Ze dvou zdrojů máme informaci, že se mezi kačery vede válka o zachování keše v Motolském potoce, většina hráčů prý ale stojí jednoznačně za jejím zachováním. Jaká situace v komunitě doopravdy je?
Žádná válka se nevede. Já se pohybuji v širokém okruhu hráčů, jsem členem různých fór či facebookových skupin a musím říct, že 90 % lidí to vidí jednoznačně stejně: Chtějí tu keš zachovat. Teď však není aktivní, byla pozastavena. Vzhledem k té tragédii ji okamžitě vypnul reviewer a je zamčena i samotným provozovatelem serveru Geocaching.com. Pokud by teď ale došlo k tomu, že bude definitivně zrušena, tak by to mohl být velmi špatný precedens pro to, aby se začaly rušit všechny podobné keše napříč republikou. Jenže takové keše jsou nejzajímavější, byla by škoda je všechny zrušit.
I přes tragédii, která se tam stala?
To, že se v Motolském potoce stala tragédie, je samozřejmě špatně. Ta tragédie však není vinou keše ani autora nebo reviewera, který ji povolil, ale těch lidí, kteří nedbali všech výstrah. Svědčí o tom už jen to, kolik mají podobné keše odlovů, a nic se při nich nikdy nestalo. Ti čtyři porušili základní bezpečnostní pravidla. Nerespektovali předpověď počasí, vždyť bouřky byly hlášeny tři dny dopředu, a nerespektovali ani výzvy vlastníků keše, kde bylo přímo napsáno, že se tam nesmí chodit, když přívalové deště či bouřky hrozí. Já to třeba beru automaticky, jako řízení vozidla, při něm také respektuji dopravní značení. Oni ale absolutně ignorovali základní pravidla a pak je jasné, že se něco může stát. A tady se bohužel stalo.
Náš zdroj promluvil o tom, že za názor, že zmíněná keška přímo volala po tragédii, hrozí vyloučení z komunity. Je vůbec něco takového možné?
Vyloučit někoho z komunity nejde, nemáme žádné členství, nic takového. Nejsme žádná sekta, která někoho přijme a někoho vyhodí, tak to nefunguje. Geocaching je hra, kterou může hrát úplně kdokoliv. Může se pak cítit jako člen komunity, nikdo mu ale tu hru nezakáže. Nejde nikoho vyloučit.
Kolik přesně má keš v Motolském potoce odlovů?
Byla tam ukryta v roce 2009 a od té doby má 900 nálezů. Když se tedy zaměříme na tuhle konkrétní keš, tak ji za 9 let odlovilo 900 lidí, to je sto lidí ročně, a nikomu se doteď nic nestalo. A to se bavíme o jedné jediné keši. V tom Motolském potoce je ještě jedna další a různě po republice jsou desítky takových, řekl bych i náročnějších. Ne nebezpečných, to není víceméně žádná keš v České republice, ale náročnějších. Takže kde je potom chyba, když mají ty keše tisíce odlovů a něco se stane doslova pár jedincům?
Tvrzení našeho zdroje, že geocaching jen v Česku způsobil už několik smrtelných nehod, je tedy nesmysl?
Já absolutně nechápu, kde to ten člověk mohl vzít. Ti dva, kteří zemřeli v Motolském potoce, jsou první dvě opravdu potvrzené oběti geocachingu v Česku. Jako první se často uvádí oběť z roku 2005, kdy se nějaký mladík zřítil ze čtyřicetimetrového srázu, tam ale nebyla spojitost s geocachingem prokázána. Mohlo to tak být, ale nikdy se to nepotvrdilo. Jako druhá se často uvádí oběť z roku 2012, to byl náš kamarád, ale šlo prokazatelně o sebevraždu. Shodou okolností si k ní zvolil pilíř mostu, který byl hned vedle dalšího pilíře, kde byla ukryta keš.
