Prvního prosince začne platit zákon o elektronické evidenci tržeb, který hýbal veřejnou diskusí jako málokterý zákon před ním. Povinnost elektronicky evidovat tržby vyvolala mnohdy velmi vyostřené debaty. Jedni považují EET za nutný nástroj ke zlepšení výběru daní a odhalování daňových úniků, druzí za smrtící zásah do podnikání a pokus o totalitní likvidaci soukromého sektoru. Pravda je jako vždy někde mezi.
Debaty o EET se většinou stáčely právě na výše zmíněnou politickou úroveň. Málo koho přitom zajímalo jak bude reálně systém fungovat a jaké budou jeho nároky na provoz. Vzhledem k tomu, že pro asi nejtypičtější povinné subjekty, kterými jsou různá gastronomická a restaurační zařízení, začne povinnost užívat EET platit, rozhodli jsme se na Expresu EET vyzkoušet v praxi.
Společnost Storyous, která je dodavatelem komplexních řešení pro gastronimické pokladní systému na své tiskové konferenci poprvé předvedla, jak EET bude fungovat. Na první pohlede vše vypadá jednoduše a tak si celý proces rozebereme bod po bodu.
1. Koho se EET týká
Gastronomických subjektů, kterých se EET dotkne je v Česku zhruba 41 tisíc. Z toho asi jen pouhá čtvrtina je na zavedení EET připravena. Zbylé provozovny buď přípravy odkládají nebo se je rozhodly rovnou bojkotovat. Nejlépe na tom jsou s připraveností provozovny v Praze, Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Nejhůře jsou připravené severní Čechy a Moravskoslezský kraj.
Rozhraní pokladny napojené na elektronickou evidenci je intuitivní.
2. Co provozovatelé potřebují a kolik to stojí
Nutností pro každého hostinského je, aby měl pokladnu podporující připojení k systému EET spravovanému ministerstvem financí. Nejlevnějším řešením jsou aplikace v chytrých telefonech od zhruba 3000 korun, pořízení sofistikovanější pokladny s komplexním systémem, který kromě samotné elektronické evidence zvládá i další pro provoz užitečné věci je pak otázkou 7 a více tisíc.
Základní vybavení pro EET - tablet sloužící jako pokladna napojený na internet a tiskárna účtenek.
K tomu je pochopitelně nutno započítat náklady na internetové připojení, které v současnosti 13,5% provozovatelů ani nemá.. Kdo už nyní pracuje s elektronickými pokladnami, ten pochopitelně ušetří. Vynásobíme li počet povinných zařízení průměrnými náklady na pořízení potřebného vybavení, za zavedení EET utratí restauratéři asi půl miliardy korun.
3. Jak to celé funguje?
Princip fungování EET, který předvedl technický ředitel Storyous Václav Synáček je jednoduchý. K systému připojené zařízení, například tablet klasickým způsobem zpracovává objednávky u jednotlivých stolů. Při placení ať už hotově nebo kartou se pak nejprve spojí se systémem ministerstva financí a ten pak dané účtence přidělí unikátní fiskální identifikační kód, který se vytiskne na účet, který si odnese zákazník.
Pro ty provozovatele, kteří na systému elektronických pokladen již pracují se nic nezmění, jen mezi uzavřením účtu hosta a jeho vytištěním proběhne spojení se servery ministerstva. To v testovacím prostředí trvá zhruba půl sekundy, v ostrém provozu se pak očekává, že komunikace se serverem a vytištění účtenky proběhne do dvou sekund.
4. Co vidíme na účtence?
Účtenka, kterou zákazník dostane obsahuje kromě identifikačních údajů provozovny interní číslo účtenky, jednotlivé účetní položky a přidělený fiskální identifikační kód dané účtenky. Nemusíte mít strach, že na ministerstvu uvidí, co přesně jste si dali. Finanční správě se zobrazí pouze celkový údaj o tržbě.
Václav Synáček ze společnosti Storyous ukazuje vytištěnou účtenku EET. V její dolní části je fiskální identifikační kód přidělený ministerstvem financí.
5. Co když nejde internet?
Pokud není v okamžiku uzavření účtu dostupné připojení k internetu, vytiskne se na účtenku místo fiskálního identifikačního kódu delší podpisový kód poplatníka. Provozovatel daného zařízení má pak 48 hodin na to, aby účtenku dodatečně elektronicky zaevidoval. Není s tím ale žádná práce navíc, zařízení si účtenky vydané v offline režimu ukládá a při připojení na internet je samo odešle ministerstvu.
