Boj za rasovou rovnoprávnost si za cíl své kritiky vybral všechny možné oblasti lidského života. Nově to schytává klasická hudba, z níž si měli běloši udělat své privilegium.
Že je tento hudební žánr až příliš „bílý“, potvrzuje Paul May, profesor montrealské univerzity.
Podle něj se populace stává stále rozmanitější a přizpůsobit by se tomu měla i hudba.
„Pokles zájmu o klasickou hudbu je dnes už nepřehlédnutelný. V konfrontaci s tímto poklesem, který v USA probíhá už léta, je dnes klasická hudba navíc obviňována i z toho, že neladí se stále rostoucí různorodostí americké populace. A to až do takové míry, že se v dlouhodobém horizontu její další přežití stává otázkou ano či ne,“ říká May, podle něhož se buď hudba dokáže změnit a přizpůsobit, nebo ji čeká zánik.
Klesající zájem o klasickou hudbu dokazují také statistiky. Je prý těžké přilákat do orchestrů černošské hudebníky, dokud bude prostředí plné pouze bělochů.
Z údajů Ligy amerických orchestrů z roku 2016 vyplývá, že černoši se na celkovém složení podílejí jen z 1,8 procenta a Latinoameričané z 2,5 procenta.
V USA nejčastěji zní hudební díla od evropských skladatelů, kteří byli běloši, a tak ani v tomto ohledu nesplňuje klasická hudba požadavky moderní doby v Americe.
Časopis New Music USA už produkuje články, v nichž vyzývá k bojkotu moderní hudby, která si podle něj zaslouží zemřít.
„Západní klasická hudba není o kultuře. Je to o bělosti. Je to kombinace evropských tradic, která slouží velkému přesvědčení, že bělost má kulturu. Kulturu, která je nadřazena všem ostatním. Hlavním účelem je být kulturní kotvou pro mýtus bílé nadvlády,“ píše časopis, jenž výjimky v čistě bílém kolektivu nazývá „exotickými hosty“, kteří mají posloužit jen jako zábava pro bílé publikum.
Ve Spojených státech patří mezi nejslavnější orchestry ty z Chicaga a Los Angeles. Jejich fungování podporují zejména privátní dárci, kteří jsou převážně... Ano, běloši.
Fotogalerie |
207
51
34
20
18
18
