Neděle 29. března 2020, svátek má Taťána
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz

    Generál Šedivý: Česko potřebuje bojovou divizi a zdatnější vojáky!

    • Druhý díl rozhovoru s generálem Šedivým
    • V jaké stavu se nachází česká armáda?
    • Proč nemáme tolik bojových jednotek?
    • Jak jsou na tom naše zálohy?
    • Jsme připraveni na válku v Evropě?

    Generál Jiří Šedivý v rozhovoru pro Expres o současném stavu české armády. | foto: army.cz

    Fotogalerie

    Kde si myslíte, že se česká armáda nachází dnes po 13 letech, co jste odešel z jejího čela?

    Armáda nepochybně prošla významným obdobím. V prvé řadě byla provedena profesionalizace armády, což je změna zcela zásadní. Armáda se toho podle mě zhostila dobře, nedošlo k žádnému drastickému přerušení jejích schopností.

    To zní krásně, ale jistě najdete i výhrady.

    V době, kdy jsme připravovali reformu, tak se tým tehdejšího náměstka Škopka (generálmajor a vládní zmocněnec pro přípravu armádní reformy v letech 2001 až 2002 - pozn. redakce ) dopustil některých chyb, na které armáda doplácí i dnes. Hlavní pozornost byla totiž věnována organizačním změnám a jaksi se zapomnělo na to, že ústředním bodem vždy musí být člověk – voják.

    Vypracoval jste plán, jak bude vypadat česká armáda v roce 2015. Do jaké míry se naplnily vaše vize?

    Jen částečně. Zásadní byl onen odklon od toho, že armáda musí být postavena na člověku, který je jejím základním stavebním prvkem. Zároveň naše koncepce, která se nepoužila, počítala se zachováním jedné mechanizované divize, k čemuž nás vedly zkušenosti. Škopkova reforma divizi zrušila a snížil se počet mechanizovaných brigád. Následně došlo k redukci rozpočtů a není žádné tajemství, že tým vedený Škopkem byl první, co z té armády utekl a šel do civilu. Když se z toho armáda vzpamatovala přišla finanční krize a další omezení rozpočtu, která se na armádě podepsala.

    Jiří Šedivý, generál v záloze

    Před rokem 1989 sloužil jako velitel tankového pluku a měl pověst tvrdého vojáka. V roce 1993 odešel na rok studovat do USA. Po absolvování studia velel brigádě rychlého nasazení. Dva roky stojí v čele českého kontingentu v Bosně a Hercegovině v rámci operace IFOR. Po návratu z válečné mise jeho kariéra raketově stoupá. Nejprve se stává inspektorem pozemního vojska, pak velitelem všech vojsk a v roce 1998 ho prezident Václav Havel jmenuje náčelníkem generálního štábu. V následujících letech se snažil o rekonstrukci české armády, přičemž narážel na politická zadání. V roce 2002 končí ve funkci a odchází do zálohy. Po odchodu z armády podniká v oblasti bezpečnostního poradenství. Neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu.

    Nemyslíte si, že česká armáda by se měla rozrůstat o bojové jednotky a nenést na sobě jen nálepku chemiků a lékařů, byť špičkových?

    To je přesně ten konflikt, o kterém jsem mluvil. Mluvili jsem o tom i s představiteli zahraničních armád a například Britové nás upozornili, že musí být alespoň pětinásobná rotace na zahraničních misích, což je jádro mírové profesionální armády. Plus i Američané říkali, že by měly být zachovány vševojskové jednotky. A ani k jednomu nedošlo.

    Proč se tak stalo?

    My jsme dříve ty schopné jednotky měli a ta reforma je rozbila. Až za generála Picka se armáda začala k těm osvědčeným strukturám vracet, ale už tam byla nějaká časová mezera. Mechanizovaná brigáda se už dnes pravděpodobně nepostaví, ale zvyšuje se počet praporů tak, jak byl původně koncipován.

    U nás jsme si zvykli na to, že armáda je spíše upozaděná, vojáci jsou někde na misích a v běžném životě je není vidět. Jak to vidíte?

    Být v misi je a byla prestiž, ale nemůžete tam být každý rok. Vytváří to skupinu lidí, co se tomu vyhýbají, ale i skupinu lidí, co tam tráví veškerý čas. To pak i rozbíjí rodiny a není dobré dělat si z toho životní styl. V armádě docházelo ke stagnaci a bylo i období, kdy se nepřijímali ani vojáci z povolání. Nesmíme zapomínat na to, že armáda sehrává důležitou roli během různých živelných nebo humanitárních katastrof a všude tam, kde je potřeba pomoc lidí vycvičených zvládat tyto situace.

    Dobře, ale nemyslíte si naše armáda má poněkud zašedlý obraz?

    Nemyslím si, že by na tom byla armáda špatně. V roce 1993, když jsme tu armádu začali budovat, byl voják z povolání na společenském žebříčku někde u uklízečky. Dnes jsme na tom lépe.