Co z komunity vím, tak těch obětí není ani na celém světě více než šest nebo osm. Za osmnáct let historie téhle zábavy. A většinou to byli přitroublí Američané, kteří lezli na skálu a spadli z ní. Opravdu nevím, kde někdo vzal osmnáct až čtyřiadvacet obětí.
Co si myslíte o tvrzení, že geocaching je nebezpečnou zábavou, při níž se často riskuje a porušují se zákazy?
Geocaching je hra, sport. A jako takový má nějaký vývoj. Někdo začne nejdřív hledat městské krabičky, pak mu to přestane stačit, tak jde do přírody. Pak třeba zjistí, že jsou těžší krabičky, třeba na luštění. Ta hra se vyvíjí a vy lovíte těžší a těžší keše. Takže se postupně někdo může dostat až k tomu, že najednou začne lovit ty keše, které jsou terénně nejtěžší. K těm potřebujete třeba už i potápěčskou výbavu, protože jsou na dně rybníka, nebo třeba horolezeckou výbavu, protože mohou být na skále nebo na stromě.
Mně z toho článku přišlo, že se o těžších keších vyjadřuje někdo, kdo žádnou takovou v životě neulovil a neví, o čem mluví. Nebezpečné je dneska cokoliv, když to děláte tak, jak nemáte. Když třeba lezu na skálu, tak si vezmu helmu, lano a někoho, kdo mě jistí. To je základ. Někdo mluví o tom, že jsme sekta a banda bláznů, kteří dělají nebezpečné věci, to mi ale nepřijde fér. Máme jen netradiční koníček, který nás mnohdy mimo jiné zavede i na méně navštěvovaná místa a kvůli kterému děláme mnoho nezvyklých činností. Ale to je na tom to nejlepší. Vše, co děláme, je ale na jedinci, aby to dělal bezpečně, ať už leze po skále, na strom, do podzemí, potápí se, nebo jede na kole.
Pořádáme spoustu tzv. eventů, kde nejen posedíme a pokecáme, ale navzájem se i učíme, radíme si, předáváme zkušenosti. Nebo pořádáme třeba eventy, při nichž se snažíme pomoci přírodě. Jdeme třeba uklidit kus lesa nebo sedneme na lodě a vyrazíme vyčistit břehy nějaké řeky nebo potoka. Věnujeme těm eventům vlastní čas, úsilí a mnohdy i peníze, já si kvůli nim koupil třeba raft.
Jak to v geocachingu funguje s pravidly?
Pokud se budeme bavit o geocachingu, který provozuje společnost Groundspeak, která sídlí v Seattlu, tak to je nejrozšířenější typ hry a svoje pravidla má. Těmi se musí řídit všichni revieweři, kteří schvalují keše, a také majitelé keší. Pak existují některé národní úpravy pravidel, to jsou spíše upřesnění výkladů a některých detailů. Jiná pravidla platí pro zakládání keší v pobřežních státech, jiná zase ve vnitrozemských. Mohou být odlišná třeba i kvůli různým formám zákona. Existují tedy globální pravidla, která se pak můžou v různých zemích lehce upravovat.
Pak tu jsou ještě další alternativy, které vznikly právě proto, že se někomu ta nastavená pravidla nelíbila. V Polsku je například doména Opencaching, ta prakticky nemá pravidla žádná a nebál bych se tvrdit, že tam nebezpečné keše jsou.
A pravidla v Česku?
Já sám mám keše zatím jen z Evropy, ale z těch několika zemí, které mám odlovené, můžu říct, že máme na zakládání keší asi nejpřísnější pravidla. A to se zaměřuji na těžší a obtížnější keše, nebaví mě chodit po městě a lovit je za okapem.
V květnu se ale ředitel pražské zoo Miroslav Bobek nechal slyšet, že mají v areálu zoo problém s tím, že jim hráči geocachingu zakládají keše mimo trasy určené pro návštěvníky. Jedna byla třeba i v blízkosti výběhu s vlky. Kačeři tak při jejich hledání porušovali návštěvní řád.