Jestliže není pokladna připojená k internetu, vygeneruje se zákazníkovi na účtenku místo fiskálního identifikačního kódu delší podpisový kód poplatníka. Provozovatel má pak 48 hodin na dodatečné zaevidování účtenky, o což se postará sám pokladní systém.
6. Hlavní klady EET
Elektronická evidence pomocí neustálého sledování tržeb prakticky v reálném čase bude užitečným analytickým nástrojem a to jak pro finanční správu, která tak lépe odhalí, kde dochází k daňovým únikům, tak pro samotné provozovatele, kteří uvidí stejně tak v reálném čase, jak jsou na tom s prodeji a budou mít chod restaurace lépe pod kontrolou.
Systém umožňuje restauratérům i kontrolu jednotlivých tržeb případně sledování skladových zásob. Kdo se s ním naučí pracovat a využívat ho na maximum, pro toho bude bezesporu přínosem.
Ministerstvo slibuje, že zavedení EET povede k zlepšení výběru daní o zhruba 18 miliard. Pro provozovatele může EET též představovat cenný nástroj, je ale potřeba s ním umět pracovat. Prezentovaný systém, který jsme měli možnost ozkoušet je skutečně jednoduchý a intuitivní. Otázkou je, zda bude vše fungovat v ostrém provozu. Nezbývá než doufat, že ano.
7. Největší nevýhody EET
Bezpochyby největším úskalím bude celková nepřipravenost a neochota přejít na EET. To nepochybně způsobí komplikace. Pro mnoho provozoven v menších městech a na vesnicích bude investice do zavedení EET příliš nákladná a pro některé podniky bohužel bude zavedení EET likvidační. Tak či onak, nutné investice se projeví na zdražení cen, které pocítí všichni hosté.
Ovládání objednávek a plateb přes tablet je sice jednoduché, ale pro hospodské zvyklé na papírové účtenky může být technika nepřekonatelný problém.
Velkou nevýhodou jsou též drakonické až půlmilionové sankce za nedodržení povinností vyplývajících z elektronické evidence tržeb. Ministerstvo celkově orientovalo kampaň k zavedení EET málo pozitivním směrem a provozovatelé se spíše vyděsili, což oboustranné spolupráci a hladkosti zavedení tohoto opatření příliš nepomůže.
Mnoho pochybností navíc nelze potvrdit či vyvrátit dříve, než EET v prosinci přejde do ostrého provozu.
8. Celkové shrnutí
Může se na první pohled zdát, že EET způsobí více škod než užitku. To, že mnoho restaurací a hospod, převážně na venkově bude nuceno zavřít je nezpochybnitelný fakt. To, že všichni hospodští budou muset více či méně investovat do nákupu technologií a pro některé bude tato investice příliš vysoká jakbysmet. Navíc práce s moderními technologiemi, byť je opravdu jednoduchá, může pro někoho 50 let zvyklého na vypisování papírových účtenek představovat nepředstavitelný problém.
Analýzy prodejů dokáží být pro provozovatele restaurace nesmírně užitečné. Pro mnoho provozovatelů vesnických hospod jsou ale poněkud k ničemu a fakt, že kvůli EET budou tito provozovatelé muset vynaložit tisíce korun nebo rovnou zavřít tato přidaná hodnota vyvážit nedokáže.
Na druhou stranu systém, který prezentovala společnost Stroyous může podnikatelům v gastronomii kromě splnění zákonné povinnosti elektronicky evidovat tržby i v mnohém usnadnit život. Nabízená řešení totiž umí i vypracovávat analýzy prodeje, kontrolovat skladové zásoby i kontrolovat personál a jednotlivé směny, případně exportovat účetní závěrku. Provozovatelům se tak dostává do rukou nástroj, který jim dokáže leccos zjednodušit a pomoci vedení restaurace zefektivnit. Zavedení EET by mohlo rozšířit i možnost placení kartou, což by znamenalo nárůst tržeb.
Nalijme si ale čistého vína. EET nejspíše bude dobrým sluhou, ale stejně tak dokáže být i špatným pánem. Šikovný restauratér, který ze systému dokáže vytěžit maximum ho ve finále ocení. Hospodskému na vesnici, který maximálně prodá pár piv štamgastům jsou analytické nástroje k ničemu a EET tak pro něj bude v lepším případě znamenat nutné náklady, v horším nutnost zavřít podnik.
Fotogalerie |
