Česko v mírumilovnosti zválcovalo skandinávské státy a mohou za to uprchlíci

Globální mírový index se určuje na základě četnosti ozbrojených konfliktů, napětí, krizí, politického teroru či zločinnosti v té které ze 163 zemí, kde se průzkum provádí. Situace se zhoršila v 91 zemích a naopak zlepšila v 71 státech.

Globální ekonomické a politické nepokoje vyhnaly vůbec poprvé z domovů celé procento světové populace, která se rozhodla migrovat do jiných zemí. Počet obětí válek vzrostl od roku 2006 do roku 2016 o 246 procent. A vyhlídky na zlepšení jsou mizivé.

Nejméně mírové země jsou Sýrie, Afghánistán, Jižní Súdán, Irák a Somálsko a jezdit do nich jinak než z donucení je velmi riskantní. Nejklidnější pětici států tvoří Island, Nový Zéland, Rakousko, Portugalsko a Dánsko. Sedmou pozici podle Globálního mírového indexu obsadila Česká republika.

Evropa je celkově vnímaná jako nejklidnější světový region, ale situace se zhoršila a potvrdila se tendence z předešlých let. Třiadvacet ze třiceti šesti zemí se stalo neklidnějšími. Podle indexu je to výsledkem rostoucího politického napětí, zhoršením vztahů mezi státy a ukazuje se i dopad uprchlické krize.

Česká republika se umístila na sedmé příčce podle Globálního mírového indexu.

Tradičně mírumilovné ráje na zemi v podobě skandinávských států, jako je Norsko nebo Švédsko, se ani nedostaly do první desítky, v níž před deseti lety – na rozdíl od České republiky – zaujímaly přední místa.

Svou zásluhu na tom má zvýšení teroristických hrozeb a kriminalita spojená s přijetím stovek tisíc migrantů s odlišnými návyky.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:54 pátek 5. října 2018. Anketa je uzavřena.

  • 51
  • 8
  • 8
  • 6
  • 5
  • 5