Uznávaná filmová publicistka se zaměřovala hlavně na francouzský a italský film. V roce 1994 se společně s Jiřím Bartoškou zapojila do úsilí o obnovení prestiže Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a v roce 1995 se stala jeho uměleckou ředitelkou. Pod jejím vedením se programovému týmu podařilo vytvořit přehlídku srovnatelnou s prestižními světovými festivaly.
Festival se stal místem, které ve svém programu propojuje různé směry vývoje současné filmové tvorby ve východní a západní Evropě. Uměleckou ředitelkou byla až do roku 2010, o rok později její funkci převzal Karel Och a Zaoralová od té doby byla uměleckou poradkyní festivalu.
Eva Zaoralová pedagogicky působila na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, kde přednášela filmovou historii. Za svou práci byla vyznamenána medailí Za zásluhy i francouzským Řádem rytířky umění a literatury, na MFF v Cannes získala plaketu za dlouholetou žurnalistickou činnost. Cenou za umělecký přínos na ni pamatoval před lety i karlovarský filmový festival a v roce 2017 získala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
Eva Zaoralová se narodila 28. listopadu 1932 v Praze. Vystudovala francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Překládala z italštiny a francouzštiny, například Federica Felliniho, Michelangela Antonioniho či Georgese Simenona. Působila jako tlumočnice a překladatelka, od začátku 60. let spolupracovala s filmovými časopisy Kino a Film a doba, současně s časopisem Světová literatura a s nakladatelstvím Odeon.
Napsala řadu článků a publikací věnovaných především francouzskému a italskému filmu, přednášela dějiny filmu na FAMU. Kromě dlouholetého působení ve vedení filmového festivalu v Karlových Varech zasedala v porotách mnoha významných filmových festivalů, mimo jiné v Cannes, Berlíně či Benátkách.
