnitra Zacharčenko se skrývají právě v Rusku), jednalo se ale o zapojování na vyšší úrovni, tedy rozhodování a vydávání rozkazů, nikoliv o bezprostřední vraždění. V jistém smyslu nemusí být pro Ukrajince příjemná zpráva, jelikož tento zločinný rozkaz plnili také Ukrajinci,“ míní Mokryk.
Jedno doživotí a dvě zproštění viny
Dále vysvětluje, že právní základ, na kterém byli odsouzeni, bylo „plnění zločinných rozkazů“, které mělo za následek smrt desítek lidí. Současně ale vylučuje bezprostřední zapojení ať už ruských agentů nebo „gruzínských odstřelovačů“. Verzi o účasti gruzínských snajprů aktivně propagovala právě strana obhájců Janukovyče – nikdy ale nebyla potvrzena u žádného soudu.
„Jedná se o typický nástroj ruské propagandy – generovat velké množství verzí s tím, že nakonec to u člověka vyvolá dojem ‚že asi to nebude tak jednoznačné‘. V případě takových tvrzení ale je lepší se podívat do registru soudních rozsudků, který je veřejně dostupný, než apelovat na zahraniční experty a jejich pochybná tvrzení,“ dodává Mokryk.
Záběry masakru z ledna a února 2014.
Výměna vrahů za zajaté z Donbasu
Mimochodem na základě tohoto rozsudku Svjatošynského soudu byli tři příslušníci Berkutu odsouzeni – jeden na doživotí, další dva dostali 15 let vězení a dva byli zproštěni viny. Takových rozsudků v minulých letech na Ukrajině padlo více. Což ale zdaleka neznamená, že můžeme považovat případ vražd na Majdanu za uzavřený, stále tady zůstává řada věcí, které ještě musí být objasněny a vyhodnoceny.
Mokryk připouští, že soudy a usvědčení všech viníků velmi komplikuje výměna několika klíčových příslušníků Berkutu ještě na konci roku 2019. Dodnes je tato situace vnímána na Ukrajině rozporuplně. Na jedné straně to, že Ukrajina vyhověla ruským požadavkům a do výměny zajatců zařadila pětici příslušníků Berkutu, umožnilo provést rozsáhlou výměnu zajatců (na Ukrajinu se tehdy vrátilo 73 lidí – jak civilistů, tak vojáků). Současně to ale výrazně zkomplikovalo i beztak složitý proces hledání spravedlnosti pro oběti vražd na Majdanu.
„Charakteristicky, tito lidé byli vydáni do loutkových útvarů DLR a LLR, ale skoro všichni již mají ruské občanství, žijí v Rusku nebo se dokonce zapojili do války proti Ukrajině na straně Ruské federace. Na tomto základě není složité pochopit, kdo řídí veškeré procesy válečné agrese proti Ukrajině již od roku 2014,“ uzavírá Mokryk.
Fotogalerie |