Abych se přiznal, já žádnou z těchto keší nelovil, takže nevím, kde přesně byly. Vím o nich jen z médií a z doslechu, takže o tomhle nemůžu mluvit úplně konkrétně. Nicméně každá keš prochází nějakým schvalovacím procesem a jsme jenom lidi, takže když reviewer zná zakladatele a ví, že má dobré keše a splňuje vždy pravidla, tak po něm třeba už nechce dokazovat všechno. Když ví, že založil dvacet keší a s žádnou nebyl problém, tak u té jednadvacáté řekne: Nemusíš mi posílat dvacet fotek, stačí mi tři. Pokud „owner“ v tu chvíli něco zatají, reviewer to nemá šanci zjistit. Netuším ale, jestli tohle byl ten případ.
Není tedy možnost, jak obcházení pravidel předejít?
Většinou to funguje tak, že když náhodou taková keš proklouzne schvalovacím procesem, za což reviewer nemůže, protože za svou práci není placen a nemá většinou čas objíždět a kontrolovat všechny keše fyzicky, tak hráči jdou a nahlásí, že něco není v pořádku. Geocaching je ale založený na tom, že nechceme, aby ty keše někdo jen tak objevil, takže je schováváme na místa, kde je nemůže najít a zničit náhodný kolemjdoucí. Pokud se tedy hráčům nezdá, že by s danou keší bylo něco špatně, tak to prostě nenahlásí a nikdo se nic nedozví. Možná to takhle bylo i s keší v zoo.
Myslím ale, že pokud by to bylo opravdu nebezpečné, tak by ji někdo nahlásil už dřív. Může se tam stát třeba i to, že nějaký začátečník, nebo třeba náhodný nálezce, keš nevrátí přesně tam, kde ji našel. A kačeři to potom hledají a mohou se dostat i do míst, kde by být neměli, ale nikoliv vinou keše nebo „ownera“, ale vlastní neopatrností.
Mohlo třeba právě to vadit našemu zdroji, který komunitu kačerů kritizuje? Jak si jeho postoje vysvětlujete?
To, co říká, jsou názory tak jednoho člověka z tisíce. Všichni jsme jenom lidé a i mezi takovým počtem lidí, jako je 70 tisíc hráčů geocachingu v ČR, se prostě může najít nějaký blbec. Minimálně dva takové tu máme, dělají bordel a zlou krev napříč celým geocachingem. Přitom úplně zbytečně, kazí to ostatním.
Spousta „kešek“ je ukryta v přírodě a často v náročném terénu.
Jeden takový člověk má problém třeba s kešemi v chráněných krajinných oblastech. Tam se člověk má pohybovat po oficiálních cestách, ale když chcete schovat kešku, tak to musí být někam, kde ji náhodní kolemjdoucí nenajdou. Jdete za první, druhý nebo třetí strom a tam ji schováte. Takže ano, kačer, který tu kešku jde odlovit, tak poruší pravidla CHKO, protože se pohybuje dva nebo tři metry od té oficiální cesty. A konkrétně tohle neustále napadá ten jeden člověk, byl kvůli němu obrovský humbuk třeba v Tatrách. Přitom když si chcete v CHKO odskočit, tak také jdete za první, druhý nebo třetí strom. Pokud bychom se striktně zaměřili na pravidla, tak je to opravdu jejich porušení, ale zároveň je to prostě běžná věc. Existují vyjádření různých CHKO na toho člověka, že se už jeho připomínkami a bonzáctvím nezaobírají, protože je to jen prudič.
Důležité je zmínit, že dnešní pravidla už nedovolují založit v CHKO keš, která je mimo zpevněné cesty. Ale některé keše tam byly z dřívějších dob, nikomu nevadily, a tak je nikdo nerušil. Zasadil se o to až právě ten člověk.
Fotogalerie |