    Slavnostní vojenská přísaha v Praze na Hradčasnkém náměstí.

    Slavnostní vojenská přísaha v Praze na Hradčasnkém náměstí.

    O armádu je díky uprchlické krizi zvýšený zájem, lidé se hlásí do aktivních záloh. I kdyby nastala znovu odvodová povinnost, nebojíte se, že dnešní mladí muži mají fyzické nedostatky a nesplnili by kritéria jak na fyzickou zdatnost, tak na psychické předpoklady?

    Ano, tento trend snižujících se fyzických předpokladů tu bohužel je. Mohli jsme to v nedávné době vidět například u policie, kde zájemci jsou, ale musí se odmítat, protože nesplní požadavky. Není to ale vůbec něco typicky českého, děje se to po celém světě.

    Jsme tedy banda simulantů, jak se píše ve Švejkovi?

    (Smích) Samozřejmě, že armáda předpokládá, že vojáci by měli být stoprocentně fyzicky zdatní, ale když jsem byl v Americe u jednotky, kterou bychom mohli považovat za elitní, byl jsem překvapen, že tam byli i vojáci s brýlemi. Samozřejmě vše má své meze, do tanku člověka s brýlemi asi posadit nemůžeme, ale občas s přihlédnutím ke všem okolnostem lze drobné nedostatky prominout, protože vlastně nejsou tak moc na škodu.

    Co si myslíte o tom, že část vojáků a důstojníků zastává otevřeně proruské postoje a vymezují se proti NATO, jehož jsme členy? Nemohlo by právě toto armádě uškodit?

    Samozřejmě, tyto tendence tu jsou, ať už to byli Českoslovenští vojáci v záloze, které založil bývalý vojenský lékař Marek Obrtel, nebo kdokoliv jiný. Víme o nich, protože jsou v médiích vidět. Jsou to ale dílčí názory, na které, pokud při nich nedochází k páchání něčeho protiprávního, má každý právo. Nemyslím, že by to jakkoliv armádu poškozovalo a ohrožovalo.

    Skupina Českoslovenští vojáci v záloze vyznává výrazně proruské postoje. Její...

    Skupina Českoslovenští vojáci v záloze vyznává výrazně proruské postoje. Její členové se zúčastnili i demonstrace na Albertově 17. listopadu loňského roku.

    Jaký je v současné době v Čechách přístup k válečným veteránům?

    V prvé řadě je nutno rozlišovat mezi druhoválečnými veterány a veterány z moderních konfliktů, kam se pro svou účast na misi IFOR řadím i já. I díky jejich počtu musíme mezi přístupu k nim rozlišovat. Všem by mělo náležet určitě prokazování morální úcty. V mnoha zahraničních státech je služba v zahraniční válečné misi brána jako důkaz úspěšnosti a toho, že ten člověk je například schopen vykonávat složitou manažerskou funkci.

    V souvislosti s útoky v Paříži a uprchlickou krizí se opět vytahuje karta společné evropské armády. Myslíte si, že je reálný její vznik?

    Nevěřím tomu. Za prvé v Evropě není stát s natolik silnou armádou jako má například USA nebo Rusko, která by byla základním tělesem, na které by se ostatní nabalovali. Za druhé si Evropa zvykla na to, že tu Američani po druhé světové válce vždycky jsou a za třetí všechny státy redukovaly armádní rozpočty na minimum a vytvoření pevného společného rozpočtu je utopií.

    Generál Šedivý s redaktory Expresu

    Generál Šedivý s redaktory Expresu

    A asi nejdůležitějším problémem, že není možné potlačit národní zájmy jednotlivých států?

    To je zásadní problém. Ta společná armáda by musela být něco jako cizinecká legie a na to se obávám, že Evropská unie prostě nemá.Když jsme byli v Bosně nebo v Afghánistánu, vždy jsme měli takzvanou červenou kartu, kdy jsme mohli říct, že něco je proti zájmům České republiky a ta možnost se i používala. Každý stát chrání své národní zájmy a popřít to by bylo popřením té armády. Teoreticky by to fungovat mohlo, ale prakticky opravdu ne. Musel by tu snad jedině být tak obrovský konflikt, že by to k tomu Evropu donutilo. Vždyť i za druhé světové války se Britové a Francouzi nebyli schopni leckdy dohodnout.

    První část rozhovoru s generálem Šedivým naleznete zde.

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 5:00 2. června 2016. Anketa je uzavřena.

    • Super
      66
    • Trapas
      19
    • Tvl
      14
    • Haha
      13
    • Cože
      12
    • Sladký
      12
    Premium

    Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

    V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

    Premium

    Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

    Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

    Premium

    Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

    Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

    Komentáře
    Vezmeme vás na titulní stranu
    Neděle 29. března 2020, svátek má Taťána
    • schránka
    • Přihlásit Můj účet
    EXPRES

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • jít naiDNES.cz